1.	Ragnar Anton Kittil Frisch a Jan Tinbergen

2.	Paul Anthony Samuelson

3.	Simon Kuznets

4.	Kenneth Arrow a John Hicks

5.	Wassily Leontief

6.	Friedrich August von Hayek a Gunnar Myrdal

7.	Leonid Kantorovič a Tjalling Koopmans

8.	Milton Friedman

9.	James Meade a Bertil Ohlin

10.	Herbert Simon

11.	Arthur Lewis a Theodore Schultz

12.	Lawrence Klein

13.	James Tobin

14.	George Stigler

15.	Gerard Debreu

16.	Richard Stone

17.	Franco Modigliani

18.	James Buchanan

19.	Robert Solow

20.	Maurice Allais

21.	Trygve Haavelmo

22.	Harry Markowitz, Merton Miller a William Sharpe

23.	Ronald Coase

24.	Gary Becker

25.	Robert Fogel a Douglass North

26.	Reinhard Selten, John Nash a John Harsanyi

27.	Robert Lucas, Jr.

28.	James Mirlees a William Vickrey

29.	Robert Merton a Myron Scholes

30.	Amartya Sen

31.	Robert Mundell

32.	James Heckman, Daniel Mcfadden

33.	George Akerlof, Andrew Michael Spence a Joseph Stiglitz

“1986 James BUCHANAN
„za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování“

Buchanan byl průkopník v nové oblasti výzkumu, zvané teorie veřejné volby, neboli nová poli- tická ekonomie. Prvním příspěvkem teorie veřejné volby je rozšíření a užití tradiční ekonomic- ké mikroteorie na zkoumání politického systému, statní správy a zájmových organizací. Druhý příspěvek usnadňuje vysvětlení množství politických jevů, jako je vznik velkých rozpočtových deficitů atd. Třetí oblast teorie se týká základů ekonomického i politického rozhodování.

1987 Robert M. SOLOW
„za průkopnické práce v oboru teorie ekonomického růstu“

Dřívější modely ekonomického růstu byly založeny na rigidních předpokladech, jež neumožňo- valy brát v úvahu substituci mezi prací a kapitálem. V modelech Roberta Solowa se budou proporce faktorů, tj. poměr mezi reálným kapitálem a pracovní silou, přizpůsobovat a v proce- su růstu měnit. Solow vyšel s předpokladu, že je sklon k úsporám konstantní a že je uspořena fixní část národního důchodu. Jeho příspěvky k teorii ekonomického růstu mají pro ekonomic- kou vědu základní význam.

1988 Maurice ALLAIS
„za přínos k teorii trhu a efektivního využívání zdrojů“

Ve svých ranných pracech přišel Allais s mnoha důležitými výsledky, které měly velký význam pro to, co dnes představuje široce přijímanou ekonomickou teorii. Jedním takovým výsledkem je formulace, že každá tržní rovnováha je společensky efektivní v tom smyslu, že nikdo si ne- může polepšit, aniž by si někdo jiný nepohoršil. Dalším Allaisovým příspěvkem bylo zahrnutí výnosů z rozsahu do jeho modelu všeobecné rovnováhy. Rovněž uskutečnil jednu z prvních analýz teoretického určení poptávky po penězích, která předznamenala pozdější vznik teorií, vyvinutých am. ekonomem W. Baumolem."