1.Daňová politika, její cíle a nástroje

1.1	Veřejné rozpočty

1.2	Příjmová část veřejných rozpočtů

1.3	Prvky daňové techniky

1.4	Daňové reformy ve vyspělých zemích a v ČR.

2.	Daňová struktura ČR

2.1	Charakteristika daní

2.2	Základní prvky daňové techniky

3.	Daňový přesun za podmínek různých elasticit a různých typů daní

3.1	Dopady a faktory, které jej ovlivňují

4.	Důvody reforem sociálního zabezpečení ve vyspělých evropských zemích a v ČR. 1 Možnosti řešení problému růstu sociálních výdajů.

5.	Fiskální funkce veřejných příjmů

5.1	Využití funkcí veřejných příjmů

6.	Formy daňové optimalizace

6.1	Efektivnost zdanění a jeho účinky

7.	Hlavní příčiny a důsledky veřejného dluhu

7.2	Vývojové tendence ve vývoji veřejného dluhu ve vyspělých zemích a v ČR

8.	Míra decentralizace funkcí veřejných financí

9.	Možnosti, nástroje a způsoby řešení dluhového problému

9.1	Úspěšnost „protidluhové“ politiky na úrovni státu a na úrovni územní samosprávy.

10.	Problém efektivnosti veřejných výdajů

10.1	Input-outputové metody hodnocení veřejných výdajů

10.2	Problematika veřejných zakázek v ČR

11.	Procesy daňové harmonizace

11.1	Konkurence a koordinace

11.2	Přínosy a slabiny

12.	Příčiny, důsledky a možnosti řešení deficitu státního rozpočtu

13.	Rozpočtová a fiskální politika

13.1	Nástroje fiskální politiky

13.2	Účinnost fiskální politiky

14.	Rozpočtová soustava

14.1	Vztahy v rozpočtové soustavě

14.2	Význam a odlišnosti veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

15.	Rozvoj veřejného financování a veřejného sektoru

16.	Soudobé trendy v oblasti veřejných financí

16.1	Proces harmonizace a koordinace daňových soustav v EU

17.	Specifika rozhodování v oblasti veřejných financí

17.1	Základní postupy veřejné volby

18.	Systémy financování sociálního zabezpečení, modely

19.	Základní daňové principy

20.	Základní pojmy mezinárodního zdanění příjmů

20.1	Způsoby řešení mezinárodního dvojího zdanění.

21.	Zhodnocení vývoje veřejných výdajů při využití nejvýznamnějších teorií růstu veřejných výdajů

21.1	Makro a mikroekonomické dopady veřejných výdajů

"Formy daňové optimalizace (transferové ceny, daňové a nedaňové náklady) efektivnost zdanění a jeho účinky (Lafferova křivka)

Daňová optimalizace

Daňová optimalizace je forma minimalizování velikosti své daňové povinnosti. Minimalizace daňové povinnosti je racionální ekonomické chování každého daňového subjektu. Stát s tímto chováním nejen počítá, ale snaží se ho i využít k tomu, aby nasměroval aktivitu daňového subjektu žádoucím směrem. Forma daňové optimalizace může být státem / zákonodárci očekávaná, i vítaná, ale může také mít formu až trestněprávních jednání daňových subjektů.


Daňová úspora

Daňová úspora vzniká tím, že daňový subjekt využívá možností snížení základu daně ( veličina ze které se daň vybírá.) a daně v rámci všech alternativních postupů stanovených daňovým zákonem. Případně všech povolených způsobů úpravy daňového základu při splnění zákonem stanovených podmínek.


Ke snížení základu daně lze u fyzických osob využít např. tyto položky.
• Dary, jejichž hodnota musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo činit alespoň 1000 korun, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 2000 korun.
• Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru poskytnutého na bytové potřeby, max. ve výši 300 000 korun ročně. (Od roku 2008 mohou tento odpočet daňoví nerezidenti uplatnit pouze, pokud nejméně 90 % příjmů daňového nerezidenta má zdroj na území ČR.)
• Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou lze odečíst se rovná celkově zaplaceným příspěvkům sníženým o 6000 korun. Max. výše činí 12 000 korun ročně.
• Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění splňující zákonem dané podmínky, od roku 2008 také u pojištění od pojišťoven z EU a EHS. Max. lze ročně odečíst 12 000 korun.
• Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci. Odečíst lze částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období.
• Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nejvýše do částky 10000 korun ročně (zdravotně postižení 13000 korun, těžce zdravotně postižení 15000 korun
( dříve bylo možné optimalizovat společným zdaněním manželů)

Ke snížení základu daně lze u právnických osob využít např. tyto položky.
• Rezervy
• Odpisy
• Nákupy před koncem roku (Většina poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, dokáže optimalizovat výši základu daně, a to již v závěru kalendářního roku. Na konci roku realizují nákupy zásob a drobného majetku. Případně jen uhradí zálohu na pořízení zásob. Poplatník, který si v posledním kalendářním čtvrtletí předběžně vyčíslí, kolik je jeho základ daně (tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji, které ovlivňují základ daně) a zjistí, že by byla velká daňová povinnost, rozhodne o nákupu. Raději použije finanční prostředky na nákupy a předzásobení svého podniku než na úhradu daňové povinnosti.)"

Práce obsahuje tabulky a schémata. Čistý text dosahuje cca 92 stran. Rozsah jednotlivých otázek je v průměru 4 strany.