1.	První okruh

1.1	Teorie chování spotřebitele

1.2	Racionální chování spotřebitele jako řešení rozporu mezi neomezenými potřebami a omezenými zdroji

1.3	Kardinalistické pojetí užitku a dosahování rovnováhy spotřebitele

1.4	Funkce individuální poptávky po spotřebním zboží

1.5	Ordinalistické pojetí užitku a optimum spotřebitele

1.6	Odvození funkce individuální poptávky pomocí indiferenční analýzy

1.7	Tržní poptávka a faktory ji ovlivňující

2.	Druhý okruh

2.1	Dynamizace modelů chování spotřebitele

2.2	Vliv změny cen statků a důchodu na rovnováhu spotřebitele

2.3	Praktický význam cenové, důchodové a křížové pružnosti poptávky

2.4	Faktor času v teorii chování spotřebitele - mezičasový výběr, preference a rozpočtové omezení v čase

3.	Třetí okruh

3.1	Teorie chování výrobce

3.2	Produkční funkce firmy v krátkém období, zákon klesajícího mezního produktu

3.3	Produkční funkce firmy v dlouhém období

3.4	Izokvantová analýza a optimum firmy při volbě vstupů, ekonomický region produkce

3.5	Teorie nákladů z ekonomického hlediska

3.6	Analýza nákladů, příjmů a zisku, rozdíl mezi účetním a ekonomickým pojetím nákladů

3.7	Dlouhodobé tendence vztahu nákladů a produktu - úspory z rozsahu

4.	Čtvrtý okruh

4.1	Teorie firmy v dokonale konkurenční tržní struktuře

4.2	Charakteristika a smysl modelu dokonalé konkurence

4.3	Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha firmy

4.4	Nabídková funkce firmy a odvětví v krátkém a dlouhém období

4.5	Bod uzavření výroby

4.6	Efektivnost dokonalé konkurence

4.7	Dynamizace modelu – změny poptávky, nákladů a daní

4.8	Pavučinový teorém

5.	Pátý okruh

5.1	Teorie monopolní firmy

5.2	Příčiny vzniku monopolu

5.3	Příjmové a nákladové podmínky monopolu

5.4	Rovnováha monopolní firmy

5.5	Alternativní cíle monopolu

5.6	Dynamizace modelu

5.7	Přirozený monopol

5.8	Problém efektivnosti (neefektivnosti) monopolu

5.9	Teorie protimonopolní regulace a měření tržní síly

5.10	Cenová diskriminace

6.	Šestý okruh

6.1	Teorie firmy v oligopolní a monopolisticky konkurenční tržní struktuře

6.2	Charakteristika oligopolní a monopolisticky konkurenční tržní struktury

6.3	Modely chování oligopolních a monopolisticky konkurenčních firem

6.4	Nákladové a příjmové funkce firem v těchto tržních strukturách

6.5	Podmínky rovnováhy

6.6	Alternativní teorie firmy

7.	Sedmý okruh

7.1	Teorie trhu práce

7.2	Konkurenční trhy práce

7.3	Determinace individuální nabídky práce a poptávky po práci

7.4	Tržní nabídka a poptávka po práci

7.5	Rovnovážná mzda

7.6	Ekonomická renta

7.7	Efekt mzdové změny a mzdová (cenová) pružnost poptávky po práci

7.8	Nedokonale konkurenční trhy práce

7.9	Ekonomické zhodnocení politiky minimální zaručené mzdy

