1.	Metody sociální práce

1.1

Úvod

1.2	Druhy teorií

1.3	Metody sociální práce

1.4	Typy metod v sociální práci

1.5	Cíle, funkce a úrovně metod

2.	Sociální případ

3.	Sociální problém

4.	Sociální situace

4.1	Rozlišování sociálních situací

5.	Sociální událost, sociální rizika

6.	Sociální potřeby

7.	Sociální klient

8.	Kognitivní podmíněnost vnímání sociální situace

9	Poradenství v sociální práci

9.1	Co je to poradenství

9.2

Typologie

9.3

Aktéři

9.4	Fáze poradenského procesu

9.5	Charakteristika dobrého poradce

9.6	Charakteristika špatného poradce

9.7	Průběh poradenského rozhovoru

9.7.1

Naslouchání

9.7.2

Usměrňování rozhovoru

9.7.3

Závěr

10.	Občanské poradenství

10.1

Cíl

10.2	Vymezení pojmu

10.3	Specifika občanského poradenství

10.4	Problémové – zájmové oblasti

10.5	Poradenství pro pozůstalé

10.5.1

Základní kategorie

10.5.2

Proč je realizováno

10.5.3

Rizikové faktory patologického truchlení

10.5.4

Principy

10.5.5

Aktéři

10.5.6

Kdy probíhá

10.5.7

Metody a techniky

11.	Diagnostický přístup v sociální práci

11.1	Dílčí fáze

11.2

Principy

12.	Úkolově orientovaný přístup sociální práce

12.1	Základní princip

13.	Systemický přístup v sociální práci

13.1	Systemická terapie

13.2	Doporučené postupy

14.	Sociální práce s rodinou

14.1	Typy rodiny

14.2	Funkce rodiny

14.3	Krize rodiny

14.4	Specifické situace v rodině

14.5	Systémový přístup k rodině

14.6	Specifické tematické okruhy

15.	Sociální práce se skupinou

15.1

Metodika

15.2	Skupiny v SP se skupinou

15.3	Fáze průběhu dlouhodobé skupinové terapie

15.4	Svépomocné skupiny

15.4.1

Druhy

16.	SP se specifickými skupinami klientů

16.1	Klienti s postižením

16.1.1

Typy postižení

16.2	SP se seniory

16.3	Klienti se sociálním znevýhodněním

16.4	SP s oběťmi trestných činů

16.4.1

Zásady pomoci obětem trestných činů

16.4.2

Komunikace s obětí trestného činu

17.	Krizová intervence

17.1	Typy krize

17.2	Rizikové faktory vzniku krize

17.3	Rizikové faktory u dospívajících

17.4	Rizikové faktory u dospělých

17.5	Člověk v krizi

17.6	Syndrom psychologického ohrožení

17.7	Ringelův presuicidiální syndrom

17.9	Řešení krizového stavu závisí na

17.10

Krizová intervence

17.10.1

Její principy

17.10.2

Znaky

17.10.3

Efektivní komunikace v krizové intervenci

18.	Streetwork

18.1

Historie

19.	Komunitní sociální práce (KSP)

19.1	Pojem komunita

19.2	Úkol a cíle KSP

19.3	Fungování komunity

19.4	Strategie v KSP

19.5

Cíle KSP

19.6

Etapy KSP

19.7	KSP v komplexním pohledu zahrnuje

20.	Management v sociální práci

20.1	Základní pojmy

20.2	Osobnost managera

20.3	Specifika SP

20.4	Role managera v SP

20.5	Komunikace s podřízenými

20.6	Styly manažerského vedení

20.7	Organizování

20.8	Typy plánů

20.9

Kontrola

21.	Antiopresivní a antidiskriminační přístupy v SP

21.1	Hlavní cíle

21.2	Imeprativy

21.3	Koncept empowermentu

21.4	Freire, Paolo: Pedagogika osvobození

"Sociální potřeby - jsou velice důležitým aspektem sociální politiky. Uspokojování potřeb lidí je základním východiskem a současně i záměrem sociální politiky. Pro realizaci sociální politiky je důležité tyto potřeby poznat, popsat a kvantifikovat.

Potřebami nazýváme všechny požadavky organismu vrozené nebo získané, vyvolávající pocit nějakého nedostatku a nutící jedince nebo skupiny lidí k činnosti.

Sociální klient je označením pro člověka, který se nachází ve společensky uznané sociální situaci, způsobené specifickou sociální událostí.
Je to člověk, skupina nebo komunita, která vyhledá nebo je aktivně vyhledána (v případě streetworku) institucionální formu sociální pomoci.
Tzn., že člověk, který svou obtížnou sociální situaci překoná výhradně za pomoci své rodiny, není za sociálního klienta považován.

Kognitivní podmíněnost vnímání sociální situace
- Význam každé události či situace člověka, není ukryt v události samotné, ale je dán způsobem, kterým jí člověk rozumí. Porozumění situaci (včetně té sociální) je dáno kognicemi – tedy znalostmi, vědomostmi, postoji každého člověka, které plynou z jeho vzdělání, výchovy (míněno v nejširším slova smyslu). Lapidárně to znamená, že stejnou událost, která se stane dvěma různým lidem budou tito různí lidé vnímat různě. A vzniknou tak vlastně dvě různé sociální události.
- Kognitivní podmíněnost vnímání sociální situace má významné důsledky pro strategie zvládání sociálních (životních) událostí.
II. prezentace

Poradenství v sociální práci
Poradenství a poradenský proces
Co je to poradenství?
= efektivní a včasná služba pro klienta, který se ocitnul v problémové situaci; jejím účelem je pomocí rad, aktivního naslouchání a zejména poradenského vztahu předejít dalšímu zhoršování klientovy situace a uvolnit klientův potenciál k nápravě situace

Typologie poradenství
laické X profesionální
pomáhající X jiné

Aktéři poradenství
poradce (pomáhající profesionál)
klient (odborník na problém)
klient dobrovolný X nedobrovolný

Fáze poradenského procesu
Příprava
Proces vzájemného přijetí
Porozumění problému
Hledání cest řešení
Ukončení - katamnéza

Co charakterizuje dobrého poradce
Otevřenost
Pozitivní vztah ke klientům
Kongruence,
upřímnost,
empatie (Rogers)
Úcta
Konkrétnost"