1.	První okruh (otázka č. 1)

1.1	Makroekonomický výstup a jeho měření

1.2	Zkreslení makroekonomického výstupu a alternativní agregáty měření produkce

1.3	Problematika mezinárodní komparace na bázi směnných kurzů a parity kupní síly

1.4	Systém národních účtů - jeho vývoj a využití

1.	První okruh (otázka č. 1)- verze 2010

1.1	Makroekonomický výstup a jeho měření

1.2	Zkreslení makroekonomického výstupu a alternativní agregáty měření produkce

1.3	Problematika mezinárodní komparace na bázi směnných kurzů a parity kupní síly

1.4	Definice cenové hladiny a způsob jejího měření

1.5	Pozitivní a negativní efekty inflace

1.6	Význam rozlišování nominálních a reálných veličin

2.	Druhý okruh (otázka č. 2)

2.1

Inflace

2.2	Definice cenové hladiny a způsoby jejího měření

2.3	Rozdíl mezi indexem CPI, deflátorem HDP a ostatními cenovými indexy

2.4	Význam rozlišování nominálních a reálných veličin

2.5	Inflace a její měření

2.6	Pozitivní a negativní efekty inflace

2.7	Náklady anticipované a neanticipované inflace

2.	Druhý okruh (otázka č. 2) – verze 2010

2.1	Teorie ekonomického růstu

2.2	Hospodářský cyklus a ekonomický růst

2.3	Vývoj teorií růstu

2.4	Deskripce modelu Harroda a Domara

2.5	Solowův a Swanův neoklasický model růstu

2.6	Produktivita práce, celková produktivita faktorů

2.7	Modely endogenního růstu - Lucasův model

2.8	AK modely, modely s endogenním technologickým pokrokem

3.	Třetí okruh (otázka č. 3)

3.1	Teorie spotřeby

3.2	Hypotézy absolutního důchodu, relativního důchodu, životního cyklu, permanentní důchod

3.3	Vliv daní na úroveň spotřeby

3.4	Situace v ČR

4.	Čtvrtý okruh ( otázka č. 4)

4.1	Prorůstová hospodářská politika – její podstata, cíle a nástroje

4.2	Potencionální produkt a jeho růst

4.3	Faktory a zdroje ekonomického růstu

4.4	Využití teorie růstu k formulaci konkrétních doporučení tvůrcům hospodářské politiky

4.5	Prorůstová politika ČR

4.6	Konkurenceschopnost ekonomiky a její měření

4.	Čtvrtý okruh (otázka č. 4) – rok 2008 a 2010

4.1	Teorie investic

4.2	Jednotlivé typy investic

4.3	Investice do fixního kapitálu, investice do bydlení, investice do zásob

4.4	Investiční funkce a situace v ČR

5.	Pátý okruh (otázka č. 5)

5.1	Přímé zahraniční investice (PZI)

5.2	Teorie PZI: složení a metodologie

5.3	Lokalizační faktory

5.4	Přínosy a negativy pro hostitelskou zemi i investora

5.5	Přímé a nepřímé dopady PZI

5.6	Strategické služby

5.7	Praxe PZI v České republice

6.	Šestý okruh (otázka č. 6)

6.1	Odvětvová struktura ČR

6.2	Historie národního hospodářství a změny v 90. letech

6.3	Současný stav a postavení v rámci světové ekonomiky

6.4	Situace a perspektivy vybraných odvětví hospodářství ČR

7.	Sedmý okruh (otázka č. 7)

7.1	Systémové změny

7.2	Privatizace a liberalizace

7.3	Transformace v tranzitivních a rozvojových ekonomikách

7.4	Washingtonský konsensus

7.5	Problematika udržitelnosti daňového systému

7.6	Problematika udržitelnosti důchodového a sociálního systému

7.7	Komparace s ostatními

7.	Sedmý okruh (otázka č. 7) – verze 2010

7.1	Vnitřní a vnější rovnováha

7.2	Podmínky vnitřní rovnováhy

7.3	Podmínky vnější rovnováhy

7.4	Problém dvojitého deficitu

7.5	Ukazatele vnitřní a vnější rovnováhy

7.6	Základní charakteristika ukazatelů

7.7	Makroekonomická stabilita ČR

8.	okruh chybí

9.	Devátý okruh (otázka č. 9)

9.1	Vládní versus tržní (netržní) selhání jako argumenty pro a proti maximalizaci úlohy státu v ekonomice

9.2	Netržní selhání a jejich příčiny

9.3	Alokační, výrobní, dynamická a leibensteinova elektivnost

9.4	Zájmy a schopnosti politiků, resp. byrokracie

9.5	Fáze hospodářského rozhodování a časová zpoždění

9.	6 Problematika souvislosti hospodářského a politického cyklu

9.7	Nevyužití politického kapitálu

10.	Desátý okruh (otázka č. 9)

10.1	Nezaměstnanost a její vliv na inflaci

10.2	Vysvětlení konceptu NAIRU

10.3	Dlouhodobá a krátkodobá hlediska nezaměstnanosti v souvislostech NAIRU

10.4	Hystereze na trhu práce

11.	Jedenáctý okruh (otázka č. 11)

11.1	Chování lidí při hledání práce a úroveň nezaměstnanosti

11.2	Vysvětlení mechanismu působení včetně důkazu účinnosti pomocí Beveridgeovy křivky

11.3	Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

11.4	Investice do lidského kapitálu

11.5	Význam a působení odborů na trhu práce

11.6	Minimální mzda, její sociální a ekonomická funkce

11.7	Kritéria úrovně minimální mzdy

11.8	Vztah minimální mzdy k životnímu minimu

12.	Dvanáctý okruh ( otázka č. 12)

12.1	Úroveň, struktura a vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti zemí Evropské unie