7.10	Ekonomické zhodnocení úlohy odborů na trhu práce

7.11	Monopson na trhu práce a mzdová diskriminace

7.12	Bilaterální monopol

8.	Osmý okruh

8.1	Teorie trhu kapitálu

8.2	Úloha trhu kapitálu (zapůjčitelných fondů) v ekonomice

8.3	Mezičasové rozhodování investora - kapitál, úspory, investice a úroková míra

8.4	Podstata úroku

8.5	Utváření poptávky po zapůjčitelných fondech; utváření nabídky zapůjčitelných fondů

8.6	Determinace úrokové míry a ceny finančních aktiv

8.7	Výnosy z držby finančních aktiv

8.8	Efektivnost investic a metody jejího hodnocení

8.9	Rozhodování v podmínkách rizika a nejistoty

8.10	Riziko a výnos

8.11	Použití indiferenční analýzy pro rozhodování za rizika

8.12	Snižování rizika

8.13	Teorie portfolia

8.14	Asymetrická informovanost, nepříznivý výběr a morální hazard

8.15	Signální chování

9.	Devátý okruh

9.1	Trţní selhání a úloha státu

9.2	Příčiny tržních selhání a jejich typy

9.3	Veřejné, smíšené a soukromé statky, stanovení optimálního množství veřejných statků

9.4	Externality a ekonomické způsoby jejich internalizace (Pigouova daň, Coaseho teorém, obchod s emisními poukázkami)

9.5	Teorie rozdělování produktu (národního důchodu)

9.6	Měření nerovnosti v rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti

9.7	Úloha státu v procesu přerozdělování

9.8	Kritéria společenského blahobytu

9.9	Souvztažnost rovnosti, spravedlnosti a efektivnosti

10.	Desátý okruh

10.1	Teorie celkové mikroekonomické rovnováhy

10.2	Smysl a předpoklady modelu celkové rovnováhy

10.3	Efektivní spotřeba a výroba. Paretovo řešení celkové rovnováhy

10.4	Podmínky dosažení celkové rovnováhy

11.	Jedenáctý okruh

11.1	Teorie veřejné volby

11.2	Ekonomická analýza politiky

11.3	Ekonomický trh, politický trh

11.4	„Hráči“ na těchto trzích a jejich cíle

11.5	Mechanismus utváření kolektivních rozhodnutí

11.6	Typické případy z teorie veřejné volby – teorém středního voliče, logrolling, cyklický hlasovací paradox

11.7	Arrowův teorém

12.	Dvanáctý okruh

12.1	Determinace produktu

12.2	Determinace produktu v keynesovském výdajovém modelu

12.3	Logika a mechanika multiplikačních procesů

12.4	Determinace produktu v modelu AS-AD

12.5	Neoklasická a keynesovská analýza ekonomiky v modelu AS-AD

12.6	Determinace produktu v modelu IS-LM

12.7	Účinnost a neúčinnost monetární a fiskální politiky v modelu IS-LM, vytěsňovací efekt

13.	Třináctý okruh

13.1	Makroekonomická rovnováha v otevřené ekonomice

13.2	Model IS-LM s reálným devizovým kursem

13.3	Model IS-LM-BP

13.4	Obnovování rovnováhy v malé otevřené ekonomice

13.5	Srovnání účinnosti hospodářské politiky v uzavřené a otevřené ekonomice, v systému pevných a pružných měnových kursů

