1.

Úvod

2.	Teoreticko-metodologická část

2.	1. Základní pojmy v oblasti hodnocení rizik

2.	Všeobecné preventivní zásady

2.	1. Rizika vytvářená zanedbáním ergonomických zásad

2.	1. 1. Kombinace rizik

2.	1. Rizika vznikající při obsluze a provozu výpočetní techniky

2.	3. Postup, jakým jsou zpracovávána rizika

2.	3. 1. Vymezení pracovního systému a zpracování seznamu činností

2.	3. Vyhledání nebezpečí

2.	3. 3. Stanovení a ohodnocení rizik

2.	3. 4. Odstranění či omezení rizik

2.	3. 4. 1. Nápravná opatření ke snížení rizik

2.	3. 5. Vyhodnocení zdravotních rizik

2.	3. 5. 1. Návrhy zařazování prací do kategorií

2.	3. 5. Riziková práce

2.	3. 5. 3. Kategorizace práce

2.	3. 5. 3. 1. § 37 Kategorizace prací (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů):

2.	3. 5. 3. Charakteristika stupňů zátěže faktory pracovního prostředí:

2.	3. 5. 3. 3. § 40 Evidence rizikových prácí (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů):

2.	3. 6. Pravidelné hodnocení rizik

2.	3. 7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci

3.	Analytická část

3.	1. Charakteristika analyzované osoby

3.	2. Analýza rizik BOZP

3.	2. 1. Vymezení pracovního systému a zpracování seznamu činností

3.	2. 2. Vyhledání nebezpečí

3.	2. Stanovení a ohodnocení rizik

3.	2. 4. Odstranění či omezení rizik

3.	2. 5. Vyhodnocení zdravotních rizik

3.	2. 6. Pravidelné hodnocení rizik

3.	2. 7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci

3.	2. 8. Vyhodnocení analýzy

4.

Závěr

5.

Abstrakt

6.	Klíčová slova

7.	Použitá literatura

„2. 3. 2. Vyhledání nebezpečí
Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti se během vyhledávání a hodnocení rizik přiřadí nebezpečí nebo nebezpečné situace, které mohou nastat a posoudit, kdo může být nebezpečím ohrožen a jak k nebezpečí může dojít. Vychází se přitom většinou ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnanců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění. Pomůckou pro určování nebezpečných činností či rizik jsou příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v normě s označením ČSN EN 1050 (83 30 10). Tyto příklady je třeba chápat pouze jako informativní a jsou pouze určitým vodítkem.
2. 3. 3. Stanovení a ohodnocení rizik
Vyhodnocení rizik vyplývajících z identifikovaných nebezpečí se bude moci poté, co se rozhodne, zda jsou existující preventivní opatření dostačující, pokud vůbec existovaly, nebo zda jsou potřebná další opatření. Při stanovování rizik se posuzuje závažnost možného poškození, tak i pravděpodobnost, se kterou k poškození může dojít. Současně musí být také vzaty v úvahu účinnosti jednotlivých opatření a možnost jejich selhání a z nich plynoucí možné následky. Podstatou hodnocení rizik je učinění rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout a v případě nepřijetí pak, jaká opatření se musí realizovat k jeho odstranění nebo alespoň omezení na přijatelnou míru.
2. 3. 4. Odstranění či omezení rizik
Nutnou podmínkou účinné prevence je splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Účinná prevence vychází ze znalostí charakteru rizik a jejich závažnosti. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je zajistit podmínky, tak aby byly odstraněny rizika u zdroje jejich původu, bylo omezeno nebo omezí jejich působení na minimum ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
Pro vyhodnocení situace a přijetí opatření se provádí závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik), kdy dojde k rozhodnutí o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Proto je důležité, aby měl každý zaměstnavatel pro své rozhodování jasný a přehledný podklad, pro což se doporučuje používání přehledných tabulek.
2. 3. 4. 1. Nápravná opatření ke snížení rizik
Na základě vyhodnocení rizik je vhodné sestavit tzv. "Plán nápravných opatření".
Měl by odpovídat na otázky:
Bude revidovaný řídicí systém vést k dosažení přijatelné úrovni rizika?
Nejsou na základě zavedení opatření vytvářena nová nebezpečí?
Bylo vybráno nejúčinnější řešení, a to i z ekonomického hlediska?
Co si myslí lidé, kterých se to bude týkat, o plánovaných nových opatřeních?
Budou nová opatření u zaměstnanců přijata a používaná a nikoliv ignorována, např. v důsledku zvýšení tlaku na jejich pracovní výkon?
Postup sestavení plánu nápravných opatření pro minimalizaci daného rizika se skládá z následujících kroků:
1. Vyloučení nebezpečí přímo u zdroje nebezpečí
2. Nelze - li vyloučení provést, pak provést omezení
3. Přizpůsobení práce individuálním schopnostem pracovníků
4. Využití nových, moderních postupů pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků
5. Použití kolektivních ochranných prostředků
6. Zavedení plánovaných údržeb používaných technických zařízení
7. Přidělování osobní ochranných pracovních prostředků, které nesmí být nahrazovány finančním plněním
8. Zavedení havarijních opatření včetně havarijních a evakuačních plánů a seznámit s tím dotčené pracovníky."

Práce kompilačního charakteru bez označených citací.