1.	Pojem chemická vazba

2.	Vznik chemické vazby

2.1	Předpoklady vzniku chemické vazby

3.	Vazebná energie

4.	Disociační energie

5.	Druhy chemických vazeb

5.1	Kovalentní vazba

5.2	Vaznost atomu

5.3	Vazba σ (sigma)

5.4	Vazba π (pí)

6.	Násobnost vazeb

6.1	Jednoduchá vazba

6.2	Dvojná vazba

6.3	Trojná vazba

7.	Polarita kovalentní vazby

7.1	Elektronegativity

7.2	Vazba kovalentní nepolární

7.3	Vazba kovalentní polární

8.	Iontová vazba

9.	Koordinačně kovalentní vazba - donor, akceptor

10.	Kovová vazba

11.	Slabé vazebné interakce

11.1	Vodíková vazba

11.2	Van Der Waalsovy síly

12.	Vliv chemické vazby na vlastnosti látek

12.1	Látky s kovalentní nepolární vazbou

12.2	Látky s polární a iontovou vazbou

12.3	Látky s kovovou vazbou

13.	Struktura krystalů

13.1	Pojem krystaly

13.2	Iontové krystaly

13.3	Atomové krystaly

13.4	Molekulové krystaly

"CHEMICKÁ VAZBA = jsou to soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách a krystalech (vysvětlení: atomy nejsou schopny trvalé existence v nesloučeném stavu, a proto se sdružují do složitějších útvarů jako jsou molekuly a krystaly, a právě mezi těmito sdruženými atomy nebo ionty působí jakési soudržné síly = chemické vazby, které je drží sdružené v molekuly nebo krystaly)

Vznik chemické vazby:
- chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích
- chemickou vazbu mezi atomy zprostředkovávají jejich valenční elektrony, takže charakter chemické vazby závisí především na uspořádání valenčních elektronů v těchto atomech
- předpokladem vzniku chemické vazby je:
1) Atomy, které mají dostatečnou energii a vhodné uspořádání valenčních elektronů se musí k sobě přiblížit tak, aby došlo k překrytí jejich valenčních orbitalů.
2) Počet, energie a prostorové uspořádání valenčních elektronů musí umožnit vznik vazebných elektronových párů.

- při tvorbě chemické vazby se uvolňuje tzv. VAZEBNÁ ENERGIE - energií vazby je dána pevnost chemické vazby, se vzrůstající energií pevnost vazby roste
- naopak při rozštěpení chemické vazby je nutno dodávat tzv. DISOCIAČNÍ ENERGII - tato energie je potřebná pro zrušení vazby, disociační energie má stejnou velikost jako energie vazebná
- vazebná i disociační energie se udává v kJ*mol-1
- čím je vazebná nebo disociační energie silnější, tím je i chemická vazba pevnější
- délka chemické vazby je vzdálenost jader atomů, které jsou vázané v molekule

DRUHY CHEMICKÝCH VAZEB
• KOVALENTNÍ VAZBA:
- tato vazba je založena na sdílení elektronových párů (= dvojic elektronů) v orbitalu oběma atomy, mezi kterými je daná chemická vazba - oba elektrony jsou společné oběma atomům a mají opačný spin
- typickým příkladem je vazba mezi dvěma stejnými atomy v dvouatomových molekulách prvku, například H2, Cl2, I2, O2, N2
- důležitou charakteristikou kovalentní vazby, která vyjadřuje vazebné poměry v molekule, je VAZNOST ATOMU - což je číslo, které udává, kolik vazebných elektronových párů sdílí daný atom s jinými atomy "

Práce je psána z větší části v odrážkách. Obsahuje schémata. Čistý text je cca 3 strany.