14.	Čtrnáctý okruh

14.1	Peníze a peněžní teorie

14.2	Úloha peněz v ekonomice

14.3	peněžní agregáty

14.4	Poptávka po penězích v klasické, Keynesově a monetaristické teorii

14.5	Exogenní a endogenní nabídka peněz

14.6	Rovnováha na trhu peněz a determinace úrokové sazby

14.7	Determinace peněžní zásoby v otevřené ekonomice

15.	Patnáctý okruh

15.1	Fiskální teorie

15.2	Keynesovské pojetí veřejných financí

15.3	Fiskální federalizmus

15.4	Fiskální politika v jednoduchém keynesovském výdajovém modelu

15.5	Cyklický a strukturální deficit

15.6	Vytěsňovací efekt

15.7	Veřejný dluh a jeho břemeno

15.8	Alternativní fiskální teorie (neoklasická, ricardovské ekvivalence)

16.	Šestnáctý okruh

16.1	Teorie nezaměstnanosti a inflace

16.2	Měření nezaměstnanosti a její typy

16.3	Příčiny a důsledky nezaměstnanosti

16.4	Měření inflace a její typy

16.5	Příčiny a důsledky inflace

16.6	Inflační očekávání a časová struktura úrokových sazeb (analýza v modelu IS-LM)

16.7	Náklady inflace a nezaměstnanosti

16.8	Phillipsova křivka a koncepce NAIRU

16.9	Taylorova křivka

17.	Sedmnáctý okruh

17.1	Teorie ekonomického růstu a makroekonomických fluktuací

17.2	Zdroje ekonomického růstu

17.3	Produkční funkce a růstové účetnictví

17.4	Keynesovský model Harroda a Domara

17.5	Solowův – Swanův model

17.6	Nová teorie růstu

17.7	Sociálně historické modely ekonomického rozvoje

17.8	Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem

17.9	Ekonomický cyklus v pojetí monetaristů a nové klasické makroekonomie

17.10

Cyklus v pojetí nového keynesovství

18.	Osmnáctý okruh

18.1	Mezinárodní dělba práce a ekonomická integrace

18.2	Nabídkové a poptávkové teorie zahraničního obchodu

18.3	Směnné poměry

18.4	Grafická analýza vlivu cel a kvót

18.5	Teorie mezinárodní ekonomické integrace, její formy a stupně

19.	Devatenáctý okruh

19.1	Ekonomické myšlení do vzniku klasické školy

19.2	Ekonomické myšlení ve starověku (Xenofón, Platón, Aristoteles)

19.3	Středověké ekonomické myšlení (T. Akvinský a scholastika)

19.4	Rozdíly raného a pozdního období merkantilismu

19.5	Fyziokraté

20.	Dvacátý okruh

20.1	Klasické a neoklasické ekonomické učení

20.2	Klasická škola politické ekonomie

20.3	Hospodářský liberalismus

20.4	Teorie hodnoty a ceny ekonomů klasické školy

20.5	Neoklasická ekonomie

20.6	Marginální analýza

20.7	Teorie užitku rakouské školy

20.8	Teorie dílčí rovnováhy A. Marshalla a teorie všeobecné ekonomické rovnováhy L. Walrase

20.9	Monetarismus

20.10

Nová klasická makroekonomie

20.11

Ekonomie strany nabídky

20.12

Hypotéza racionálních očekávání

21.	Dvacátý první okruh

21.1	Keynesovská makroekonomie

21.2	Makroekonomická teorie J. M. Keynese

21.3	Teorie nedobrovolné nezaměstnanosti, efektivní poptávka

21.4	Spotřeba, úspory a investice

21.5	Keynesova teorie úroku a peněz

21.6	Vývoj keynesovské teorie od 2. světové války do současnosti

21.7	Hlavní rysy neokeynesovství, postkeynesovství, nového keynesovství a jejich vzájemné rozdíly

22.	Dvacátý druhý okruh

22.1	České ekonomické myšlení

22.2	Vývoj českého ekonomického myšlení do vzniku Československa

22.3	České ekonomické myšlení mezi dvěma světovými válkami a jeho dominantní rysy

22.4	Charakter českého ekonomického myšlení v poválečném období – fáze a jejich typické rysy

22.5	Představitelé českého ekonomického (teoretického) myšlení

„Vliv změny cen statků a důchodu na rovnováhu spotřebitele. Faktor času v teorii chování spotřebitele. Mezičasový výběr, preference a pružnosti v čase. Úspory

Předpoklady:
- zkoumáme vliv faktorů na spotřebu dvou statků
- předpokládáme, že oba statky jsou žádoucí (statky s pozitivní preferencí)
- analyzujeme vliv jednotlivých faktorů na poptávané množství
- analyzujeme změnu jednoho faktoru, ostatní považujeme za konstantní
- předpokládáme, že se spotřebitel chová racionálně

Vliv změny důchodu spotřebitele na rovnováhu spotřebitele

Zkoumáme situaci, kdy se změní pouze důchod spotřebitele, ceny statků a ostatní faktory považujeme za konstantní. S růstem důchodu se mění i optimální kombinace statků a tedy spotřebovávané množství obou statků. Tento fakt znázorňujeme pomocí indiferenční analýzy. Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu – mění se množství statků X a Y, které může spotřebitel koupit. Poměr cen se nemění, linie rozpočtu odpovídající různým úrovním důchodu jsou rovnoběžné. To znamená, že směrnice všech linii rozpočtu = mezní míra substituce ve směně (MRSE) je stejná. V bodě optima zůstává stejná i mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC). Změna důchodu však vede ke změně optimální kombinaci statků X a Y, mění se i úroveň užitku.

