1.

Úvod

2.	Teoretické přístupy k modelování a analýze poptávky

2.1	Poptávka a poptávková křivka

2.2	Volba modelu a metody odhadu poptávky

2.3	Elasticita poptávky – její druhy

2.3.1

Cenová elasticita

2.4	Maximalizace tržeb

3.	Odhad poptávkové křivky po hovězím mase v ČR v letech 1995 – 2006

3.1	Situace na českém trhu s hovězím masem

3.2	Vstupní data

3.3	Odhad poptávkové křivky a její analýza

3.4	Odhad parametrů přímky

3.5	Výpočet jednotkové elasticity a maximalizace tržeb pro přímku

3.6	Odhad parametrů mocninné funkce

3.7	Výpočet elasticity pro mocninnou funkci

4.

Diskuze

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

"Odhad poptávkové křivky a její analýza
Nejdříve bylo potřeba rozhodnout, jaký model použít při tvorbě poptávkové křivky a následně zvolit metodu odhadu.
V teoretické části práce byly představeny dva modely. Zvolila jsem model Q = f(p) tj. že zrealizované množství hovězího masa na českém trhu je funkcí ceny tohoto masa. Zvolená data jsou výsledkem skutečně proběhnutých tržních transakcí a tudíž je možné tento model odhadnout pomocí metody nejmenších čtverců.
Metoda nejmenších čtverců vyžaduje splnění některých předpokladů kladených na vstupní data. Jednak je to podstatně vyšší počet vstupních hodnot oproti počtu proměnných, a také pokud možno co nejmenší vzájemná závislost mezi vysvětlujícími proměnnými. Protože mám pouze 12. vstupních hodnot a navíc uvedené spotřebitelské ceny jsou mezi sebou navzájem silně zkorelované, bylo potřeba vytvořit průměrnou spotřebitelskou cenu. Tato vznikla jako vážený aritmetický průměr všech tří cen, kde váhy pro jednotlivé ceny byly postupně 0,2, 0,3 a 0,5.
Dále jsem zvažovala možnost zařazení dalších vysvětlujících proměnných do modelu tak, jak doporučuje teorie. Z povahy sledované veličiny se jevilo jako možnost zařadit ceny vepřového a kuřecího masa jako substitučního zboží. Také jsem zvažovala zařazení příjmu obyvatelstva. Ovšem při odhadu parametrů křivky se ukázalo, že tyto veličiny nepřispívají k vysvětlení celkové variability závisle proměnné (hodnota indexu determinace se před a po zařazení dalších proměnných prakticky nezměnila) a proto jsem je do výsledného modelu nezařadila.
Nakonec bylo potřeba stanovit matematickou křivku, která bude co nejlépe vystihovat závislost mezi oběma veličinami a přitom bude vhodná pro další analýzy. Zvolila jsem tedy prostou lineární funkci a mocninou funkci. Tvar těchto funkcí a výsledné hodnoty odhadnutých parametrů jsou uvedeny v následujících kapitolách.
Odhad parametrů jsem provedla ve statistickém programu STATGRAPHICS 5.1.

Odhad parametrů přímky
V našem případě má přímka tvar


kde QH domácí spotřeba hovězího masa v ČR v tisících tunách živé hmotnosti
pH průměrná spotřebitelská cena (v Kč/kg)
b0, b1 jsou neznámé odhadované parametry

Výsledné hodnoty ukazuje následující tabulka

Odhadnutá přímka pak má tvar:
Spotřeba = 914,777 – 5,814 * cena

Index determinace dosahuje hodnoty téměř 89 %, to znamená, že variabilita závisle proměnné veličiny je vysvětlena takřka z 89 %. Protože jde o přímku, lze stanovit také korelační koeficient, jehož hodnota je – 0,94. Vzhledem k tomu, že jde o reálná data, jde o poměrně silnou závislost. Z hlediska ekonomické teorie je podstatné, aby bylo znaménko u směrnice přímky záporné. To vyjadřuje známý fakt, že s rostoucí cenou spotřeba klesá. To je v našem případě splněno. Celkově lze říct, že zvolený model vyhovuje velice dobře (viz graf 7).“

Čistý text práce bez schémat je cca 11 stran.