1.

Úvod

2.	Manželství a rodina

2.1	Manželství obecně

2.2	Občanský sňatek

2.3	Církevní sňatek

2.4	Práva a povinnosti manželů

2.5

Rodina

3.

Rozvod

3.1	Rozvod obecně

3.2

Příčiny

3.3	Rozvodovost

4.	Rozvod a děti

4.1	Vnímání rozvodu

4.2	Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů

4.3	Syndrom zavržení rodiče

4.4	Důsledky výchovy pouze matkou

4.5	Důsledky výchovy rodičem opačného pohlaví

4.6	Střídavá a společná výchova

5.

Výživné

5.1	Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem

5.2	Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům

5.3	Vyživovací povinnost mezi příbuznými

5.4	Vyživovací povinnost mezi manželi

5.5	Vyživovací povinnost bývalému manželovi (manželce)

5.6	Příspěvek neprovdané matce

6.	Náhradní rodinná výchova

6.1	Postup získání dítěte do péče

6.2	Pěstounská péče

6.3

Adopce

7.

Průzkum

8.	Zajímavosti z historie i současnosti

8.1	Rodinné právo ve starověkém Egyptě

8.2	Rodinné právo ve starověkém Řecku

8.3	Rodinné právo v Římě

8.4	Zajímavosti

9.

Závěr

10.	Seznam použité literatury a jiných pramenů

11.

Přílohy

"3 Rozvod a děti
3.1 Vnímání rozvodu
Rozvod se dítěte může dotknout minimálně – v případě, že se rodiče snaží nadále udržovat dobré vztahy a nesnaží se dítě proti bývalému partnerovi poštvávat. Potom může nastat situace, kdy je pomlouvaný rodič zcela zavržen. Tohoto odcizení existují různé stupně – od nízkého, kdy rodič „pouze“ ztrácí u dítěte autoritu a dítě s ním nemá potřebu moc komunikovat, až po ten nejhorší, kdy jsou všechna pouta zpřetrhána a dítě absolutně nemá zájem se s rodičem stýkat (syndrom zavrženého rodiče – viz 5.3).
Pokud ale rodič zůstává s dítětem v kontaktu, snaží se společně strávené chvíle udělat co nejpříjemnějšími, neobviňuje dítě z toho, že papouškuje to, co mu vnutil druhý rodič a nezačne sám pomlouvat svého bývalého partnera, všechno může probíhat v klidu. Rozvod je dětmi vnímán různě, podle toho v jakém jsou věku –
a. Děti do 2 let – kojenci reagují na změny nálad, batolata vnímají odchod jednoho z rodičů, malé děti potřebují vídat oba rodiče
b. Od 2 do 4 let – dítě ví, že jeden z rodičů je pryč, potřebuje vídat oba rodiče častěji, ve výchově je nutná důslednost a málo změn
c. Od 4 do 6 let – dítě může být zoufalé z náhlého odchodu jednoho z rodičů. Může se objevit agrese k ostatním dětem, plačtivost, zlost…
Děti do pěti let jsou nejvíce zranitelné – mají pocit, že se vše děje kvůli nim a to se týká i špatných věcí, takže berou vinu za rozvod na sebe.
Některé děti mohou začít trpět regresí = reagují na rozvod tím, že se stávají méně zralými. Mohou se začít pomočovat, cucat si palce atd.
d. Od 6 do 8 let – nutnost trávit čas s každým rodičem zvlášť, mohou se objevit pocity ztráty či viny, odmítnutí odcházejícím rodičem, obavy z budoucnosti. Mohou nastat problémy ve škole, konflikty v kolektivu.
e. Od 8 do 12 let – menší závislost na rodičích – mají své vlastní zájmy, kamarády. Děti mohou nabýt dojmu, že odcházející rodič opouští hlavně je. Může se objevit snaha manipulovat rodiči nebo pocit, že se musí o jednoho z rodičů postarat.
f. Od 12 do 15 let – obviňování jednoho nebo obou rodičů, snaha prosazovat svou vůli. Problémy se mohou objevit v podobě náladovosti, předvádění se, problémů ve škole, tíhnutí k alkoholu, stálého opozičního chování, ztráta respektu k autoritám i rodičům…
g. Od 15 do 18 let - nezájem o starosti rodičů, ale radost, jsou-li rodiče spokojeni. Smíšené pocity z nového partnera rodičů. Mohou se objevit útěky z domova, problémy se zákonem.

3.2 Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů
Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů je nejčastější formou úpravy výchovných poměrů nezletilých při rozvodu . Pokud se soud nemůže rozhodnout, může si vyžádat svědectví – např. od sousedů, lékaře, učitele. Další možností je nařízení vypracování psychologického posudku soudním znalcem z oboru psychiatrie nebo psychologie, který odhalí skutečné vztahy mezi rodiči a dítětem. Posuzovanými kritérii (seřazena od nejdůležitějšího) jsou:
a. Osobnost rodiče - zda je rodič slušný, má ucelený pohled na svět, realisticky vidí své dítě, umí dávat a brát, zasmát se sám sobě atd.
b. Vztah rodiče k dítěti - zda je rodič schopný odhadnout chování dítěte, realisticky vidí jeho klady a zápory, účastní se aktivit péče o dítě (vodí ho do školky, jedná se školou, dohlíží na psaní úkolů, čte pohádky před spaním…), dává mu najevo lásku chováním i slovy."

Gymnázium a střední odborná škola Jaroměř, ročníková práce z psychologie.
Rozsah čistého textu je 15 stran, 3 strany tvoří přílohy s grafy.