1.

Úvod

2.	Charakteristika společnosti s ručením omezeným

2.1	Z historie společnosti s ručením omezeným

2.2	Vznik společnosti

2.3	Orgány společnosti

2.4	Změna společenské smlouvy

2.5	Zrušení a likvidace společnosti

2.6	Společnost s ručením omezeným v porovnání s ostatními typy společností

3.	Práva a povinnosti společníků

3.1	Úvod do práv a povinnosti společníků

3.2	Obchodní podíl

3.2.1

Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu

3.2.2

Převod a případné rozdělení

3.2.3

Zrušení účasti společníka a prodej obchodního podílu

3.2.4

Exekuční příkaz

3.2.5

Předkupní právo

3.3	Směrnice a nařízení EU

3.3.1

Evropský podnik

3.3.2

Právo obchodních společností

3.3.3

Společnost s ručením omezeným v Evropské unii

3.3.3.1

Společnost s jediným společníkem

4.	Judikatura

4.1	Nejvyšší soud ČR nejen v oblasti obchodního práva

4.1.1

Převod obchodního podílu a princip loajality

4.1.2

Obchodní podíl jako společné jmění manželů

4.1.3

Výklad slov „veškerý movitý i nemovitý majetek“ užitých v závěti

4.2	Zveřejňování roční účetní závěrky

5.	Komparační část

5.1	Národní regulace ČR

5.2	Národní regulace SR

5.3	Národní regulace Německa

5.4	Národní regulace Rakouska

5.5	Národní regulace Polska

5.6	Národní regulace Itálie

5.7	Národní regulace Francie

5.8	Národní regulace Velké Británie

5.9	Národní regulace Španělska

5.10	Národní regulace Ruska

5.11	Národní regulace Řecka

5.12	Národní regulace Maďarska

5.13	Národní regulace Dánska

5.14	Národní regulace Švédska

5.15	Národní regulace Nizozemska

5.16	Závěr komparační části

6.

Závěr

6.

Resumé

Seznam použité literatury a zdrojů

„3.3.3.1 Společnost s jediným společníkem

V následujícím textu bych se chtěl blíže zabývat Dvanáctou směrnicí Rady ze dne 21. prosince 1989 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (89/667/EHS).
Dvanáctá směrnice rady byla přijata s ohledem na několik následujících skutečností:
 „vzhledem k tomu, že reformy práva společností provedené v posledních letech v některých právních předpisech členských států, jimiž bylo umožněno založení společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, vytvořily rozdíly mezi právními úpravami členských států;
 vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit právní nástroj umožňující omezení ručení jednotlivého podnikatele v celém Společenství, aniž tím jsou dotčeny právní předpisy členských států, které ukládají tomuto jednotlivému podnikateli ve výjimečných případech ručení za závazky podniku;
 vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným může mít jediného společníka jednak již při svém založení, jednak v důsledku soustředění všech společenských podílů do jediných rukou; že až do koordinace vnitrostátních předpisů v oblasti práva koncernů mohou členské státy stanovit zvláštní ustanovení nebo sankce, je-li fyzická osoba jediným společníkem více společností nebo je-li společnost jedné osoby nebo jakákoli jiná právnická osoba jediným společníkem některé společnosti; že jediným cílem této možnosti je zohlednit stávající zvláštnosti některých vnitrostátních právních předpisů; že za tímto účelem mohou členské státy ve zvláštních případech stanovit omezení práva na založení společnosti jedné osoby nebo neomezené ručení jediného společníka; že členské státy mohou volně stanovit pravidla, aby čelily možným nebezpečím vyplývajícím z toho, že společnost jedné osoby má jen jediného společníka, zvláště k zajištění splacení upsaného základního kapitálu;
 vzhledem k tomu, že soustředění všech podílů do jediných rukou a totožnost jediného společníka musí být zveřejněny v rejstříku, který je přístupný veřejnosti;
 vzhledem k tomu, že rozhodnutí, která přijímá jediný společník v postavení valné hromady společníků, je nutné pořizovat písemně;
 vzhledem k tomu, že písemná forma musí být rovněž požadována u smluv uzavřených mezi jediným společníkem a společností, za niž jedná, pokud se tyto smlouvy nevztahují na běžné operace uzavřené za obvyklých podmínek.“
Dvanáctá směrnice Rady stanovuje, že společnost s ručením omezeným může mít jediného společníka buď již ve chvíli, kdy je zakládána, nebo následně v důsledku soustředění všech společenských podílů do rukou jediné osoby. Vzniká tak tzv. společnost jedné osoby.
„Až do koordinace vnitrostátních předpisů v oblasti práva koncernů mohou zákony členských států obsahovat zvláštní ustanovení nebo sankce,
a) je-li fyzická osoba jediným společníkem více společností nebo
b) je-li společnost jedné osoby nebo jakákoli právnická osoba jediným společníkem některé společnosti.“
V případě, že se společnost s ručením omezeným opravdu stane společností jedné osoby, které se v průběhu existence společnosti dostaly do rukou všechny obchodní podíly, musí být tato skutečnost zapsána spolu s totožností společníka, tzn., že musí být:
a) vložena do spisu,
b) zapsána do rejstříku ve smyslu čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 68/151/EHS,
c) vyznačena v rejstříku vedeném u společnosti a přístupném veřejnosti..."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text dosahuje cca 66 stran.