1.	Vývoj názorů na funkci státu v ekonomice

1.1	Základy hospodářské politiky

1.2	Liberální a intervencionistická hospodářská politika

1.3	Institucionální prostředí hospodářské politiky

1.4	Cíle, nositelé a nástroje hospodářské politiky

1.5	Vztah mezi cíli a vztah mezi cíli a nástroji hospodářské politiky

1.6	Účinnost hospodářské politiky

2.	Koordinace ekonomiky

2.1	Systém dědičného přinucení

2.2	Systém tržně-cenový

2.3	Systém organizačně-příkazový

2.4	Teorie třetí cesty

2.5	Úloha informací v hospodářské politice

2.6	Zájmové skupiny, lobbying, neziskové organizace

2.7	Možnosti a meze hospodářské politiky

2.8	Despotická, anarchická a demokratická společnost a hospodářská politika

3.	Stabilizační politika

3.1	Její podstata, cíle a nástroje

3.2	Úloha fiskální a monetární politiky při stabilizaci ekonomiky, jejich koordinace

3.3	Kynesiánská a monetaristická koncepce stabpol

3.4	Nová klasická a nová keynesiánská ekonomie a stabpol

3.5	Alternativy stabpol – ztrátová funkce centrální banky

3.6	Optimalizační problém centrální banky

3.7	Možnosti stabpol a situace v ČR

4.	Prorůstová hospodářská politika – její podstata, cíle a nástroje

4.1	Potenciální produkt a jeho růst

4.2	Faktory a zdroje ekonomického růstu

4.3	Využití teorií růstu k formulaci konkrétních doporučení tvůrcům hospodářské politiky 4.4 Prorůstová politika v ČR

4.5	Konkurenceschopnost ekonomiky a její měření

5.	Indikativní plánování a jeho praktická aplikace na příkladu hospodářské politiky Japonska a Francie

5.1	Využití imperativního plánování v hospodářské politice Německa

5.2	Poválečná hospodářská politika Německa.

5.3	Analýza typických schémat využívaných tvůrci hospodářské politiky

6.	Cíle měnové politiky - verze pro rok 2008

6.1	Nástroje měnové politiky

6.2	Cenová stabilita

6.3	Cílování inflace

6.	Hospodářská politika USA od New Dealu po současnost - verze pro rok 2010

6.1	Hospodářská politika od konce 2. světové války do současnosti ve Velké Británii a Švédsku.

6.2	Analýza typických schémat využívaných tvůrci hospodářské politiky

7.	Podstata a cíle fiskální politiky

7.1	Nástroje a mechanismus jejich působení

7.2	Stabilizační funkce fiskální politiky

7.3	Fiskální brzda, princip stop-go

7.4	Způsoby financování vládních aktivit

7.5	Deficitní financování

7.6	Vyrovnanost rozpočtu a jeho varianty

8.	Měnová politika – její cíle a přímé a nepřímé nástroje

8.1	Operace na volném trhu, jejich mechanismus a základní typy

8.2	Diskontní nástroje

8.3	Povinné minimální rezervy

8.4	Kurzové intervence

8.5	Praxe v České republice

9.	Centrální banka a její funkce

9.1	Transmisní mechanismy měnové politiky

9.2	Cílování inflace a jejich mechanismy

9.3	Důvody zavedení

9.4	Stanovení cíle

9.5	Výhody a nevýhody

9.6	Role inflačních očekávání

9.7	Cílování inflace v ČR

9.8	Transmisní mechanismus

9.9	Časová zpoždění

9.10	Horizont měnové politiky

9.11	Inflační cíle

9.12	Inflační prognózy

10.	Vnější hospodářská politika

10.1	Její zásady, cíle a nástroje

10.2	Mechanismus jejich působení

10.3	Liberální versus protekcionistická obchodní politika

10.4	Dosahování vnitřní a vnější rovnováhy hospodářskou politikou

10.5	Varianty řešení vnější ekonomické nerovnováhy České republiky

11.	Strukturální politika – její pojetí, cíle a nástroje

11.1	Tradiční strategie strukturální politiky a její slabá místa

11.2	Proces strukturálních změn a hlavní faktory těchto změn

11.3	Strukturální krize

11.4	Nové směry strukturální politiky

11.5	Strukturální politika v EU

