1.	Analýzy nákladů firmy v krátkém a dlouhém období

1.1	Vztahy mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady

1.2	Vliv změny cen vstupů na náklady firmy

1.3	Analýza příjmů firmy

2.	Determinanty určující agregátní poptávku a agregátní nabídku

2.1	Porovnání keynesiánského a klasického přístupu

3.	Formování poptávky firem po práci a tržní poptávky po práci na dokonale konkurenčním trhu výstupu a dokonale konkurenčním trhu práce

3.1	Formování poptávky firem po práci a tržní poptávky po práci na nedokonale konkurenčním trhu zboží a dokonale konkurenčním trhu práce

3.2	Formování poptávky firem po práci a tržní poptávky po práci na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce

4.	Hospodářské cykly

4.1

Fáze

4.2	Projevy a příčiny

4.3	Princip multiplikátoru a akcelerátoru

5.	Základní otázky růstového účetnictví

5.1	Ekonomický růst

5.2	Kapitálový koeficient

6.	Makroekonomická rovnováha

6.1	Trh zboží a křivka IS

6.2	Trh peněz a křivka LM

6.3	Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz

7.	Platební bilance v otevřené ekonomice

7.1	Světová a domácí úroková sazba

7.2	Křivka BP a rovnovážná produkce

8.	Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci

8.1	Charakteristika monopolistické konkurence

8.2	Maximalizace zisku v SR/LR

8.3	Chamberlinův model monopolistické konkurence

8.4	Efektivnost monopolistické konkurence

9.	Rozhodování firmy v modifikovaných podmínkách oligopolu

9.1	Charakteristické rysy oligopolu

9.2	Základní východiska modelů oligopolu

10.	Rozhodování monopolu o výstupu a ceně

10.1	Charakteristické rysy monopolu

10.2	Volba optimálního výstupu monopolu

10.3	Stanovení ceny monopolem

10.4	Tvorba cen přirážkou

10.5	Monopolní zisk

10.6	Křivka nabídky monopolu

10.7	Cenová diskriminace

10.8	Alokační efektivnost monopolu

10.9	Regulace monopolu

11.	Rozhodování spotřebitele

11.1	Užitek a preference

11.2	Linie rozpočtu

11.3	Optimum spotřebitele

11.4	Individuální poptávka

11.5	Faktory ovlivňující poptávku

11.6	Důchodová a cenová elasticita poptávky

12.	Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika

12.1	Očekávaný výsledek a užitek

12.2	Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika

12.3	Snižování rizika

12.4	Trh kapitálu

13.	Sledování makroekonomické výkonnosti

13.1	Základní makroekonomické agregáty

13.2	Hranice produkčních možností

13.3	Zdroje ekonomického růstu

13.4	Potenciální produkt

14.	Teorie parity kupní síly

14.1	Reálný měnový kurz

14.2	Parita úrokových sazeb

14.3	Determinace měnového kurzu na mezinárodním měnovém trhu

15.	Trh práce a mzdy

15.1	Agregátní poptávka po práci a agregátní nabídka práce

15.2	Příčiny nezaměstnanost

16.	Trh výrobních faktorů

16.1	Podmínky maximalizace zisku

16.2	Příjmové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů

16.3	Nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů

17.	Volba technologie

17.1	Základní východiska analýzy firmy

17.2	Volba technologie

17.3	Technický pokrok

18.	Volba výstupu dokonale konkurenční firmou

19.	Zdroje inflace

19.1	Setrvačná inflace

19.2	Inflační šoky

19.3	Inflace tažená poptávkou

19.4	Inflace tlačená náklady

19.5	Zjišťování míry inflace

19.6	Stupně závažnosti inflace

19.7	Vztah mezi inflací a nezaměstnaností

19.8	Phillipsova křivka

19.9	Důsledky inflace

20.	Změna rovnováhy na trhu práce vlivem změny poptávky po práci

20.1	Změna rovnováhy na trhu práce vlivem změny nabídky práce

20.2	Důchodový a substituční efekt

"12. Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika (očekávaný výsledek, očekávaný užitek, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika, snižování rizika, pojištění, diverzifikace), trh kapitálu (kapitál, spotřební rozhodování, investiční rozhodování, reálná a nominální úroková míra, investiční rozhodování a riziko)


RIZIKO je situace, kde ten, kdo se rozhoduje, zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Důsledky musí být na sobě navzájem nezávislé a součet jejich pravděpodobností se za daných předpokladů rovná jedné. Pravděpodobnost vyjadřuje možnost, že nastane nějaký výsledek, přičemž v teorii rozhodování za rizika se používá:
- objektivní pravděpodobnost je založena na znalosti frekvence, s níž mají určité události tendenci nastávat např. hození mince, tažení karty z balíčku zamíchaných karet
- subjektivní pravděpodobnost je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane. Tento dojem je založen na znalostech a zkušenostech člověka např. znalostech daného odvětví.

Spotřebitel v podmínkách jistoty rozhoduje mezi známými spotřebními koši a zvolí takový spotřební soubor, který mu přinese nejvyšší užitek. V podmínkách rizika se rozhoduje mezi několika možnostmi s různými výsledky, na všechny výsledky bere při svém rozhodování ohled, a to v závislosti na pravděpodobnosti, s níž mohou nastat. Nerozhoduje se tedy podle jistého, ale podle očekávaného výsledku.

1) OČEKÁVANÝ VÝSLEDEK (EX) je střední hodnotou všech možných výsledků, tj. vážený průměr, kdy pravděpodobnost každého výsledku je brána jako váha. Očekávaný výsledek je:
kde πi je pravděpodobnost, že nastane důsledek Xi. Lidé zpravidla nevolí variantu, která jim přinese nejvyšší očekávaný výsledek, ale hodnotí při svém rozhodování současně užitek každého možného výsledku. Rozhodování v podmínkách rizika se za těchto předpokladů neřídí snahou maximalizovat očekávaný výsledek, ale snahou maximalizovat očekávaný užitek.

2) OČEKÁVANÝ UŽITEK (EU) náhodných výsledků je střední hodnotou užitku jednotlivých výsledků vážených jejich pravděpodobnostmi. Očekávaný užitek akce X, která má n důsledků Xj, jež nastávají s pravděpodobností πj, je

EU (X) = Σ U (Xj) . πj
j=1
VZTAH K RIZIKU
Při rozhodování v podmínkách rizika můžeme sledovat výši užitku spotřebitele z určitého množství peněz. Lidé se totiž v ochotě podstupovat riziko výrazně odlišují: mohou riziko vyhledávat nebo k němu mít naopak averzi, nebo jim může být lhostejné. Přístup k riziku je vyjádřen ve tvaru funkce užitku.

1) averze k riziku
je preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem. Averzi k riziku má člověk, který požaduje poměrně vysokou pravděpodobnost nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy, aby byl indiferentní mezi jistou a riskantní alternativou.
Funkce užitku je konklávní, s rostoucími příjmy celkový užitek roste, avšak v klesající míře, tzn. pomaleji než důchod spotřebitele. To odráží klesající mezní užitek příjmu.

2) Vyhledávání rizika

Člověk, který riziko vyhledává, je ochoten podstoupit riziko relativně malé pravděpodobnosti nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy.
Funkce užitku je konvexní, vyjadřuje rostoucí mezní užitek příjmu – užitek roste rychleji než důchod spotřebitele."

Práce obsahuje velké množství schémat a tabulek. Čistého textu je cca 102 strany. Průměrná délka každé otázky je cca 6 stran. Text je místy kompilační.