1.

Úvod

2.	Vznik multikulturního prostředí

2.1	Pojem diverzita

2.2	Sestavení multikulturního pracovního týmu

2.3	Vedení multikulturního pracovního týmu

2.4	Schopnosti manažera multikulturního týmu

2.5	Firemní kultura

3.	Jak uspět v multikulturním prostředí

3.1	Charakterní znaky multikulturního prostředí

3.2	Důležité vlastnosti pro práci v multikulturním týmu

3.3	Rady odborníka na multikulturní prostředí

3.4	Přístup k práci v multikulturním prostředí

4.	Multikulturní trénink

4.1	Cíle multikulturního tréninku

4.2	Typy a formy multikulturního tréninku

4.2.1

Informační trénink

4.2.2

Kulturně orientovaný trénink

4.2.3

Trénink orientovaný na interakci a komunikaci

4.2.4

Interkulturální asimilátor

5.	Komunikace v multikulturním prostředí

5.1	Základní prvky multikulturní komunikace

5.2	Hlavní zásady multikulturní komunikace

6.	Emoce a zdvořilost v jazycích a kulturách

6.1	Vyjadřování emocí

6.2	Verbální a neverbální komunikace

6.3	Pravidla verbální a neverbální komunikace

6.4	Význam usmívání

6.5	Oslovování

7.	Rizika multikulturní komunikace

7.1	Kulturní šok

7.2	Podpora a tréninkové moduly multikulturní komunikace

7.2.1

Kulturně specifické přístupy k řešení problému

7.2.2

Dopad kulturně specifických motivačních a kontrolních mechanismů

7.2.3

Charakteristické znaky krizových situací při jednání

8.

Závěr

"1. Vznik multikulturního prostředí

Česká republika se na začátku třetího tisíciletí mění rychleji než kdykoli předtím – hospodářsky, politicky i kulturně. Nová situace s sebou nese také potřebu uspět v kontaktu s partnery, kteří mají nejen odlišný jazyk, ale i kulturu.
Díky globalizaci se stírají hranice mezi jednotlivými zeměmi. Konkrétně globalizace ekonomie a obchodu způsobuje, že v současné době mnoho pracovních pozic vyžaduje působení v mezinárodních společnostech, tedy v multikulturním prostředí. V nadnárodních společnostech vznikají multikulturní týmy se zaměstnanci, kteří mají odlišné tradice i styl přemýšlení. Tyto kultury se v rámci jednotnosti týmu musí propojit, což často není jednoduché.

1.1 Pojem diverzita

Klíčovým slovem, při popisování multikulturního prostředí, je odlišnost tzv. diverzita. Diverzita je v České republice poměrně novým pojmem; zejména v souvislosti s firemní kulturou. Obecně lze termín diverzita či různorodost vysvětlit jako uznání, akceptování a ocenění rozdílů mezi lidmi. Každý člověk je jedinečný, každý má jiné vidění světa, jiné názory, jinak zpracovává své zkušenosti, jinak spolupracuje. Každý si přináší do svého pracovního života jinou kulturu. A to je jeden z prvních a důležitých momentů, s kterým se setkávají všechny mezinárodní společnosti. V těchto nadnárodních společnostech nastávají situace, kdy se různé kultury střetávají více či méně často. Tyto kultury je nutné propojit. Firmu, která se rozhodne pro mezinárodní spolupráci s různými kulturami, čeká těžký boj.

1.2 Sestavení multikulturního pracovního týmu

Při sestavování multikulturního týmu se společnost, s největší pravděpodobností, bude potýkat s národnostními předsudky a se zvládnutím jazykových bariér. Komunikace v mezinárodním týmu vyžaduje mnohem větší otevřenost a snahu obou stran. Společný jazyk je jedním z nástrojů, který lidi spojuje. Je tedy nutné, aby si lidé mezi sebou vzájemně rozuměli, proto by se mělo stále pracovat na zkvalitnění jazykových schopností všech zaměstnanců. Je také důležité akceptovat rozdíly jednotlivých kultur a vytvořit vhodné podmínky, aby lidé všech národností měli pocit, že pracují pro jednu firmu. Tato firma by se měla připravit na to, že sestavit kvalitní mezinárodní tým bývá mnohdy finančně a časově náročné. Pokud se podaří sestavit sehraný tým a lidé jsou na spolupráci v multikulturním týmu kvalitně připraveni, výsledný efekt bývá vysoký. Zaměstnanci si mohou vzájemně předat nejen zkušenosti z pracovní problematiky, ale vzájemně si mohou rozšířit obzory, naučit se novým dovednostem a konzultovat své názory a postoje."

Seminární práce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, pro předmět Základy pedagogiky.