12.	Politika ochrany hospodářské soutěže

12.1	Její teoretická východiska, nástroje, cíle a nositelé

12.2	Příčiny a formy omezení konkurence a možnosti její nápravy

12.3	Zneužívání dominantního postavení

12.4	Kartelové dohody a fúze

12.5	Cenová regulace a cenový dohled

12.6	Veřejná podpora

12.7	Státní regulace monopolů

12.8	Politika ochrany hospodářské soutěže v EU

12.9	Ochrana spotřebitele v EU

13.	Sociální politika, její pojetí a funkce ve společnosti

13.1	Vztah hospodářské a sociální politiky

13.2	Základní principy sociální politiky

13.3	Chudoba a její měření

13.4	Nástroje, strategie a efektivnost sociální politiky

13.5	Základní sociální doktríny

13.6	Problém příjemců a nositelů sociální politiky

13.7	Sociální politika EU

14.	Politika zaměstnanosti jako jeden z nástrojů hospodářské politiky

14.1	Definice, cíle, pojetí, členění a hodnocení

14.2	Nástroje politiky zaměstnanosti uplatňované ve vyspělých ekonomikách

14.3	Politika zaměstnanosti v ČR – definice, cíle a obsah

14.4	Charakteristika uplatňovaných nástrojů pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti

14.5	Realizace Evropské strategie zaměstnanosti v ČR

15.	Finanční politika a její vymezení

15.1	Definice nástrojů a cílů finanční politiky

15.2	Finanční politika v rámci hospodářské politiky

15.3	Rozpočtová, daňová, celní a devizová politika

15.4	Prameny právní úpravy finanční politiky

15.5	Finanční aspekt hospodářské politiky

15.6	Finanční politika – definice, cíle, nástroje

15.7	Zásady a teoretické zdroje

15.8	Širší pojetí finanční politiky

15.9	Základy měnové a devizové politiky jako součásti finanční politiky

15.10

Nástroje finanční politiky

15.11

Stručný úvod do finanční práva a finanční kontroly

16.	Trh práce v ČR a systém služeb zaměstnanosti

16.1	Charakteristika vývoje trhu práce v 90. letech a v současnosti

16.2	Faktory ovlivňující úroveň zaměstnanosti a nezaměstnanosti v tomto období a v současnosti

16.3	Regionální diference na trhu práce

16.4	Působení Ministerstva práce a sociálních věcí, úřadů práce a dalších institucí na českém trhu práce

17.	Charakteristika regionální politiky, její pojetí a cíle- verze 2010,2008

17.1	Motivy existence regpol

17.2	Nástroje regpol

17.3	Souvislosti monetární, fiskální a vnější HP s politikou regionální

17.4	Tradiční a současná regionální politika

17.5	Regionální politika EU

17.	Světové energetické zdroje - verze 2009

17.1	Energetická politika EU a ČR

17.2	Vliv produkce a spotřeby energetických zdrojů na ekonomické a politické postavení země

17.3	Enviromentální otázky energetické politiky

17.4	Kjótský protokol

17.5	Emisní povolenky

18.	Proexportní politika – základní zásady, nástroje a cíle

18.1	Postavení proexportní politiky v rámci zahraničně-obchodní politiky

18.2	Obecná analýza a rozbor situace ČR po vstupu do EU

18.3	Instituce proexportní politiky ČR

18.4	Investiční pobídky a úloha CzechInvestu

19.	Systémové změny hospodářství v tranzitivních a rozvojových ekonomikách - verze 2010,2008

19.1	Washingtonský konsensus

19.2	Metody transformace

19.3	Aktuální problémy hospodářské politiky ČR

19.4	Problematika udržitelnosti daňového systému

19.5	Alternativní koncept rovné daně

19.6	Problematika udržitelnosti důchodového a sociálního systému

19.7	Alternativa rovné sociální dávky

19.	Základní transformační strategie a její alternativy - verze 2009

19.1	Transformační proces v ČR - výchozí stav, průběh, pozitiva a negativa

19.2	Vliv zvolené transformační strategie na praktickou realizaci hospodářské politiky zemí

