1.	Duševní porucha

2.	Spory o povaze duševních poruch

3.	Diagnostika duševních poruch

4.	Kategorizace duševních poruch

4.1	Klinické poruchy

4.2	Poruchy osobnosti

5.	Mezinárodní klasifikace duševních poruch

6.	Cílová skupina

7.	Důležité pojmy

8.	Dopady duševní nemoci

9.	Oblasti potřebné péče

10.	Cíle sociální práce s lidmi s duševním onemocněním

11.	Sociální pracovník jako poskytovatel péče o lidi s duševním onemocněním

12.	Krizová intervence

13.	Terapeutická komunita

14.	Hlavní zásady terapeutické komunity

15.	Svépomocná hnutí

16.	Komunitní péče

16.1	Principy sítě komunitních služeb

17.	Případové vedení - case management

17.1	Typy případového vedení

18.	Moderní psychiatrická rehabilitace

19.	Ústavní péče

19.1	Psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic

19.2	Psychiatrické léčebny

20.	Měření úspěšnosti programů a intervencí

21.	Seznam použitých odborných pramenů

"Oblasti potřebné péče
Překonání společenské izolace a stigmatizace
Lidé s duševním onemocněním se snadno a často dostávají do společenské izolace. Jejich handicap jim často nedovoluje přirozeně a volně budovat mezilidské vztahy, jejich onemocnění je může nutit trávit mnoho času hospitalizací, či znehodnotit jejich sociální kompetence a dříve vybudované vazby Také může znesnadnit využívání jejich psychického potenciálu.
Překonání společenské izolace a destigmatizace jsou hlavními úkoly, které je nutné řešit. Stigmatizace může bránit vytváření sítě služeb.

Získání a rozvíjení užitečných sociálních dovedností a schopností
Získání a rozvíjení sociálních kompetencí jde ruku v ruce s překonáváním sociální izolace a jsou nezbytné pro zdravý život v lidské společnosti.
Existuje celá řada důkazů o tom, že trénink sociálních dovedností je velmi efektivní. Přesto není jednoznačně stanoveno, co má nejvíce efektivní trénink přesně obsahovat-obecně do něj patří instruktáž, nácvik, hraní rolí, koučování, videotrénink.

Práce
Význam práce pro osoby s duševní nemocí je veliký. Zaměstnání není důležité pouze jako aktivita, příležitost pro sociální kontakty, ale také pro rozvoj sebedůvěry, rozvíjení schopnosti zacházet s vlastní nemocí, pro integraci do komunity, a zvýšení kvality života. Podle závažnosti handicapu a schopností lze lidem s duševní nemocí nabízet zaměstnání. Existuje široká paleta možností a přístupů. Od chráněných dílen, přes tréninková místa, podporu při hledání zaměstnání, job cluby až k podpoře zaměstnání na otevřeném trhu práce, sociální firmu či sociální družstvo

Bydlení
V moderní psychiatrii se snižuje doba hospitalizace na co nejkratší dobu a člověk se má vrátit do původního prostředí. Dlouhodobá hospitalizace přináší izolovanost od okolního světa, činí člověka závislým na nemocničním prostředí, vzniká tzv. hospitalizační syndrom. Snižují se sociální kompetence, pocit sebevědomí, pocit vlastní úspěšnosti.
Existuje několik možných forem bydlení – chráněné bydlení, podporované bydlení v bytové jednotce s dalšími lidmi, podporované bydlení samostatné, domy na půli cesty, byty na půli cesty, dlouhodobé chráněné bydlení

Smysluplné trávení volného času
Smysluplné využití volného času souvisí s oblastmi, jako je sociální izolace, bydlení a rozvoj sociálních kompetencí. Lidé s duševním onemocněním v důsledcích svých změněných limitů a možností mohou mít potíže se strukturováním dne, se sociálními kontakty. Smysluplné trávení dne s druhými lidmi podporuje proces socializace, vystavuje člověka realitě všedního dne, podporuje vytváření mezilidských vztahů a psychohygienicky přispívá k duševní pohodě a kvalitě života. Strukturované volnočasové aktivity přispívají k rozvíjení pocitů vlastní kompetentnosti, aktivizují některé psychické funkce a rozvíjení sociální schopnosti."

Práce byla použita pro předmět Sociální práce s handicapovanými. Obsahuje jednu tabulku, jejíž rozsah je 1 strana. Část práce je dostupná na těchto internetových stránkách: http://katastrofy.info/dusevni-porucha.htm, www2.brno.cz/download/osp/1197449363.doc a http://www.askos.cz/programove-prohlaseni.htm.