1.

Úvod

2.	Základní pojmy

2.1

Trh práce

2.2

Absolvent

2.3	Celkový počet nezaměstnaných absolventů

2.4	Nově nezaměstnaní absolventi

2.5	Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)

3.	Trh práce a mladiství

4.	Absolventi v ČR

5.	Úřad práce Ostrava (ÚPO)

5.1	Počet nezaměstnaných absolventů podle délky evidence

5.2	Počet nezaměstnaných absolventů podle dosaženého vzdělání

6.	Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

7.	Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou

8.

Přílohy

8.1	Všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnají obtížně umístitelné absolventy škol a učilišť, případně mladistvé bez kvalifikace

8.2	Vývoj počtu a podílů registrovaných absolventů a mladistvých na celkové evidované nezaměstnanosti

8.3	Vývoj podílů absolventů škol a mladistvých na celkové nezaměstnanosti

8.4	Srovnání počtu “nových” absolventů podle délky evidence

8.5	Vzdělanostní struktura evidovaných absolventů celkem; z toho „nových“

“4. Trh práce a mladiství
Dvakrát v roce provádějí úřady práce sběr dat o nezaměstnaných absolventech - v dubnu a v září. Sleduje se detailní struktura uplatňování absolventů škol podle vzdělání (typ vzdělání - základní, vyučení, vyučení s maturitou, střední odborné školy, gymnázia, vysokoškolsky vzdělaní; dále jsou sbírána data po oborech, které nezaměstnaní absolventi ukončili).
Za nezaměstnané jsou považovány všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:
• byly bez práce
• hledaly aktivně práci
• byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání

5. Absolventi v ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že k 30. září letošního roku bylo registrováno 65 346 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Toto číslo znamená pokles o 5 592 absolventů než ve srovnatelném období roku 2000. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí absolventi škol 14,8 % (září 2000 15,5%).
Nezaměstnanost absolventů škol je ve všech zemích vyšší než je nezaměstnanost celková. Proto jsou také považováni za rizikovou skupinu.
Nezaměstnanost absolventů je často jen krátkodobá a někdy i chtěná. Do evidence ÚP často vstupují absolventi škol, kteří neznají situaci a trhu práce a většině z nich chvíli trvá, než si najdou nějaké uplatnění ( v tomto ohledu jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými obory, nejdéle se hledá zaměstnání v oborech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti).
U středoškoláků, zejména absolventů gymnázií, je nezaměstnanost někdy spojena s tím, že nebyli přijati na vysokou školu a pokoušejí se o přijetí opakovaně. Roli mohou hrát i jiné faktory, například snaha oddálit vstup do pracovního života, uplatnění v „šedé ekonomice“, setrvání dívek „v domácnosti“ apod.
Nejproblematičtější skupinu na trhu práce tvoří mladiství do 18-ti let.
Do této skupiny patří absolventi základních a speciálních základních škol, kteří se již dále na povolání nepřipravují, anebo tuto přípravu nedokončili. Velkým problémem při jejich umisťování je nedostatečná kvalifikace a chybějící praxe. Na trhu práce mají poměrně stabilní zastoupení a nepodléhají sezónním výkyvům."

Obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu v práci je cca 5 stran.