1.

Úvod

2.	Cíl a metodika práce

3.	Vymezení řešeného území

3.1	Vymezení řešeného území na základě rajonizace cestovního ruchu

3.2	Správní členění Jihočeského kraje

4.	Fyzicko-geografická charakteristika území

4.1	Geologické poměry

4.2	Geomorfologie a reliéf

4.3	Klimatické poměry

4.4	Hydrologické poměry

4.5	Biotické poměry

5.	Socio-ekonomická charakteristika území

5.1	Historický vývoj území

5.2	Obyvatelstvo

5.3	Hospodářské poměry

5.4	Význam cestovního ruchu

5.5	Zemědělská výroba

5.6

Doprava

6.	Potenciál cestovního ruchu

6.1	Potenciál nabídky cestovního ruchu

6.2	Potenciál poptávky cestovního ruchu a současné trendy cestovního ruchu

6.3	Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky

6.3.1

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje

7.	Potenciál cestovního ruchu v Jihočeském kraji a možnosti jeho využívání

7.1	Přírodní složka potenciálu

7.1.1

Přírodní pozoruhodnosti

7.1.2

Pěší turistika

7.1.3

Cykloturistika

7.1.4

Zimní sporty

7.1.5

Vodní turistika

7.1.6

Golf

7.1.7

Adrenalinové sporty

7.1.8

Lovecká turistika a rybolov

7.1.9

Venkovská turistika

7.1.10

Hippoturistika

7.2	Společenská složka potenciálu

7.2.1

Kulturně historické památky

7.2.2

Památky UNESCO

7.2.3

Sakrální památky a atraktivity

7.2.4

Technické památky

7.2.5

Kulturní a společenské akce

7.2.6

Lázeňství

7.2.7

Kongresový a incentivní cestovní ruch

7.3	Popis atraktivních lokalit Jihočeského kraje z hlediska jejich využití pro cestovní ruch

8.	Materielně technická základna

8.1	Ubytovací zařízení

8.2	Stravovací zařízení

8.3	Infrastruktura pro volný čas

8.4

Doprava

8.5	Informační a komunikační technologie

9.	Organizace cestovního ruchu v Jihočeském kraji

10.	Konkurenceschopnost kraje a jeho postavení na trhu cestovního ruchu

11.	Výzkum návštěvníků Jihočeského kraje

11.1	Trvalé bydliště respondentů

11.2	Asociace spojené s Jihočeským krajem

11.3	Délka pobytu návštěvníků v Jihočeském kraji

11.4	Četnost návštěv Jihočeského kraje

11.5	Organizace pobytu

11.6

Ubytování

11.7	Doprovod respondentů

11.8	Inspirační a informační zdroje návštěvníků

11.9	Důvod návštěvy, pobytu

11.10

Stravování

11.11

Náplň trávení volného času

11.12

Spokojenost návštěvníků s nabídkou volnočasových aktivit

11.13

Informační materiály o Jihočeském kraji v místě trvalého bydliště návštěvníků

11.14

Hodnocení služeb a možností trávení volného času

11.15

Preferovaný produkt cestovního ruchu

11.16

Oblasti rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje

11.17

Navštívená místa Jihočeského kraje

11.18

Cíle budoucí návštěvy v Jihočeském kraji

11.19

Doporučení návštěvy Jihočeského kraje

11.20

Úmysl navštívit Jihočeský kraj v budoucnosti

11.21

Skladba respondentů

11.22

Připomínky, postřehy a dodatky respondentů

11.23

Zahraniční návštěvníci Jihočeského kraje

12.	Možnosti využití potenciálu Jihočeského kraje

12.1	Produkty cestovního ruchu

12.1.1

Produkt zaměřený na lidové tradice a zvyky

12.1.2

Produkt zaměřený na historii spojený s pobytem na středověkém šlechtickém sídle

12.1.3

Produkt zaměřený na klasická řemesla

12.1.4

Produkt zaměřený na lidovou architekturu

12.1.5

Produkt zaměřený na církevní památky

12.1.6

Produkt zaměřený na přírodní atraktivity

12.1.7

Produkt zaměřený na sport

12.1.8

Produkt zaměřený na pivní turistiku

12.2.

Možnosti využívání kulturně historických objektů

13.	SWOT analýza Jihočeského kraje

14.	Shrnutí výsledků

15.	Závěry a doporučení

16.	Seznam použité literatury

Přílohy

„7.3 Popis atraktivních lokalit Jihočeského kraje z hlediska jejich využití pro cestovní ruch

