1.

Úvod

1.1	Výhody a nevýhody vizualizace

1.2	Formulace cílů

2.

OLAP

2.1.1

Hvězdicové schéma

2.1.2

Schéma sněhové vločky

3.	CPM – Cube presentation model

3.1	Logická vrstva

3.2	Prezentační vrstva

4.	Operace nad multidimenzionální kostkou

5.	Klasifikace grafů

5.1	Jednoduché grafy

5.1.1

Sloupcový graf

5.1.2

Řádkový graf

5.1.3

Bodový a čárový graf

5.1.4

Koláčový graf

5.2	Skupinové grafy

5.2.1

Skupinový sloupcový a řádkový graf.

5.2.2

Skupinový čárový a skupinový oblastní graf

5.3	Skládané grafy

5.3.1

Skládaný sloupcový graf

5.3.2

Skládaný řádkový graf

5.3.3

Burzovní graf

5.4	Souřadnicové grafy

5.4.1

Souřadnicový oblastní graf

5.4.2

Graf rozptýlení

5.4.3

Bublinový graf

5.5	Kombinované grafy

5.6	Speciální grafy

5.6.1

Mapové grafy

5.6.2

Stromové grafy

6.	Dokumentace k projektu

6.1	Specifikace požadavků

6.2

Analýza

6.2.1

Typ grafu

6.2.2

Technologie vizualizace

6.2.3

Technologie OLAP

6.3	Návrh řešení

6.3.1

Klient

6.3.2Server

6.4	Popis řešení

6.4.1

Flash

6.4.2

PHP

7.

Závěr

8.

Přílohy

„1.1 Výhody a nevýhody vizualizace dat
Výhody grafické reprezentace dat jsou nesporné. Je zcela evidentní, že čas potřebný pro zpracování informací lidským mozkem z obrázku je nesrovnatelně menší než jejich textový popis. Jako příklad může posloužit obrázek 1.1.
(Obrázek 1.1)
Porovnáním s textovou alternativou informace, která může vypadat například takto: „Zelený
strom“, lze navíc zjistit, že množství předávaných informací vyplývajících z grafické reprezentace je neskonale větší. Z obrázku je evidentní počet větví, přesný odstín zeleně nehledě na to, že z textového popisu nebyl jasný ani takový základní fakt, jako jestli se jedná o listnatý či jehličnatý strom. Analogicky při vizualizaci velkého množství dat nejpravděpodobněji v podobě grafu si lze již z letmého pohledu na takovýto graf udělat představu o jeho maximech, minimem, monotónnosti a rychlosti stoupání či klesání hodnot v závislosti na patřičných veličinách. Zatímco porovnáváním číselných hodnot lze přehlédnutím snadno dospět k chybě, tato možnost při odezírání hodnot z grafů rapidně klesá a to i při rozsáhlém objemu dat.
Operace s daty v jejich grafické podobě mohou být v závislosti na kvalitě uživatelského rozhraní vysoce intuitivní a to i při ne příliš detailních znalostech uživatele ohledně problematiky analytického zpracování dat. Rovněž výsledky těchto operací v grafické podobě mohou být velmi názorné a přímo použitelné pro prezentace těchto znalostí i pro publikum, které o složitých technologiích nutných k dosažení těchto výsledků nemusí mít ani ponětí.
Mezi nevýhody vizualizace dat patří zejména snížení online přístupnosti. Uživatelé alternativních či mobilních zařízení mohou mít se zobrazením grafiky problémy. Pravdou ovšem zůstává, že systémy pro analýzu dat nejsou určeny k volnému přístupu pro veřejnost a proto nejsou problémy tohoto typu nikterak fatální. Je však třeba mít tento aspekt na mysli, poněvadž to v některých případech může zabraňovat univerzálnímu masovému nasazení vizualizační technologie v praxi.
Další nevýhodou grafické reprezentace dat je její náročnost na paměť. Ukládání, přemísťování a zpracování grafických dat se oproti jejich textové formě exponenciálně zesložiťuje, stoupá jak náročnost na hardware, tak komplikovanost softwaru určenému k manipulaci s daty v takovéto formě. Tyto problémy se však odsunou do pozadí, pokud se vizualizovaná data budou používat pouze pro reprezentaci výstupu analytických operací.
1.2 Formulace cílů
Práce s multidimenzionálními daty a zejména jejich vizualizace patří mezi jedny z nejintenzivněji zkoumaným problematik v součastnosti. Technologii OLAP používanou pro analýzu těchto zevrubně popisuje následující kapitola OLAP. V souvislosti se samotnou vizualizací je třeba specifikovat model uložení dat, o kterém pojednává kapitola 3 Cube presentation model a následně operace nad těmito daty (viz 4 Operace nad multidimenzionální kostkou). Problematika zobrazení těchto dat nebo jejich části na dvourozměrnou plochu monitoru je řešena v kapitole 5 obsahující podrobnou klasifikaci běžně používaných grafů.
Vyjasněním těchto formálních podkladů se zjistí základní principy směrodatné pro vývoj
softwarové části práce, jejíž geneze je pak strukturovaně popsána v kapitole 6 Dokumentace
k projektu.“

Bakalářská práce z Fakulty informačních technologií z VUT v Brně. Práce je ve formátu Adobe Acrobat (*pdf). V textu se objevují obrázky, grafy, tabulky a schémata. Čistý text dosahuje cca 30 stran. Součástí textu jsou i tyto přílohy: manuál a zdrojové texty.