SVE

19.3	Problémy současné hospodářské politiky těchto zemí v souvislosti plnění maastrichtských kritérií

20.	Hospodářská politika ČR první poloviny 90. let

20.1	Příčiny a důsledky ekonomického vývoje v roce 1997

20.2	Změny hospodářské politiky po roce 1997

20.3.

Aktuální problémy české ekonomiky

20.4	Vývoj veřejných financí

20.5	Problematika mandatorních výdajů

20.6	Reforma veřejných financí

20.7	Důchodová reforma

20.8	Deficity mimorozpočtových fondů a institucí

21.	Prohlubování integračního vývoje od celní unie EHS k jednotnému vnitřnímu trhu ES

21.1	Hospodářskopolitická opatření potřebná k jeho fungování

21.2	Společné politiky EU v hospodářské oblasti

21.3	Etapy formování Evropské hospodářské a měnové unie (EMU)

21.4	Předpoklady jejího vzniku

21.5	Společná měnová politika

21.6	Orgány EMU a jejich fungování

21.7	Spolupráce v oblasti fiskální a daňové politiky v EU

"Politika ochrany hospodářské soutěže vychází z poznání, že dokonalá konkurence je nejlepším možným řešením koordinace činností v ekonomice a usiluje o zvýšení konkurenčnosti tržního prostředí. Vedle dokonalé konkurence existují další typy tržních struktur: monopol, oligopol, monopolistická konkurence. Hlavním cílem POHS je zajistit co nejdokonalejší podmínky pro fungování tržního mechanismu.

Nástroje politiky hospodářské soutěže
Politika na ochranu hospodářské soutěže se ve vyspělých zemích opírá o platnou legislativu (v ČR je to zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) a příslušný institucionální rámec (v ČR Úřad na ochranu hospodářské soutěže). Mezi nástroje politiky hospodářské soutěže můžeme zařadit:
1) dozor nad zneužitím dominantní pozice na trhu – podle české legislativy má dominantní postavení na trhu podnik nebo společně více konkurentů, (společná dominance), kterým umožňuje jejich tržní síla chovat se ve značné míře nezávisle na jiných firmách nebo spotřebitelích;
2) kontrola fúzí – při zkoumání dopadů spojení na soutěž v podmínkách ČR jsou jednotlivé případy posuzovány individuálně a jsou brány v úvahu všechny dopady případného spojení. Proto je třeba precizně vymezit relevantní trh, jeho očekávaný vývoj, možnosti vstupu potenciálních konkurentů na daný trh apod.;
3) deregulace – odstraňuje přílišnou regulaci státu v některých oblastech; je založena na poznání, že regulační zásahy mnohdy vedou k posílení monopolní struktury v ekonomice především bráněním vstupu do odvětví;
4) opatření proti nekalé soutěži – většinou se jedná o soudní řízení (prostřednictvím soudu zamezit určitému jednání, požádat o zveřejnění omluvy, žádat o přiměřenou finanční náhradu atd.).

Teoretické přístupy k politice ochrany hospodářské soutěže
V průběhu formování ekonomických vztahů se utvářely různé teoretické koncepce, které jsou rozdílné jak z hlediska východisek, tak z hlediska předpokladů fungování ekonomické reality. Proto vyspělé země opírají antimonopolní politiku o více teoretických koncepcí.
1) Pojetí vycházející z dokonalé konkurence – klasická ekonomická škola; charakteristika DK: velký počet nabízejících a poptávajících, cena je utvářena prostřednictvím nabídky a poptávky a všechny ekonomické subjekty ji přijímají jako danou, homogenní produkt, dokonalá informovanost jak nabízejících, tak poptávajících, neexistují bariéry vstupu do odvětví, jednotlivý výrobci mohou docílit zisků pouze snižováním svých nákladů.
Kritika – pojetí tohoto konkurenčního prostředí je vzdáleno ekonomické realitě, proto se v dnešní realitě stává pouze učebnicovým modelem;

