1.	Vymezení pojmu a definování účastníků

1.1

Agresor

1.2

Oběť

1.3	Tři rozměry šikanování

1.4	Pět stádií šikanování

2.	Prevence šikany

2.1	Desatero opatření k prevenci a řešení šikanování na školách

3.	Řešení šikany

3.1	Strategie vyšetřování

3.2	Metoda vnějšího nátlaku

3.3	Předpoklady úspěšného řešení šikany

4.

Závěr

5.	Seznam použité literatury

6.

Přílohy

6.1	Výzkumné šetření

6.3

Dotazník

6.3	Výsledky výzkumného šetření

6.4	Potvrzení hypotéz

"1.4. Pět stádií šikanování
Šikana má dle Koláře pět stádií.
1. Zrod ostrakismu - „Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře – je neoblíbený a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, pomlouvají ho, nebaví se s ním, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet legrácky apod.“ (Kolář 2001, s. 36) V této fázi je důležité zakročit, neboť hrozí nebezpečí prohlubování šikany.
2. Fyzická agrese a přitvrzování manipulace - „V náročných situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci instinktivně působit sloužit jako jeho ventil.“ (Kolář 2001, s. 36) Nebo se „v jedné třídě sejde několik výrazných agresivních asociálních jedinců a v rámci „přirozenosti“ od samého začátku používají násilí pro uspokojování svých potřeb.“
3. Klíčový moment = vytvoření jádra - Agresor si vydobude pevné postavení, vytvoří okolo sebe okruh „pomocníků“. Tito spolužáci sdílejí s agresorem vzorce chování, zálibu v ubližování nebo nechtějí být oběťmi, tak se raději přidají k němu. Systematicky šikanují vhodné oběti („slabší“). Zbytek třídy pomalu začíná sdílet agresorův pohled na oběť. Někdy dojde k vytvoření konkurenčního jádra a může se stát, že to šikanu zastaví. Méně často se ve třídách vytváří charakterově slušné skupinky, které by se proti agresorům stavěli.
4. Většina přijímá normy agresorů - „V případě, že není ve skupině silná pozitivní podskupina, činnost jádra agresorů může bez odporu pokračovat. Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem.“ (Kolář 2001, s. 39)
5. Totalita neboli dokonalá šikana - Agresorova pravidla jsou přijata všemi, nebo téměř všemi členy třídy. Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny na „silné“ (otrokáře) a na „slabé“ (otroky). Agresoři vytvoří vlastní totalitní „stát“ se svými pravidly, s lidmi, kteří dohlížejí na jejich dodržování. Agresoři sami sebe nazývají nadlidmi, nacisty, plantážníky, krále, ministry, kingy, mazáky,…slabší jsou potom nazýváni opozitními jmény podlidi, židé, negři, poddaní, hulibrka, bažanti,…V tomto stadium je šikana rozrostlá tak, že už zde nejsou patrny pocity viny, nebo snaha obětí bránit se.
Pět stadií šikanování pomáhá při práci s takto infikovanou třídou. Každé stadium vyžaduje svůj osobitý zásah, vlastní přístup.

2. PREVENCE ŠIKANY
Už víme něco o agresorovi, o oběti. Víme o tom, jak šikana probíhá, jaká může mít stadia, kam až může vést, pokud pedagog včas nezasáhne. Ještě nám tedy zbývá věnovat pozornost prevenci a léčbě.
Základem prevence je snaha ovlivnit specifické rizikové faktory u šikanovaného i šikanujícího, a vytvořit zdravé klima třídy (popřípadě školy) ve které může docházet k šikaně.
Bendl rozlišuje tři základní druhy prevence: (Bendl 2003, s. 78)
• Primární prevence se využívá v prostředí, ve kterém k šikaně dosud nedošlo. Obecně platí, že primární prevence je nejen účinnější a jednodušší než prevence sekundární. Primární prevence může spočívat nejen v informovanosti dětí, rodičů, pedagogů i veřejnosti o problematice šikany, ale také ve výchově harmonické osobnosti dítěte. Velký podíl na prevenci šikany mají aktivity, které vedou k pěstování zdravého sebevědomí, samostatnosti a schopnosti sebeprosazení."

Práce byla zpracována pro předmět Pedagogická psychologie. Rozsah textu bez příloh je 8 stran.