1.

Úvod

2.	Co je to krize

3.	Řešení krize

4.	Krizová intervence

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

"• Intervence
Ten kdo poskytuje péči klientovi, by měl jasně dát najevo, že chápe klientovi prožitky, a že neobvyklé pocit a projevy jsou normální reakcí na „nenormální“ situaci. Naopak zde není místo pro moralizování, poučování a posuzování. Někdy může klienta podpořit fyzický kontakt, který respektuje potřeby klienta.
Pokud se na klientovi projeví zklidnění, směřuje intervence správným směrem. Pracovník by se měl zajímat, jak si klient představuje krizi řešit, nebo sám navrhnout kroky pro nejbližší dobu.

• Ukončení intervence
Na závěr rozhovoru by měl odborník vybavit klienta podrobnými informacemi o další návštěvě, pokud je nutná, a rovněž podat instrukci, že může přijít i mimo domluvenou hodinu, bude-li to třeba. V rámci prevence, aby se situace nezhoršovala, se dohodne krizový intervent s klientem na jasně splnitelném postupu řešení na nejbližší klientovy dny.

Pokud se ukáže, že si klient uvědomuje, co ke krizi vedlo a získá na ní nadhled, pochopení, je schopen cítit a vyjadřovat emoce, dokáže chápat svoji situaci, může být krizová intervence ukončena. Intervenci je v tomto případě vhodné zakončit rekapitulací a vyjasněním, jaké má klient možnosti, kdyby se situace opět zhoršila. Je též vhodné projevit zájem o klientův osud, až krizi překoná. Návštěva pak může pomáhajícího potěšit tím, že klient situaci zvládl, a zároveň mu přinést užitečnou zpětnou vazbu. V náročných profesích může působit proti syndromu vyhoření."