1.

Vzorce

2.

Roztoky

3.	Standardizace

3.1	Koncentrace vzorku

3.2	Vzorec standardizace

4.

Metody OA

4.1	Metody založené na rekombinaci iontů

4.2	Metody založené na přenosu elektronů

5.	Konec titrace

6.	Způsoby indikace konce titrace

7.	Neutralizační titrace

8.	Acidobazické indikátory

9.	Titrační křivky

10.	Acidimetrie

11.	Alkalimetrie

12.	Srážecí titrace

13.	Komplexotvorné titrace

14.	Metalochromní indikátory

15.	Redoxní titrace

16.	Vyčíslení redoxních rovnic

17.	Manganometrie

"Konec titrace
- je nutno přesně a jednoznačně poznat, kdy se odečetla správná spotřeba
- konec = BOD EKVIVALENCE (tj., kdy právě zreagoval s titračním činidlem veškerý vzorek v titrační baňce)

Způsoby indikace konce titrace
a) objektivní (nezávislá na „pozorovateli“)
- pomocí přístroje se měří vhodné fyzikálně chemické veličiny
- potenciometrická titrace, konduktometrická
b) subjektivní – je vidět okem
- v bodu ekvivalence se změní barva
- -> sraženina/ fluorescence

autoindikace – poslední kapka -> změna barvy roztoku (manganometrie)
použití indikátoru

Neutralizační titrace
- H+ + OH- ->H2O
- 2 titrační metody
a. acidometrie – titrační roztok – kyselina; stanovení zásaditě reagujících roztoků
b. alkalimetrie – titrační roztok – zásada; stanovení kysele reagujících roztoků
- určení konce titrace – acidobazické indikátory
- titrační roztok – silné kyseliny nebo baze (HCl/NaOH)

Acidobazické indikátory
- změna barvy na základě pH
- organické sloučeniny (ftaliny, azobarviva), jejichž disociovaná forma má jinou barvu
- nejčastěji se chovají jako slabé kyseliny HI->H+ + I-
- fenolftalein, methyloranž

Titrační křivky
- charakteristický esovitý tvar
- =závislost pH na objemu titračního činidla
- bod ekvivalence = inflexní bod křivky"

Práce je psaná v odrážkách.