1.

Úvod

2.	Definice relevantních pojmů

2.1	Fixní kurz a jeho režimy

2.2	Finanční krize

2.3	Bankovní krize

3.	Příčiny měnových krizí

4.	Teoretický model měnové krize

5.	Výskyt více krizí

5.1	Monzunový efekt

5.2	Efekt přetékání

5.3	Čistá nákaza

5.4	Proč dochází k masovému útoku na měnu

6.	Důsledky měnových krizí

6.1	Bankovní odvětví

6.2	Podniková sféra

6.3	Centrální autority

6.4	Makroekonomické dopady

7.

Závěr

8.

Zdroje

"6 Důsledky měnových krizí
Měnové krize se nepromítají pouze na devizové trhy. Mohou mít a často také mají dalekosáhlé důsledky v postižených zemích. Dochází k bankrotům v podnikové sféře, k hlubokým hospodářským recesím a také k růstu nezaměstnanosti.

6.1 Bankovní odvětví
Měnové krize jsou často spojeny s krizemi bankovními, pak se hovoří o „dvojité krizi“. Bankovní krize může předcházet krizi měnovou a nebo také po ní až následovat. Bankovní krize před měnovou krizí jenom podporuje devalvační očekávání a nedůvěru investorů v danou ekonomiku. V druhém případě je bankovní krize následkem krize měnové. Zde je bezprostředním dopadem na bankovní odvětví znehodnocení měnové kurzu, íky němuž rostou bance závazky uzavřené v cizí měně, s tím spojené splátky těchto dluhů. Uvážím-li, že se kurz znehodnotí mnohdy v řádu desítek až stovek procent, jedná se o nemalé náklady. V režimu fixního dlouhodobého fixního kurzu často banky opomíjejí pojištění proti kurzovým rizikům. Aby bylo možno tyto závazky splatit je nutno stahovat své pohledávky a snížit plnění závazků ostatních. V případě měnových krizí se tak však neděje. Dlužníci bank se nacházejí ve špatné ekonomické situaci a je pro ně velmi těžké dostát svým závazkům. Děje se tak např. z důvodu znehodnocení kurzu (růst nákladů), kvůli restrikci domácí poptávky, atd. Banky také trpí díky nekvalitně poskytnutým půjčkám, které se nyní vykazují jako vysoce neefektivní a díky splasknutí cen nemovitostí. Banky poskytují půjčky na tyto aktiva, které sami drží v podobě portfoliových investic. Snížení plnění ostatním subjektům není možné, neboť většina subjektů se snaží svá aktiva z bank převádět do jiných forem aktiv a tak optimalizovat svoje portfolio. Hrozí tedy reálný run na banky. Za těchto okolností se situace bank dosti vyhrocuje a není divu, že některé z nich těmto tlakům podlehnou.

6.2 Podniková sféra
Měnové krize se promítají do podnikové sféry přímo a nepřímo.
Měnová krize ovlivňuje podniky přímo opět přes znehodnocení kurzu domácí měny v podobě růstů nákladů spojených s importem vstupů. Zvyšují se také závazky a úroky z nich pakliže jsou splatné v cizích měnách. Na druhé straně ale znehodnocení kurzu zvyšuje konkurenceschopnost domácích výrobků na zahraničních trzích a tím je stimulován export.
Nepřímo jsou podniky ovlivňovány díky domácí fiskální a monetární restrikci. Fiskální restrikce škrtí domácí poptávku (přes úspory vlády, omezení transferů domácnostem). Může se tak také dít v důsledku zvýšení daní. Monetární restriktivní politika je zaměřena na udržení nízké míry inflace. Děje se tak přes zvýšení úrokových sazeb. Ty ale způsobují, že jsou dodatečné úvěry, které by podnikům pomohli z této nesnadné situace, pro podniky příliš drahé. Pokud jsou stávající závazky podniků vázány na pohyblivou úrokovou míru, zvýší se splátky podniků také výrazným způsobem. Do agregátní poptávky se také promítají pesimistická očekávání. Podniky, ale i domácnosti z obavy před budoucím vývojem jsou zdrženlivé ve svých investicích, resp. spotřebních výdajích. V neposlední řadě jsou podniky ovlivněny situací v bankovní sféře. Jedná se o nedostatek úvěrových zdrojů, bankroty bank, zvýšené náklady.

6.3 Centrální autority
Následky měnových krizí se odrážejí na úrovní centrálních autorit do hospodaření centrální bank a její měnové politiky a do veřejných financí.
Měnová krize obvykle způsobí u centrální banky úbytek devizových rezerv v důsledku kurzových intervencí. Změna devizových rezerv vede ke změně peněžní báze a ke kolísání peněžní zásoby. V případě restriktivní politiky je dalším opatřením centrální banky zvýšení úrokových sazeb. Před krizí pomáhají vysoké úrokové sazby brzdit odliv kapitálu ze země. V případě, že se banka snaží doplnit své ztracené devizové rezervy, emituje domácí měnu, za kterou devizi nakoupí. Dochází tak k měnové expanzi. K nákupu potřebného množství deviz je však potřeba daleko větší množství domácí měny, neboť ta je po krizi znehodnocena. Monetární expanze je v rozporu s nápravnými opatřeními, která vyžadují monetární restrikci pro udržení inflace a obnovení důvěry zahraničních investorů."

Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Byla vytvořena k modulu Makroekonomie pro Brno International Business School, BA (Hons) in Business Management.