12.2	Dlouhodobá a regionální nezaměstnanost

12.3	Evropská strategie zaměstnanosti

12.4	Lisabonská a Stockholmská kritéria

12.5	Podstata reforem trhů práce

12.6	Národní akční plány zaměstnanosti

13.	Třináctý okruh (otázka č. 13)

13.1	Produktivita

13.2	Celková produktivita faktorů

13.3	Produktivita práce

13.4	Faktory ovlivňující produktivitu

13.5	Politika produktivity – institucionální zázemí, systémové podmínky a věcné faktory

14.	Čtrnáctý okruh (otázka č. 14)

14.1	Územní nerovnováha - faktory regionálních odlišností

14.2	Mobilita výrobních faktorů a její překážky

14.3	Regionální konvergence a divergence

14.4	Strukturální fondy

15.	Patnáctý okruh (otázka č. 15)

15.1	Vymezení platební bilance

15.2	Vyrovnávací procesy na platební bilanci v různých kursových režimech

15.3	Struktura platební bilance

15.4	Vývoj platební bilance ČR

15.5	Současný stav a predikace

16.	Šestnáctý okruh (otázka č. 16)

16.1	Ekonomická integrace

16.2	Vymezení stupňů ekonomické integrace

16.3	Aplikace na různé evropské a mimoevropské integrační organizace ve druhé polovině 20. století.

16.4	Modely ekonomické integrace a možnosti jejich praktické realizace v podmínkách Evropské unie

16.5	Aplikace principů subsidiarity a solidarity při realizaci politiky hospodářské a sociální koheze EU

16.6	Politiky společné a koordinované

17.	Sedmnáctý okruh (otázka č. 17)

17.1	Vznik a geneze Evropských společenství

17.2	Hlavní vývojové etapy

17.3	Od integrace ekonomické i integraci politické

17.4	Politiky 2. a 3. pilíře Eu a jejich cíle a nástroje

18.	Osmnáctý okruh ( otázka č. 18)

18.1	Pojem práva ES – primární a sekundární

18.2	Aplikace práva ES v členských státech

18.3	Acquis communautaire a jeho význam pro přistupující země

18.4	Postavení a funkce hlavních orgánů Evropské unie

18.5	Charakteristika jejich vzájemných vztahů

18.6	Struktura orgánů EU a zastoupení členských států v nich

19.	Devatenáctý okruh ( otázka č. 19)

19.1	Teorie parity kupní síly

19.2	Zákon jedné ceny

19.3	Balassův-Samuelsonův model a efekt a jeho role v procesu měnové integrace

19.4	Vliv na plnění kurzového a inflačního konvergenčního kritéria

19.5	Kurzový mechanismus ERM2

19.6	Historie vzniku EU

19.7	Zásady fungování, případná omezení pro nové členské země EU před vstupem do Eurozóny

20.	Dvacátý okruh (otázka č. 20)

20.1	Teorie optimální měnové oblasti

20.2	Tradiční verze a moderní verze teorie optimální měnové oblasti

20.3	Kriteria pro vymezení optimální měnové oblasti

20.4	Endogenní charakter kriterii OCA

20.5	Výnosy a náklady měnové integrace

20.6	Model GG-LL

21.	Dvacátý první okruh (otázka č. 21)

21.1	Úloha mezinárodních organizací v globalizovaném světě (WTO, IMF, IBRD, OECD)

21.2	Jejich vliv na formování hospodářské politiky

21.3	Globální problémy lidstva a jejich základní vymezení

21.4	Dokumentujte na jednotlivých regionech světa vzájemnou provázanost a komplexnost globálních problémů

21.	Dvacátý první okruh (otázka č. 21) – verze 2008

21.1	Základní vymezení globálních problémů

Doplňující otázky:
A) Scénáře transformace v jednotlivých zemích SVE
B) Vymezení stupňů ekonomické integrace a jejich aplikace na různé evropské a mimoevropské integrační organizace ve druhé polovině 20. století
C) Investice

