1.

Úvod

1.	Daň z příjmu fyzických osob

1.1	Rezident pro daňové účely

1.2	Nerezident pro daňové účely

1.3	Společné zdanění manželů

1.4	Daň z příjmu dětí a mladistvých

2.	Daň z příjmu právnických osob

3.	Daň z přidané hodnoty

4.	Spotřební daň

4.1	Spotřební daň z alkoholických výrobků a alkoholu

4.2	Spotřební daň z tabákových výrobků

4.3	Spotřební daň z ropy a min. olejů

5.	Silniční daň

5.1	Nákladní automobily

5.2

Autobusy

6.	Elektronické mýtné

6.1

e-TAG

6.2	Zpoplatněné silnice

7.	Další poplatky v dopravě

7.1	Daň z luxusních automobilů

7.2	Poplatky za registraci automobilu

7.3	Veřejná městská doprava

8.

Závěr

9.	Seznam použité literatury

10.

Přílohy

10.1	Snímání aut pro elektronické mýtné

10.2	Placené silnice u Sydney

"3. Daň z přidané hodnoty
Austrálie má takzvanou daň GST (Goods and Service Tax), což je obdoba daně z přidané hodnoty, která se platí v evropských státech. Tato daň byla spolkovou vládou zavedena v roce 1999 s účinností do 1. července 2000. Základním předpokladem pro vznik této daně bylo rozšíření daňového základu.
Překročí-li obrat určitou výši, má společnost povinnost registrovat se k platové povinnosti daně GST. Výše obratu je pro:
• ziskové společnosti – $75 000,
• neziskové společnosti – $150 000.
Výjimkou pro platbu GST jsou společnosti poskytující taxi služby, ti mají povinnost registrovat se ke GST bez ohledu na výši obratu.
Stejně jako je tomu v České republice, tak i zde je možnost se dobrovolně registrovat k této dani pokud obrat nepřesáhne výši $75 000.
V Austrálii je povinnost zůstat plátcem po dobu 12 měsíců od data registrace ke GST a každý rok ze zákona podávat daňová přiznání.
Předmět daně
Předmětem daně jsou poskytované služby a prodávané zboží.
Plátce daně
Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která prodává zboží nebo poskytuje služby, které podléhají dani GST.
Sazba daně
Výše daně v Austrálii je paušální a činí 10%. Ale mají zde i nulovou sazbu, do které se řadí jen některé služby a zboží.
Mezi služby a zboží s nulovou sazbou GST patří:
• základní potraviny (čerstvé potraviny a nápoje, složky potravin pro lidskou spotřebu),
• zdravotnictví (nemocniční péče, léčiva, zdravotnické pomůcky a přístroje),
• vzdělání (školní a univerzitní poplatky, ubytování studentů),
• finanční a bankovní služby,
• pečovatelské služby,
• místní a správní poplatky.
Výslovně z položky základní potraviny jsou vyloučeny všechny nezpracované nebo nějakým způsobem neošetřené produkty jako jsou například:
• nezpracované kravské mléko,
• nezpracované obilí, cukrová třtina,
• rostliny, které mohou být jako potravina přímo spotřebovány bez dalšího ošetření."

Práce obsahuje velké množství tabulek a obrázky. Čistého textu je cca 9 stran. Seminární práce Univerzity Pardubice z Dopravní fakulty Jana Pernera, předmět Celní hospodářství a daňová soustava.