1.

Úvod

1.1

Cíl práce

2.	Východiska

2.1	Štíhlá výroba

2.2	Toyota Motor Company

3.

Historie

3.1	Důvod vzniku štíhlé výroby

3.2

Zrod

3.3

Rozvoj

4.

Principy

4.1	Základní myšlenka

4.1.1

JIT

4.1.2

JIDOKA

4.2	Základní rovnice

5.	Nástroje a techniky štíhlé produkce

5.1	7 druhů plýtvání

5.2	Metoda 5 proč

5.3

Metoda 5S

5.4	Outsourcing

5.5	Teorie omezení

5.6

6 Sigma

6.

Závěr

7.	Seznam bibliografických referencí

"2.2 Toyota Motor Company
Toyota Motor Company je mezinárodní korporace, která má hlavní sídlo v Japonsku a v současné době je největším světovým výrobcem aut. Tato firma zaměstnává přibližně 316 000 lidí po celém světě. Původně byly automobily prodávány pod obchodní značkou Toyoda, podle jména zakladatele tohoto podniku, Kiichira Toyody. V září roku 1936, po veřejné soutěži o nové podnikové logo, byla firma přejmenována na Toyotu z důvodů pro Japonsko celkem typických. V japonských znacích je k zapsání slova Toyota právě osm tahů, což je pro Japonce šťastné číslo a právě z toho důvodu zvolil zakladatel firmy toto jméno.

3 Historie
Koncepce štíhlé výroby byla poprvé použita ve známé automobilové firmě Toyota, kde také vznikla, a to již v padesátých až šedesátých letech dvacátého století. Měla být alternativou hromadné výroby, která byla v té době používána, vyžadovala ovšem vysokou úroveň flexibility a finance dostatečné na nákladné investice. Proto se ve firmě Toyota ujala metoda, která provádí komplexní organizaci vývoje a výroby produktu, dodavatelů a kontakty se zákazníkem tak, aby při lepším plnění zákazníkova požadavku bylo zapotřebí méně lidského úsilí, prostoru, kapitálu a času - a přitom produkty mají mnohem lepší kvalitu než v hromadné výrobě, jak říká dále Bordárs. (Bordárs, 2006)

3.1 Důvod vzniku štíhlé výroby
Důvodem pro nutnost vzniku nové výroby právě ve firmě Toyota v Japonsku byla snaha o zvýšení konkurenceschopnosti se Spojenými Státy Americkými, o kterou usiloval tehdejší prezident firmy Toyota, Kiichiro Toyoda. Ten vydal heslo:„Dohoňme Ameriku během tří let!“ Nebylo zde však možné převzít klasickou americkou metodu hromadné výroby , která vyžaduje velké zakázky a poptávku. Ta totiž v té době v Japonsku neexistovala v dostatečné míře.
Nápad na zavedení štíhlé produkce se ale zrodil z myšlenky, že japonští dělníci museli v té době odvádět více věcí zbytečně oproti jejich zahraničním kolegům. Bylo totiž dokázáno, že produktivita japonského dělníka po válce byla na třetině produktivity dělníka německé a devítině amerického. Zde tedy, z nápadu odstranit tyto zbytečnosti a zvýšit tím produktivitu japonských pracovníků, vznikly základy štíhlé výroby ve firmě Toyota.

3.2 Zrod
A zde se potvrzuje, že se správným přístupem není od dobrého nápadu daleko k jeho realizaci. Zrod štíhlé výrobního systému je připisován manažerovi Toyoty Taiichi Ohnovi, který byl vedoucím jedné výrobní linky v Toyotě právě v době inovací. V roce 1947 dostal za úkol v rámci nového hesla prezidenta Toyody zavést v podniku změny, které by vylepšily jeho produktivitu, a to odstraněním zbytečných prostojů a jiných nepotřebných aktivit, které provoz a výrobu zdržovaly.
To zpočátku zajistil tak, že vymyslel linku, na které byl jeden pracovník schopný obsluhovat více strojů různého druhu. Toto byl velký pokrok a zásadně revoluční myšlenka, která se podstatně lišila dřívějšího provozu, kdy vždy jeden pracovník ovládal jeden stroj. Tímto byla produktivita zvýšena na dvojnásobek až trojnásobek a udávala to, kam budou v budoucnu směřovat další trendy. "

Vysoká škola ekonomická v Praze. Čistá délka textu bez poznámek pod čarou je cca 12 stran.