1.	Rysy gotické kultury

2.	Vláda Přemysla Otakara II.

2.1	Královské korunovační insignie

2.1.1

Popis koruny

2.1.2

Popis žezla

2.2	Zlatý kříž s ostatky sv. Kříže

2.3	Hlava stříbrné zlacené berly z bývalého opatství v Rajhradě

3.	Vláda Václava II.

3.1

Plenáře

3.2	Žezlo z díly břevnovského kláštera

4.	Vláda Karla IV.

4.1	Založení zlatnické dílny

4.2	Svatováclavská koruna

4.3	Jablko a žezlo

4.4	Meč jako součást korunovačních klenotů

4.5	Koruna králů římských

4.6	Křišťálová konvice

4.7	Relikviáře z Parléřovy hutě

"Se jménem krále Přemysla Otakara II., který je nazýván „králem železným a zlatým“, spojujeme hlavně jeho pohřební insignie. Ty byly vyrobeny na příkaz českého krále Václava II., syna Přemysla Otakara II., v roce 1296 pro účely slavnostního církevního sekundárního pohřbu pozůstatků krále v bazilice sv. Víta na Pražském hradě. Vznikly nejspíše v souvislosti s korunovací Václava II. Klenoty byly objeveny teprve v prosinci roku 1976 při otevření králova hrobu v chrámu sv. Víta za účelem vědeckého zkoumání. Je to koruna, žezlo a jablko. Předměty mají vysokou výtvarnou úroveň, technickou zajímavost a hlavně historicko dokumentární cenu./3 Korunu, která je z pozlaceného stříbra, tvoří osm snýtovaných obdélných dílů ukončených střídavě královskými liliemi a rovnoramennými křížky. Na obroučce je přinýtována páska s tepaným nápisem. Poměrně vysoká obroučka ukazuje, že jde o výtvor multiplicitní, předurčený hlavně k výrobě korun soch Madon apod. Povrch koruny zdobí zastaralý ražený rozvilinový dekor. Uvnitř jsou k obvodovým plátům přinýtovány obloukové pásy, na jejichž křížení uprostřed koruny je připevněna šestiboká rozeta. Nejspíše byla vyrobena podle vzoru stávajících Přemyslovských klenotů. Žezlo má odstraněnou rukojeť, kvalita výroby a materiál je lepší, než u koruny. Tvoří ho šestiboká dutá tyč, ozdobená na vrcholu šestilistým květem s šišticí na samotném vrcholku. Jablko pak je zcela neozdobnou funkční věcí./3

Kromě těchto památek známe ještě zlatý kříž s ostatky sv. Kříže, který byl zhotoven někdy mezi lety 1251-75 a byl nejspíše prací domácího zlatníka, jenž použil francouzských iluminací jako předloh pro figurální rytiny v kvadrilobech./1 Otakarův kříž se nachází od roku 1313 v pokladu dómu v Řezně.2 Až do provedení nohy ve 14. století to byl typický nasazovací kříž typu crux gemmata, na přední straně pokrytý drahokamy a na zadní zlatnickou prací, díky které se řadí mezi nejvýznamnější památky evropského zlatnictví 13. věku. Zobrazuje jemnou figurální rytinu: Kalvárie s incesujícími anděly a nápisem „Rex Otacarus me fecit“. Plocha okolo postav je vyplněna tmavomodrým neprůhledným emailem. Na kvadrilobech konců ramen kříže jsou zobrazeny čtyři postavy evangelistů./1 Pozoruhodnou prací jsou také tyto kvadryloby, díky formě příznačné až pro 14. století (čtverec prostoupený čtyřlistem).
Na tento kříž později navazuje skupina obdobně zpracovaných zlatnických prací. Je to především prstenec se safírem nasazený na ostatek tvaru kosti, na kterém je na obvodu v celé šířce vlys. Vlys představuje rytou postavu trůnícího krále v modře emailovaném poli a další postavy. Dílo spadá do období vlády Václava II. Později, za Karla IV. bylo prstence použito k ozdobě kosti z těla jednoho z umučených vojínů. Šlo o práci provedenou v Čechách zlatníkem dolnorýnského či francouzského školení./3 Dalším podobným výrobkem, kde je využito jamkového tmavomodrého emailu a rytiny v kovu je hlava stříbrné zlacené berly z bývalého opatství v Rajhradě.4 Ta díky své podobnosti dokládá pravděpodobný původ předchozích dvou děl. Vzhledem k tomu, že Rajhradský klášter spadal pod pravomoc benediktinů v Břevnově, není vyloučena pražská provenience děl./4 "

Práce je kompilační. Autorka cituje z tohoto zdroje:
Benda, Klement, Dějiny českého výtvarného umění. Díl1. Od počátků do konce středověku. Praha : Academia,1984.