1.	Bohatá fantazie

2.	Dárek k 10. narozeninám

3.	Televizní zprávy

4.

Sen

5.	Procitnutí ze snu

"Už od svého útlého věku mám velmi bohatou fantazií, díky které mám také ze všeho velký strach. Mnoho lidí mně tuto vlastnost může závidět, a dokonce několik takových lidí znám. Ale já z této vlastnosti rozhodně nadšená nejsem. Z každého tmavšího koutu si dokážu vykouzlit místo, kde došlo k zlému činu, v každém člověku, který se na mě křivě podívá vidím zločince s děsivou historií.
Nejvíce špatně na tom jsem večer, když mám jít spát. Do sedmi let se mnou v pokoji musela být mamka, abych vůbec usnula. Pravidelně každý večer jsem slýchala otázku: „Čeho se vlastně bojíš?“ Potom jsem se naučila usínat sama, pouze s rozsvícenou lampičkou a zapnutým rádiem.
Mě samotné můj strach ze všeho, ale zároveň z ničeho připadal trapně, dokonce se za něj stydím. Chtěla jsem se svým strachem bojovat a pokořit ho.
K desátým narozeninám jsem dostala psa. Černého labradora. Díky němu jsem se po pár letech naučila spát bez zapnutého rádia i lampičky. Začala jsem svou postel díky svému psu považovat za nejbezpečnější místo na světě. A to o přes své děsivé noční můry, s kterými bych strčila do kapsy tvůrce i těch nejlepších hororů. Kdykoliv jsem se v noci probudila ze zlého snu nebo jsem se něčeho bála, natáhla jsem ruku zpod přikrývky a můj pes, který vždycky spal jenom na půl a vždy na mě dával pozor, mi ji olízal. To mě uklidnilo a já jsem mohla usnout."