2) Pojetí funkceschopné konkurence – vzniklo jako reakce na pojetí DK; konkurenční situaci popisují tři kritéria: a) kritérium tržní struktury (počet a velikost poptávajících a nabízejících, stupeň diferenciace produktu, transparentnost trhu atd.); b) kritérium tržního chování (jednání firem na trhu, stanovení výše cen a objemu produkce, síla reklamy atd.); c) kritérium tržního výkonu (vztah mezi cenami, náklady, zisky a jejich souhrnný dopad na ekonomickou efektivnost převážně z hlediska uspokojování potřeb spotřebitelů).
Poté se provádí srovnávací testy. Pokud jsou zásadní funkce trhu ohroženy, provádí se nezbytná opatření na obnovu či oživení konkurenčního prostředí.
Kritika – velký počet kritérií (nedají se exaktně určit) a výhrady týkající se předpokládané kauzality vztahu struktura-chování-výkon (nebyla jednoznačně prokázána a může existovat i obráceně).

3) Optimální intenzita konkurence – toto pojetí je založeno na předpokladu, že intenzita konkurence je dána vztahem mezi tržní strukturou a tržní nedokonalostí a roste s klesajícím počtem konkurentů a s nižší diferenciací produktu, autor koncepce především E. Katzenbach. Za optimální intenzitu hospodářské soutěže je považována soutěž v širokém oligopolu, kde je velký počet firem, diferencovaný produkt, a kde nedochází ke smlouvám a dohodám mezi jednotlivými firmami o cenách, objemu produkce, prodejních podmínkách apod. Za tímto účelem je třeba monopolistický trh převést na trh širokého oligopolu (podporou prostř. různých kooperativních smluv mezi podniky), v širokém oligopolu kontrolovat dohody mezi podniky (cíl: zamezení vzniku úzkého oligopolu) a u úzkého oligopolu podporovat vstup dalších firem na trh (cíl: převedení na trh širokého oligopolu).
Kritika – značně zjednodušující tvrzení o závislosti intenzity soutěže na formě trhu. Pozn.: Tato koncepce spolu s koncepcí Chicagské školy má velký význam – praktická POHS umožňuje z makroekonomického hlediska dosahovat relativně nejvyšší ekonomické efektivnosti.

4) Svoboda konkurence – vychází z teorie Freiburské školy a je založena na přesvědčení, že svobodu konkurence je možno vymezit jako svobodu jednání a rozhodování ekonomických subjektů. Těmto požadavkům odpovídá ekonomika fungující v podmínkách monopolistické konkurence. Autoři této koncepce (W. Eucken, F. Boehm aj.) požadují silnou „ruku“ státu při ovlivňování tržního prostředí (např. prostř. přirozeného monopolu, administrativní regulace, lobbyistické skupiny aj.).
Kritika – nejasné vymezení a definování pojmu „svobodná konkurence“ (obtížně použitelný pro praktické použití), nejasné vymezení odvětví, vztah mezi „svobodou konkurence“ a efektivním ekonomickým výsledkem."

Soubor otázek z Technické univerzity v Ostravě, z Ekonomické fakulty. Otázka č. 5, 6, 18,21 pro rok 2010 je ve slovenštině. Za každou vypracovanou otázkou následuje seznam použitých zdrojů. Práce obsahuje 3 soubory ve formátu MS Word (verze otázek 2010, 2009, 2008) a 1 dokument ve formátu Adobe Reader (*pdf), který nabízí zadání okruhu otázek ke státnicím. Součástí textu je nepřeberné množství tabulek, schémat a obrázků. Čistý text dosahuje cca 396 stran. Žádná z verzí nenabízí komplet 21 otázek.