"Vládní versus tržní (netržní) selhání jako argumenty pro a proti maximalizaci úlohy státu v ekonomice
Je nutné si položit otázku: „Provádět hospodářskou politiku či nikoliv?“ Na základě této otázky můžeme vymezit dva základní přístupy k této problematice:
1) intervencionistické zaměření – netržní a vládní selhání je méně nebezpečné než selhání tržní;
- odmítají „samočistitelnost“ trhů a spatřují významnou úlohu hospodářsko-politických autorit v regulaci ekonomiky;
- v makroekonomické oblasti je to stimulace agregátní poptávky prostřednictvím zásahů vlády, centrální banky a ostatních institucí;
- v mikroekonomické oblasti jde o eliminaci tržních selhání a podporu přerozdělovacích procesů.
2) liberální zaměření – vládní a netržní selhání jsou nebezpečná a nedokonalostem trhu nebudou přikládat příliš velký význam.
- existují zde automatické vyrovnávací mechanismy => ekonomika se tak nachází v celkové rovnováze, plně využívá své zdroje, které jsou efektivně alokovány, a trh sám zabezpečuje optimum svou „neviditelnou rukou“;
- úlohu státu (a celé HP), v rámci přístupu laissez-faire, spatřují především v umožnění trhu efektivně fungovat, tzn. ve vytvoření institucionálního rámce a vymezení vlastnických práv.

Netržní selhání a jejich příčiny
K netržním selháním (týká se makrosféry) dochází v situaci, kdy stát, jenž převzal některé tržní aktivity do své „kompetence“ (týká se především produkce veřejných statků typu národní obrana), má tendenci v důsledku oddělení svých příjmů od produkce (financování je prováděno ze státního rozpočtu, tedy především z daní) vyrábět s nadbytečnými náklady, které navíc v čase rostou. Mimo to dochází k tendenci maximalizovat rozpočet, kdy neexistuje snaha snižovat náklady, ale spíše snaha o jejich zdůvodnění.

Alokační, výrobní, dynamická a leibensteinova efektivnost
1) alokační – trhy jsou alokačně efektivní tehdy, když firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí;
2) výrobní – trhy jsou výrobně efektivní tehdy, když firmy vyrábějí výstup s minimálními náklady;
3) dynamická – trhy jsou dynamicky efektivní tehdy, pokud jsou schopny vytvářet, rozvíjet a využívat technologie takovým způsobem, že snižují náklady na výrobu své produkce, zlepšují její kvalitu nebo vytvářejí produkci novou lépe než alternativní institucionální uspořádání (úzce souvisí s efektivností výrobní);
4) leibensteinova – tržní prostředí umožňuje snižovat náklady nebo zvyšovat produktivitu dané firmy za pomocí organizačních zlepšení, zvýšené motivace a zlepšení řízení více než alternativní institucionální uspořádání.

Zájmy a schopnosti politiků, resp. byrokracie
O problematice vládních selhání se začíná hovořit až koncem 70. let 20. století, tedy v období po selhání keynesiánsky orientované hospodářské politiky. Jednalo se v podstatě o příspěvek teoretiků školy veřejné volby ke zdůvodnění hospodářsko-politických selhání.
Mezi vládní selhání patří: zájmy a schopnosti politiků a byrokracie, časová zpoždění v hospodářské politice, problém souvislosti politického a hospodářského cyklu, nevyužití politického kapitálu a vztah politiků k ekonomické teorii a praxi.
Pozn.: Vládní selhání není samozřejmě problémem jen při eliminaci selhání tržních, ale při jakékoliv mikroekonomické a makroekonomické politice státu.

Vládní selhání v podobě nerealizace optimální hospodářské politiky způsobené byrokracií a politiky může mít v zásadě dvě podoby:

1) Politici a voliči se setkávají na politickém trhu s cílem maximalizovat svůj užitek. Politikové maximalizují svůj užitek, jsou-li znovu zvoleni a byrokracie maximalizuje svůj užitek, získá-li maximum výhod pro sebe (moc, prestiž, postavení aj.). Tato maximalizace užitku vede k „vyhledávání renty“ (rent-seeking, vede k neproduktivním činnostem zájmových a lobbyistických skupin, a tedy ke ztrátě efektivnosti), tedy k odklonu politiků a byrokracie od obecně prospěšných a efektivních cílů. Toto selhání je v podstatě způsobeno rozdílnými cíly zájmových skupin (politiků, byrokratů, voličů a lobbyistů). Pozn.: Problémem není jenom existence těchto zájmových skupin a jejich tlaky na politiky a byrokraty, ale také to, že v důsledku jejich organizovanosti dochází v podstatě k nastolení zájmů menšiny na úkor „mlčící“ většiny.
2) Vládní selhání způsobené politiky a byrokraty je zapříčiněno jejich schopnostmi. I když přijmeme předpoklad, že politici stejně jako byrokracie nesledují především své zájmy, může dojít k jejich selhání z důvodu jejich odborné neschopnosti."

Práce z Vysoké školy báňské - technické univerzity v Ostravě, z Ekonomické fakulty. Žádný ze souborů otázek neobsahuje všech 21. Úplně chybí vypracování otázky č. 8. Zadání otázek je totožné pro všechny roky. Někdy se zadání liší a tyto změny jsou zpřehledněny v desetinném obsahu s uvedením roku verze. Za každou vypracovanou otázkou jsou vypsány zdroje. Práce obsahuje velké množství obrázků, schémat a grafů. Čistý text dosahuje 289 stran. Jsou přiloženy dva soubory ve formátu Adobe Acrobat (*pdf) a jeden ve formátu MS PowerPoint (*ppt).