1.

Úvod

2.	Konvergence

3.	HDP na obyvatele v mezinárodních srovnáních ekonomické úrovně

4.	Reálná konvergence České republiky (ČR)

4.1	Závislost mezi HDP na obyvatele v paritě kupní síly

4.2	Závislost cenové hladiny ČR na ekonomické úrovni země

4.3	Srovnatelné cenové úrovně

4.4	Harmonizovaný index míry inflace

4.5	Srovnání dynamiky reálného HDP ČR a Evropské unie

4.6	Produktivita práce na zaměstnanou osobu v PPS

5.

Závěr

"2. Konvergence

Pojem celková konvergence se obecně váže k procesu srovnávání rozdílů různých ekonomických ukazatelů v rámci skupiny zemí. Jedná se o proces, v rámci něhož méně vyspělá ekonomika dohání ekonomiky vyspělejších zemí, tedy vyrovnávání životní úrovně jednotlivých zemí a to dle výšky příjmu, životní úrovně, produktivity a podobně.
Celková konvergence zahrnuje nominální konvergenci, reálnou konvergenci a strukturální konvergenci.

Nominální konvergenci charakterizují Maastrichtská kritéria, která zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank.
Pod pojmem reálná konvergence se obvykle rozumí dotahování reálné výkonnosti méně rozvinutých ekonomik na úroveň vyspělých ekonomik. Úroveň reálné konvergence se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele přepočteného podle parity kupní síly. Občas se však uvedenému pojmu dává i širší obsah, hodnocena může být vyspělost finančních trhů, intenzita obchodní výměny, majetková provázanost, apod.

Strukturální konvergence ukazuje přibližování zemí z hlediska sektorové struktury, například struktury hospodářství nebo zahraničního obchodu. Je důležitá pro celkové chápání hospodářských cyklů, z hlediska dlouhodobého rozvoje ekonomiky a míry specializace dané země.
Základními čtyřmi oblastmi pozorování a hodnocení konvergence jsou oblast ekonomické dynamiky, oblast rovnováhy vnějších ekonomických vztahů, oblast cen, měny a jejího kurzu a oblast vnitřní rovnováhy a optimálního využití domácích zdrojů. Oblast ekonomické dynamiky zahrnuje tempo růstu reálného HDP, oblast rovnováhy vnějších ekonomických vztahů sleduje bilanci běžného účtu platební bilance v % HDP, oblast cen, měny a jejího kurzu porovnává míru inflace v národní ekonomice a oblast vnitřní rovnováhy a optimálního využití domácích zdrojů sleduje míru evidované nezaměstnanosti.

Vzájemný vztah mezi reálnou a nominální konvergencí, tj. vztah dosažené ekonomické úrovně (HDP na obyvatele) a cenovou úrovní, je vztah oboustranný, vzájemně se ovlivňující a podmiňující. Země na nižší ekonomické úrovni zpravidla vykazuje nižší cenovou a mzdovou úroveň. Vzestup ekonomické úrovně je provázen růstem cenové hladiny (a rovněž zhodnocováním měnového kurzu) a tak konkurenceschopnost domácích firem založená na nákladové výhodě se postupem času vytrácí a má-li si ekonomika uchovat svou dynamiku, je nutno přejít k necenovým (kvalitativním) formám konkurence.

3. HDP na obyvatele v mezinárodních srovnáních ekonomické úrovně

Cílem každé země je mimo jiné také hospodářský (ekonomický) růst. K růstu může docházet dvěma způsoby. Může se jednat o krátkodobé zvýšení produktu, které je po čase vystřídáno jeho poklesem, nebo se může jednat o dlouhodobý trend, jenž je obvykle spojen s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky. V prvním případě se jedná o růst skutečného produktu ve smyslu cyklického kolísání, ve druhém jde o dlouhodobý růst potenciálního produktu, tedy o hospodářský růst. Zdroji hospodářského růstu jsou lidské zdroje (množství práce, lidský kapitál), přírodní zdroje (množství půdy a nerostného bohatství, také kvalita těchto zdrojů) a kapitálové zdroje v podobě kapitálových statků."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistý text je cca 8 stran.