1.

Úvod

2.	Znalostní společnosti

3.	Druhy gramotnosti

3.1	Informační gramotnost

3.2	Občanská gramotnost

3.3	Ekonomická neboli tržní gramotnost

3.4	Jazyková gramotnost

3.5	Funkční gramotnost

3.5.1

Literární neboli čtenářská

3.5.2

Dokumentová

3.5.3

Numerická

3.6	Gramotnost pro udržitelný rozvoj

4.

Závěr

"2. Druhy gramotnosti
Pro správné a úspěšné fungování jedince ve společnosti a vůbec celé společnosti je potřeba mít základní společné znalosti, dovednosti a hodnoty, které budou sdílené a přijímané valnou většinou všech lidí. Označujeme zde gramotnost informační, občanskou, ekonomickou neboli tržní, jazykovou, funkční a také gramotnost pro udržitelný rozvoj. Gramotnost obecně v nejširším slova smyslu je schopnost číst, psát a zvládat základní početní úkony. V přeneseném smyslu, ve smyslu něco umět nebo znát, se používá i pojem funkční gramotnost.
2.1. Informační gramotnost
V dnešní informační společnosti na jedné straně protkané bezdrátovými sítěmi, interaktivní komunikací pomocí Facebooku a ICQ a na straně druhé vysoce hodnocenými informacemi v oblasti know how je informační gramotnost nezbytnou nutností. Tento um spočívá v dodržování nediskriminačního přístupu k informačním a komunikačním technologiím včetně internetu, v rozvoji internetových on-line aktivit jako např. e-learning, dále pak v potřebě vzdělávat vzdělavatele a to i v rámci dalšího a celoživotního vzdělávání a schopnosti umět používat všechny potřebné technologie. Myšlenka informační gramotnosti by měla být též zařazena jako součást vzdělávacích programů na všech typech škol v rámci výuky výpočetní techniky a dalších předmětů. V současné době vznikají další specializované obory zaměřené i na bezpečnost informačních technologií.
V oblasti informačních technologií jde tedy především o gramotnost v oblasti informačních a komunikačních technologií, o schopnost používat osobní počítač nebo notebook, různé programy a aplikace např. textový editor, tabulkový kalkulátor, databáze včetně práce s daty, dále pak orientace na webových stránkách a práce s elektronickou poštou, on-line komunikace prostřednictvím Meeting Share Point a telefonických konferencí, nebo pak úžeji zaměřené dovednosti např. tvorba a údržba webových stránek (web design), kreslení v CAD, 2D/3D design atp. Záběr a šíře znalostí v dané oblasti záleží na pracovním zařazení zaměstnanců a jejich kompetencích, pak také na udržování a učení se nového v rámci celoživotního vzdělávání, týká se však ve velké míře studentů a žáků na školách, kteří se na budoucí kariéru a pro určitou profesi teprve připravují.
Celkově pak odborníci hovoří o tzv. informační gramotnosti, jíž se rozumí schopnost rozeznat, kdy potřebuji informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Obsah informační gramotnosti by neměl být závislý na používaných technologiích, ale na tom, jak je dovedeme při práci s informacemi používat - jak umíme informace vyhledávat, vyhodnocovat, interpretovat, využívat atd. Stav informační gramotnosti je dnes podstatným faktorem úspěchu při přechodu k novému obsahu práce, který se stále více prosazuje moderními technologiemi. Kapitálem dobrých podniků a úspěšných ekonomik se stále více stává flexibilní pracovní síla, které se daří aktivně a efektivně fungovat ve světě informací."

Seminární práce z Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze pro předmět Moderní strategie rozvoje a řízení lidských zdrojů.