1.

Úvod

2.	John Stuart Mill

2.1	Doba, život a názory J. S. Milla

2.2	Dílo J. S. Milla

3.	Utilitarismus

4.

O svobodě

5.

Závěr

"3. Utilitarismus

Utilitarismus získal své jméno z latinského utilitas, což znamená užitek. Jedná se o filozofický a etický směr, který zkoumá lidské hledání jako způsob hledání štěstí, prospěchu, užitku, jako hledání cesty k zastavení bolesti a utrpení. Jako takový se řadí mezi eudaimonistické (eudaimonismus je názor, postoj, životní strategie, který sleduje jako cíl dosáhnout vnitřního blaha) a hedonistické (filozofické učení o slasti jako hlavním motivu lidského jednání) směry. Utilitarismus hodnotí lidské jednání výlučně podle jeho důsledků. Za zakladatele tohoto směru je považován britský filozof a právní teoretik Jeremy Bentham, za hlavní dílo pak jeho Úvod do principů morálky a zákonodárství z roku 1789.
Zde je několik Benthamových citátů, které nám pomohou lépe pochopit princip utilitarismu:
„Největší štěstí největšího počtu - to je základ morálky i zákonodárství.“
„Příroda určila lidstvu dva suverénní pány, utrpení a štěstí. Jen oni stanoví, co máme dělat a určují, co budeme dělat.“
„Lidské bytosti jsou motivovány pouze touhou získat blaho a vyhnout se utrpení.“

4. O svobodě

Millova knížka O svobodě má 5 částí včetně úvodu a závěru. Je to pět esejů na téma individuality, svobody myšlení, autority společnosti a jejího vlivu na jedince.
V úvodu nalezneme krátký historický exkurs ohledně řešení otázek kolem svobody jednotlivce, reflexe vztahu vládce – společnost – jedinec. Mill upozorňuje, že samospráva – demokracie byla chápána jako ne vláda nad sebou samým, ale jako že každý je ovládán všemi.
Druhá část nese výmluvný název Svoboda myšlenky a slova a rád bych ji v této kapitole rozebral.
Na otázku: Co je to vlastně svoboda? odpovídá Mill rozdělením lidské svobody na tři oblasti. Jedná se o:
• svobodu svědomí, myšlení a cítění, absolutní svobodu názoru a pocitu, svobodu vyjádřit a uveřejnit své vlastní názory;
• svobodu vkusu a usilování, plánování vlastního života, hodícího se k našemu charakteru;
• svobodu shromažďování, slučování lidí k jakémukoliv účelu, pokud neubližuje druhým.
Svoboda svědomí, smýšlení a cítění je ovšem asi jedinou opravdovou lidskou svobodou. Svoboda vyjadřování a uveřejnění vlastního názoru je problematika velmi složitá. Jistě, můžeme si myslet, cokoliv chceme, ale říct to vždy nahlas nelze. Vždy musíme uvažovat nad tím, jestli nepoškodíme sebe či nějakou jinou osobu. Pokud se rozhodneme zasvětit svůj život kariéře, těžko si pak můžeme dovolit říct o našem šéfovi, že je podle nás neschopný! Z toho vyplývá, že naše tvrzení, ačkoli na základě svobodného smýšlení, zase až tak svobodná nejsou. Regulujeme je ve vlastním zájmu na základě pudu sebezáchovy. Tato svoboda ovšem souvisí také s naším rozhodováním a předkládáním našich stanovisek na určitou věc. Mill zastával názor, že je lépe rozhodnout se mylně, než-li vůbec, protože člověk je schopen napravovat své poklesky diskusí a zkušeností. Hlásá také užitečnost vlastní názorové sebereflexe. Ta v nás totiž vkládá důvěru a minimalizuje pochybnosti druhých lidí. Aby svůj názor podepřel, uvádí Mill následující čtyři důvody a důkazy jeho oprávněnosti."