1.

Úvod

2.	Charakteristika externalit

2.1	Záporné externality ve výrobě

2.2	Kladné externality ve výrobě

3.	Profil společnosti

3.1	Základní charakteristika

3.2

Sortiment

3.3	Vztah firmy k negativním externalitám

3.4	Vztah firmy k pozitivním externalitám

4.

Závěr

"2. Charakteristika externalit
Externalitami můžeme nazývat vnější - externí - efekty výroby nebo spotřeby. Může se jim také říkat tzv. efekt přelévání. Představuje nechtěný, vedlejší efekt z hlediska fungování trhu. „Externalita nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili“ (Macáková, Mikroekonomie – základní kurs, s. 218). Mohou existovat mezi výrobci i spotřebiteli a vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen. Trh neumí ocenit a ani regulovat tyto důsledky.
Dělení externalit:
- záporné (negativní) externality, které přinášejí nechtěné náklady
o Jako příklad bývá často uváděno znečišťování ovzduší a vod, nebezpečné provozy, náhodné radioaktivní úniky, hrozba opilých řidičů, povrchová těžba, smrtelný virus AIDS, …
- kladné (pozitivní) externality, které přinášejí prospěch
o Příkladem může být hlídací pes, který nehlídá pouze dům svého majitele, ale také svých sousedů. Uvést mohu i příklad vynálezců, kteří svými objevy pomáhají ulehčit životy všem na dlouhá desetiletí a přesto nejsou za svoji práci dostatečně odměněni. Také včelař, který pomocí svých včelek, které opilují ovocné stromy, pomáhá ke zvyšování plodnosti těchto stromů.

Některé externality, jako ty, které působí na kvalitu ovzduší, jsou spojeny se životním prostředím a tak působí na všechny, kteří s ním přijdou do styku. Jiné jsou více adresné. Pozitivní externality bývají zajišťovány vládním sektorem, protože tržní mechanismus je není schopen a ochoten vyrábět v takovém množství, které by společnost požadovala. Pozitivní externalitou můžeme chápat například výzkum a vývoj. Ten je velmi finančně náročný, a proto bývá často podporován vládou nebo je dokonce prováděn na státních univerzitách. U negativních externalit je naopak potřeba, aby vláda pomocí legislativy zajistila snížení počtu negativních externalit. „Dnešní vlády podnikají celou řadu rozličných kroků v boji s externalitami. Používají buď přímé nástroje řízení, nebo finanční pobídky, aby přiměly firmy snížit škodlivé externality nebo zvýšit prospěšné aktivity“ (Samuelson, s. 773-774). Podle mého názoru v současné době existuje dostatečná legislativa, která omezuje znečišťování životního prostředí. Touto cestou vláda donutí firmy omezovat znečišťování. Zároveň ale také některé firmy si jsou schopny uvědomit odpovědnost za životní prostředí a samy se snaží přispět k jeho ochraně.
Tuto seminární práci bych chtěla zaměřit na činnost konkrétní firmy a její chování vůči výrobním externalitám. Konkrétně se zaměřím na společnost Saint-Gobain Sekurit v Hořovicích. Budu se snažit posoudit činnosti, které by vedly ke zkvalitňování životního prostředí (snižování negativních externalit) nebo činnosti, které naopak podporují externality pozitivní.

2. 1 Záporné externality ve výrobě
Statek, který je spojen se zápornou externalitou, je vyroben díky soukromým mezním nákladům. Současně však vytváří náklady jinému subjektu, jemuž nejsou hrazeny. Výrobce se při výrobě rozhoduje na základě srovnání ceny (mezního příjmu) s mezními náklady. Bere však v úvahu jen své vlastní náklady, nikoli náklady vznikající dodatečně jiným ekonomickým subjektům v důsledku jeho výrobní činnosti. Náklady spojené s výrobou tohoto statku jsou nejen soukromé mezní náklady výrobce (MC), ale také náklady externí (EMC). Tyto společenské mezní náklady jsou rostoucí. Tržní cena, za kterou je výrobek prodáván, je rovna jen soukromým mezním nákladům, což způsobí, že se vyrábí větší množství než by bylo společensky žádoucí. Tuto situaci znázorňuje obrázek č. 1.
(obrázek)"

Práce obsahuje dva grafy. Čistý text je cca 6 stran.