1.	Bydlení a trh s byty

2.	Základní pojmy

2.1

Byt

2.2	Obytná místnost

2.3	Bytový dům

2.4	Bytový fond

2.5	Sociální bydlení

2.6	Místně obvyklé nájemné

3.	Charakteristiky bydlení

4.	Bytový fond v ČR

5.	Trh s byty

6.	Subjekty na trhu s byty

7.	Trh s byty jako součást trhu nemovitostí

8.	Tržní systém

8.1	Poptávka po bydlení

8.2	Nabídka bydlení

8.3	Fungování trhu s bydlením

"Základní pojmy
Byt
Nejpodstatnějším termínem na trhu s bydlením je slovo byt. Je proto předmětem mnoha definicí. Jednu ze starších výkladů lze nalézt v Ottově slovníku naučném: „Obydlí, byt nebo příbytek, jest budova nebo místnost, upravená pro trvalý pobyt člověka. Všecek vývoj usedlého života soustřeďuje se kolem obydlí; na všecky poměry života, vývoj těla, jeho zdraví a čistotu, na mravnost a rodinný život má obydlí důležitý vliv; v něm způsob života dochází charakteristického výrazu.“

Tento popis, ačkoliv je více než sto let starý, dává všeobecný a jednoduchý náhled na charakteristiku bytu a jeho základní funkce. Pro současnost je tato definice bytu, která má spíše sociální ráz, nedostatečná. V aktuální české legislativě je pojem byt vymezen v několika právních dokumentech. Nejčastěji užívaná definice, kterou používá i ČSÚ, pochází z Vyhlášky o technických požadavcích na stavby: „byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen“. Této definici se velmi blíží vymezení bytu ze Zákona o vlastnictví bytů, která rozumí „bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“.

Poněkud obsáhlejší definici používá Evropská hospodářská komise (UNECE): „Byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její stavebně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, rekonstruována, přestavěna atd., je určena k soukromému bydlení. Měl by mít samostatný vchod z ulice (přímo nebo přes zahradu nebo pozemky) nebo ze společného prostoru v budově (schodiště, chodba, galerie atd.). Samostatně stojící byty pro bydlení, které jsou jasně postaveny, rekonstruovány, přestavěny atd. k tomu, aby byly užívány jako součást bytu, je třeba počítat za součást bytu. (Byt tedy může být tvořen samostatnými budovami uvnitř téhož obestavěného prostoru za předpokladu, že jsou jasně určeny pro bydlení stejné soukromé domácnosti, např. místnost nebo místnosti nad samostatně stojící garáží, obývané služebnictvem nebo jinými členy domácnosti.)“.

Obytná místnost
Nezbytnou součástí bytu je obytná místnost, jejíž charakteristiku lze nalézt ve Vyhlášce o obecných technických požadavcích na stavby. „Pro účely této vyhlášky se rozumí obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.“"

Práce obsahuje grafy, tabulky a schémata. Délka čistého textu je cca 11 stran.