Mezi základní rozvojové dokumenty Jihočeského kraje patří Regionální operační program NUTS II Jihozápad pro programovací období 2007-2013. Součástí tohoto dokumentu je Sociálně-ekonomický profil kraje, který obsahuje mimo jiné kapitolu Cestovní ruch a kultura. V této kapitole je provedena analýza současné situace cestovního ruchu a kultury Jihočeského kraje. Popsány jsou zde jednotlivé atraktivní lokality, a to z hlediska jejich využívání v cestovním ruchu. Charakteristiky jednotlivých oblastí regionu jsou východiskem pro posuzování potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje.
Jednou z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech je Šumava. Její silnou stránkou je především málo narušené přírodní prostředí. Z hlediska využívání území pro cestovní ruch však ochrana přírody představuje určitá omezení. Centrální část Šumavy je dle výše uvedeného dokumentu ve vysokém stadiu rozvoje, ostatní části jako Novohradské hory, Blanský les a podhůří Šumavy mají do budoucna pro rozvoj cestovního ruchu dobré předpoklady. Pobyty na Šumavě jsou zaměřeny převážně na aktivní formy cestovního ruchu, jako jsou například cykloturistika, pěší turistika, vodáctví a lyžování. Návštěvnost Šumavy je nevyvážená, nejvyšší je v letním a zimním obdobím, kdy jsou některé části nadměrně přetíženy. Jedná se zejména o Lipenské jezero a zimní střediska Zadov, Kvilda a Nové Hutě.
Oblast okolo Orlické přehrady má díky své přírodní hodnotě dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Její využití má spíše sezónní charakter, nejvíce návštěvníků přijíždí v období prázdnin. Přehrada slouží jako rekreační centrum, výrazné postavení zde mají vodní sporty a vodní turistika. Znečištění vody však představuje závažný faktor, který ohrožuje rekreační využitelnost území. Celkově má oblast vysokou estetickou hodnotu, nachází se zde velké množství kulturních památek (např.historické centrum města Písku, kamenný most v Písku, hrad Zvíkov), které vytváří podmínky pro kulturní turistiku.
Třeboňsko disponuje ojedinělými přírodními podmínkami. Díky vyhlášení biosférické rezervace UNESCO má tato oblast evropský význam. Charakteristickým rysem krajiny Třeboňska je řada rybníků a přítomnost vodních toků, které jsou v rámci rekreace často využívány. Rekreaci u vody však ohrožuje znečištění vody. Rovinný charakter reliéfu je vyhledáván zájemci o nenáročnou cykloturistiku. Na rozvoji návštěvnosti se podílí také řada společenských atraktivit (např. klášter augustiniánů v Třeboni, zámek Třeboň, Schwarzenberská hrobka). Specifické postavení má rovněž lázeňství.
Na Třeboňsko navazuje na východě oblast České Kanady, která oplývá příznivými přírodními podmínkami a mnoha společenskými atraktivitami (městské památkové rezervace Jindřichův Hradec a Slavonice, městské památkové zóny Dačice a Nová Bystřice, hrad Landštejn). Turisticky atraktivní je množství malých pevností vybudovaných v letech 1936 – 1938 na obranu Československa před nacistickým Německem a úzkorozchodná železnice.
Novohradské hory vykazují vysokou přírodní hodnotu, pro kterou je navrženo vyhlášení CHKO Novohradské hory. V léto lokalitě se nachází mnoho maloplošných chráněných území včetně Žofínského pralesa, nejstarší přírodní rezervace v Čechách. Charakter přírodních a klimatických podmínek umožňuje celoroční využitelnost území. Příležitostí je využít polohy na hranici s Rakouskem a otevřít nové hraniční přechody pro pěší, cyklisty a běžkaře. Slabou stránkou oblasti je nedostatek vhodných ploch ke koupání.
V předhůří Šumavy se rozkládá chráněná krajinná oblast Blanský les. Oblast je využívána celoročně, převažuje však letní sezóna. Nejčastějšími aktivitami jsou rekreace u vodních toků, vodácká turistika, pěší turistika a cykloturistika. Z kulturních památek je nejvýznamnější městská památková rezervace Český Krumlov a vesnickou památková rezervace Holašovice, obě zapsané v seznamu UNESCO, kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna, hrad Rožmberk, zřícenina Dívčí Kámen a archeologická památková rezervace Třísov.
České Budějovice jsou díky své poloze přirozeným centrem regionu. Českobudějovicko disponuje díky historickému a kulturnímu dědictví velkým potenciálem pro celoroční využití cestovním ruchem. Mezi nejvýznamnější atraktivity se řadí městská památková rezervace České Budějovice, vesnické památkové rezervace Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří, národní kulturní památky zámek Hluboká se zámkem Ohrada a bývalá koněspřežní železnice České Budějovice - Linz.
Táborsko je rekreační oblastí, která má celoroční využití, převažuje však letní sezóna. Mezi atraktivity této oblasti patří jak přírodní zajímavosti (národní přírodní památka Chýnovská jeskyně, kaňon Lužnice, přírodní parky Jistebnická vrchovina, Černická obora, Kukle atd.), tak kulturně historické památky (městské památkové rezervace Tábor, Bechyně a Soběslav, zřícenina Kozího hrádku u Sezimova Ústí,silniční most Stádlec, zřícenina hradu Choustník, vesnické památkové rezervace Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř atd.).
Oblast Volyňska a Bavorovska patří do podhůří Šumavy. Typické jsou zde stavby lidové architektury (selské baroko). Turistické využití je celosezónní s převahou sezóny letní.
Blatensko vyniká velkým množstvím vodních ploch. Zajímavými přírodními atraktivitami
jsou roztroušené skupiny granitových balvanů. Nejznámějším je tzv. Kadovský viklan.
Oblast středního Pootaví je využívána pro vodní turistiku. Nachází se zde četná archeologická naleziště z dob rýžování zlata.Centrem oblasti je město Strakonice. Mezi kulturní památky patří národní kulturní památka hrad a zámek Strakonice, vesnická památková rezervace Nahořany, zřícenina hradu Helfenburk, zámek v Blatné atd.
Popis jednotlivých okresů Jihočeského kraje z hlediska přírodních a společenských atraktivit je obsažen v Dodatku 1 v příloze."

Práce obsahuje grafy a tabulky. Čistý text dosahuje cca 70 stran.
Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra rekreologie a cestovního ruchu.