1.	Odpovědnost za škodu (OzŠ)

2.	Prevenční povinnost

3.	Obecná odpovědnost za škodu

3.1	Protiprávní jednání

3.2	Vznik škody

3.3	Příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a způsobenou škodou

3.4

Zavinění

3.4.1

Úmysl přímý

3.4.2

Úmysl nepřímý

3.4.3

Nedbalost

4.	Kdo odpovídá za škodu

5.	Škody způsobené na zdraví

5.1	Ztráta výdělku

5.2	Ztráta na důchodu

5.3	Náhrada nemateriální

6.	Obecná odpovědnost

6.1	Liberační důvody

6.2	OzŠ vzniklá v rámci externího závazku

6.3	OzŠ způsobená provozem dopravních prostředků

6.4	OzŠ způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

6.5	OzŠ na věcech vnesených a odložených

6.6	OzŠ způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání

6.7	OzŠ způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

7.	Bezpečný výrobek

8.	Zákon o OzŠ způsobenou vadou výrobku

8.1	Liberační důvody

8.2	Výše náhrady škody

8.3	Rozdíl mezi občanským zákoníkem a zákonem

9.	Zákon o OzŠ způsobenou při výkonu veřejné moci

9.1	FO, kterým je svěřena státní správa

9.2	Rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření

9.3

Regres

10.	Odpovědnost za bezdůvodné obohacení

10.1	Plnění bez právního důvodu

10.2	Plnění z neplatného právního úkonu

10.3	Z právního důvodu, který odpadl

10.4	Získané z nepoctivých zdrojů

10.5	Bezdůvodným obohacením není

"§ 420a – obecná odpovědnost
- každý odpovídá za škodu způsobenou provozní činností (týká se provozní činnosti, kterou nelze zařadit do zvl. případů)
- provozní činností rozumíme technickou a technologickou činnost při opravách, výrobě,…
Provozní činnost provozujme někdo při podnikání:
1. škoda způsobená činností, která má provozní povahu
2. škody způsobené fyzikálními, chemickými, případně biologickými vlivy na okolí např. unikající zplodiny ničí přírodu, fyzické otřesy při výrobní činnosti,…
3. škoda oprávněným prováděním, kdy je ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti
- není třeba protiprávní jednání, např. při budování staveb, kdy do té doby byly nemovitosti zásobovány vodou ze studní a vlivem zásahu stavby např. dálnice voda ze studní už nemůže být čerpána

Liberační důvody:
- kdy se provozovatel odpovědnosti za škodu může zprostit

a) náhoda vnější – povodeň, zemětřesení, útok zvířete, útok osoby, která nemá právní způsobilost,…
- musí se rozhodnout, zda jí mohl provozovatel předvídat nebo jestli byla nepředvídatelná
- pokud mohl náhodu předvídat, tak odpovídá za škodu
- pokud byla náhoda nepředvídatelná, jedná se o liberační důvod a znamená to, že si poškozený způsobil škodu sám nebo spíš že byla způsobena neodvratitelnou událostí, která nemá původ v provozu = provozovatel neodpovídá za škodu

b) náhoda vnitřní – má původ v provozní činnosti
- provozovatel za škodu odpovídá, i když nebyla způsobena protiprávním jednáním

1. odpovědnost za škodu vzniklou v rámci externího závazku – obecná odpovědnost § 420
- mezi poškozeným a škůdcem existuje smluvní vztah

a) odpovědnost za škodu způsobenou ztrátou nebo poškozením věci převzaté jako předmět závazku
- pokud si necháme opravit např. televizi a opravář ji ničí dokonale, odpovídá za škodu – zprostí se jí jedině liberačním důvodem, když dokáže, že ke škodě by došlo i jinak (např. pokud si necháme v čistírně čistit kožicha, budou v něm moly, a oni nám ho vrátí s dírkami, oni za škodu odpovídat nebudou)

b) absolutní objektivní odpovědnost
- bez ohledu na zavinění a není zde možný liberační důvod
- odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi v povaze přístroje, kterého bylo při plnění závazku použito
- poté může následovat následný regres, pokud se jedná o nový přístroj, tedy může např. nemocnice požadovat náhradu na prodejci přístroje, když v nemocnici vinou vadného přístroje způsobí škodu na zdraví pacientům

- pokud umožníme zloději svou neopatrností, aby nám auto ukradl, částečně neseme odpovědnost za škodu se zlodějem"

Práce je psaná v odrážkách. Nadpisy nejsou zvýrazněny.