Pokud spojíme body optima (E1, E2 a E3) odpovídající jednotlivým úrovním důchodu získáme důchodovou spotřební křivku (ICC – Income Comsumption Curve). Alternativně taky důchodovou stezku expanze (IEP- Income Eexpansion Path) – při rostoucím důchodu.

Důchodová spotřební křivka

Def.: Důchodová spotřební křivka (ICC) je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu (za jinak neměnných okolností – ceteris paribus).


(graf)

Pokud znázorníme optimální kombinace dvou statků při různé úrovní důchodu, zjistíme, že reakce spotřebitele se u různých statků liší: jiná reakce bude u základních potravin a jiná např. u kultury. Proto z hlediska vlivu důchodu musíme brát v úvahu a rozlišovat normální a méněcenné statky.
U normálních statků - s růstem důchodu zvyšuje i nakupované množství.
Jde-li o méněcenné statky (inferiorní) - pak s růstem důchodu nakupované (spotřebovávané) množství klesá. (viz. základy mikroekonomie).

Tato skutečnost (o který statek se jedná) ovlivňuje křivku ICC: (zkoumáme charakter statku X):
U normálních statků (které ještě dělíme na nezbytné a luxusní) při zvýšení důchodu roste nakupované množství X. Jak vypadá křivka ICC když se jedná o:
- nezbytný statek: nakupované množství X roste pomaleji než důchod spotřebitele, ICC je konvexní,
- luxusní statek: nakupované množství X roste rychleji než důchod spotřebitele, ICC je konkávní,

U statků méněcenných X (inferiorních) jeho spotřeba klesá s růstem důchodu, ICC má severozápadní směr, tzn. přibližuje se k ose Y.

!! Změna důchodu ovlivní samozřejmě nakupované množství obou statků. Záleží vždy na tom jaký charakter má statek X a jaký charakter má statek Y. Podle toho bude vypadat důchodová křivka ICC.!!

Na ICC je konstantní poměr cen statků, při jeho změně se mění vzhled ICC. Vzhledem k tomu, že MRSE a MRSC se nemění je ICC množinou bodů se stejnou mezní mírou substituce. Se změnou poměru cen se ICC posouvá (zase je třeba vědět jakého charakteru jsou statky): u obou normálních statků, se s poklesem ceny statku X posune ICC doprava a naopak s růstem ceny X se posune doleva. Totéž funguje u změny ceny statku Y.

(graf)


Engelova křivka
Engelova křivka (EC) nám vyjadřuje závislost mezi celkovým důchodem a nakupovaným množstvím určitého statku. Tento vztah znázorňujeme v grafu odvozeném od indiferenční analýzy a ICC. Na ose x je důchod spotřebitele (I) a na ose y je množství určitého statku. Při odvození bereme v úvahu statek X, který nanášíme na osu y.

(graf)


Tvar Engelovy křivky závisí jako u ICC na charakteru statků:

U normálních statků je Engelova křivka rostoucí (má kladnou směrnici) avšak:
- u nezbytného statku je Engelova křivka konkávní
- u luxusního statku je Engelova křivka konvexní

U méněcenného statku je Engelova křivka klesající, jelikož spotřeba klesá s rostoucím důchodem, křivka má zápornou směrnici.

Engelova výdajová křivka
Pokud bychom zkoumali závislost výdajů spotřebitele na nákup statku (tedy Px*X) na důchodu spotřebitele použijeme Engelovu výdajovou křivku. Závislost znázorníme graficky v grafu s linií 45°, což je situace kdy je celý příjem spotřebitele vynaložen na nákup statku X. Tato linie je tedy horní hranicí Engelovy výdajové křivky. Ze vztahu linie 45° a Engelovy výdajové křivky můžeme posoudit podíl výdajů na statek X na celkových výdajích spotřebitele.“

Práce obsahuje velké množství tabulek, grafů a schémat. Čistý text dosahuje cca 397 stran.
Poslední část textu je vložena jako formulář. Z tohoto důvodu byla ponechána v původním formátu. Seznam jednotlivých okruhů je ve formátu AdobeAcrobat (*.pdf).