1.	Veřejná ekonomie - základní pojmy

1.1	Metodologie

1.2	Veřejná ekonomie a sektor

1.3	Vymezení veřejné správy

1.4	Veřejné finance

1.5	Veřejné statky

1.6	Veřejná volba

1.7	Veřejný zájem

2.	Ekonomické ukazatele, hodnocení a interpretace ekonomických jevů

2.1	Ukazatel - indikátor

2.2	Charakteristiky indikátorů a jejich typy

2.3	Pojetí indikátorů

2.4	Ukazatele hospodaření

2.5	Bechmarking

2.6	Úrovně srovnání ukazatelů

2.7	Druhy ekonomických analýz

3.	Ekonomický rámec územních samosprávných celků

3.1	Požadavky EU na finanční systém

3.2	Principy Evropské charty místní samosprávy

3.3	Legislativa územních samosprávných celků v ekonomické oblasti

3.4	Zákon o krajích

3.5	Rozpočtová skladba

4.	Finanční souvislosti územních samosprávných celků

4.1	Rozpočtové určení daní

4.2	Soustava veřejných rozpočtů v ČR

4.3	Rozpočtové určení daní obcí - výpočet

4.4	Činnost obcí v oblasti poplatkové

5.	Rozpočty a rozpočtové procesy

5.1	Rozpočtové zásady a pravidla

5.2	Obecná pravidla

5.3	Systém fondového financování

5.4	Rozpočtová politika

5.5	Způsoby tvorby rozpočtů

5.6	Rozpočtování dle výsledků

5.7	Rozpočtové metody a kritérium rozpočtování

5.8	Rozpočtová bilance

5.9	Závěrečný účet

6.	Finanční hospodaření obcí

6.1	Ekonomické pozadí územních samosprávných celků

6.2	Hlavní rysy obecní samosprávy

6.3	Základní kompetence obcí

6.4	Finanční hospodaření obcí

6.5	Rozpočtové příjmy obce

6.6	Nedaňové příjmy obcí

6.7	Kapitálové příjmy obcí

6.8	Výdaje rozpočtu a jejich členění

6.9	Finanční ukazatele obcí

6.10	Doporučení ke zlepšení finančního hospodaření

7.	Hospodaření s majetkem obcí

7.1	Majetek obcí

7.2	Členění majetku

7.3	Nakládání s majetkem obcí

7.4	Organizace spravující majetek obce

7.5	Hlavní majetkové skupiny

7.6	Inventarizace

7.7

Odpisy

"EKONOMICKÝ RÁMEC ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Teoretické požadavky na finanční systém územních samosprávných celků
Formulovány na bázi teorií zobecněných historických (empirických) zkušeností.
- Stabilita - adaptabilita -účinnost -autonomnost -administrativní nenáročnost
- Transparentnost -konzistence
Evropské požadavky na finanční systém
Projednány a schváleny Radou Evropy
a následně EU:
- 1. Evropská charta místní samosprávy - zavazující dokument
- 2. Evropská charta regionální samosprávy -pouze doporučující
Principy Evropské charty místní samosprávy I
ČR přijalo jako závazné pouze body 3, 5, 6
1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.
2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.
3. Alespoň část finančních zdrojů místních společenství pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou místní společenství v mezích zákona stanovit.
4. Finanční systémy, na nichž se zakládají zdroje, které jsou místním společenstvím k dispozici, musí být natolik různorodé a pružné, aby umožňovaly, že tyto zdroje budou pokud možno stále odpovídat skutečnému vývoji nákladů na plnění úkolů, které místní společenství mají.
5. Ochrana finančně slabších místních společenství volá po zavedení postupů finančního vyrovnávání nebo rovnocenných opatření, jež mají korigovat důsledky nerovného rozdělování potenciálních finančních zdrojů a finančního zatížení, které je třeba z nich hradit. Takové postupy nebo taková opatření nesmějí omezovat volné uvážení, které místní společenství mohou v rámci své vlastní odpovědnosti uplatňovat.
6. S místními společenstvími se vhodným způsobem konzultuje, jak se jim přerozdělované zdroje mají přidělovat.
7. Dotace místním společenstvím se pokud možno předem neváží na financování konkrétních projektů. Poskytování dotací nelikviduje základní svobodu místních společenství uplatňovat v rámci své působnosti volné uvážení.
8. Za účelem získávání úvěru na kapitálové investice mají místní společenství v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh.
Principy Evropské charty regionální samosprávy I
1. Systém financování má poskytnout regionům předem určitelný objem prostředků, jenž je přiměřený zabezpečovaným úkolům a dovoluje regionům provádět vlastní politiku.
2. Finanční zdroje regionů by měly být různorodé a přizpůsobivé, aby bylo možné pružně reagovat na reálný růst nákladů veřejných služeb i na celkové změny hospodářského vývoje.
3. Pokud se týká výkonu vlastní působnosti, měly by být používány zejména vlastní příjmy, s nimiž mohou regionální orgány volně zacházet.
4. Ve shodě s principem solidarity zavede každý stát mechanismus finančního vyrovnání, jenž počítá jak s potenciálními zdroji, tak s potřebami s cílem zaručení přijatelné životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů.
5. Prostředky jsou regionům zásadně poskytovány na neziskovém základě. Podmínky finančních transferů i případné sdílení daňových výnosů jsou upraveny předem na základě objektivních kritérií zohledňujících potřeby jednotlivých regionů.
6. V mezích zákona mají regiony přístup na kapitálový trh a mohou si zde půjčovat finanční prostředky za předpokladu, že prokáží schopnost splácet dlužné částky z vlastních "

Práce je kompilační, nicméně ucelená a přehledně psaná v krátkých stručných heslech. Práce obsahuje schéma a tabulky. Čistý text dosahuje cca 29 stran.