1.Úvod

2.	Psychologie reklamy a podprahová manipulace

3.	Nákup - nakupování a rozhodování

3.1	Zdroje motivace

3.1.1

Potřeby člověka

3.1.2

Emoce

3.1.3

Zájmy jednotlivce

3.1.4

Psychologické mechanismy

3.1.5

Angažovanost spotřebitele

4.	Metody psychologie reklamy

4.1	Dotazování

4.2	Pozorování

4.3	Experiment

4.4	Analýza věcných skutečností

5.	Účinnost reklamy a bariéry jejího působení

6.

Závěr

"2. Psychologie reklamy a podprahová manipulace
Psychologie je již dlouhou dobu běžnou součástí marketingových komunikací, neboť pomáhá vhodně oslovit cílové skupiny. Jde o „veškeré psychické a psychologicky relevantní objekty a procesy, které jsou obsahem této komunikace, resp. s nimi věcně či časově souvisejí“. Patří zde především:
- psychologická stránka komunikačního procesu
- psychologická stránka sdělení a médií
- sociálně-psychologické charakteristiky členů cílových skupin
- psychika jednotlivých členů cílové skupiny, jejich osobnosti, motivační struktury, poznávací složky, psychické procesy atd.

Laicky řečeno, marketingoví pracovníci využívají metod psychologie ke změně postojů, názorů, zvyklostí, které vedou k žádoucím činnostem, tj. např. k nákupu produktu.
Velice často se mluví o podprahové manipulaci, tj. o ovlivňování podněty, které leží mimo schopnost našeho vnímání. Zde je často poukazováno na nebezpečí ovlivňování lidského chování, tj. manipulace, která může vést k omezení svobody člověka. Avšak ovlivňování jednotlivců prostřednictvím reklamy má mnohá omezení, která brání manipulaci. Mezi nejdůležitější patří :
- reklama se nejprve vůbec musí dostat za práh vnímání jednotlivých osob dané cílové skupiny; tento práh leží vzhledem k celkovému informačnímu přetížení hodně vysoko
- i reklama, která byla vnímána, bývá zpravidla rychle zapomenuta
- reklama naráží na předem vytvořené postoje spotřebitelů; ty jsou zpravidla velmi houževnaté, takže ani masivním propagačním „mrholením“ se hned tak nezmění; kdo jednou zkusil bojovat proti zažitým předsudkům, například u vlastních rodičů, zná tento problém velmi dobře
- spotřebitelé mohou – a také to tak dělají – vyhledat jiné informační zdroje, než je reklama; informace od spotřebitelských organizací nebo spotřebitelské testy jsou zpravidla hodnoceny jako hodnověrnější než informace získané z reklamy
Z výše uvedeného je zcela jasné, že psychologie jako součást reklamy může napomoct k vytvoření pozitivního náhledu např. na konkrétní produkt, nemůže však zcela zmanipulovat jednání člověka."

Práce využívá poznatky z těchto zdrojů:
Jitka Vysekalová. a kolektiv: Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing,2007.
Jitka Vysekalová: Psychologie spotřebitele, Jak zákazníci nakupují. Praha: Grada Publishing, 2004.