1.

Úvod

2.	Spalovací motory a životní prostředí

3.	Alternativní pohony automobilů

3.1	Hybridní automobily

3.2	Automobily s palivovými články

3.3	Propan-Butan (LPG – Liquified Petroleum Gas)

3.4	Zemní plyn CNG (Compressed Natural Gas) / LNG (Liquefied Natural Gas)

3.5

Bionafta

3.6	Elektromobily - ZEL (Zero Emission Level)

4.	Státní politika životního prostředí

5.	Stimulační programy státu pro nákup ekologických vozidel

5.1	Silniční daň

5.2

Šrotovné

6.	Porovnání současné situace využívání ekologických vozidel v České republice a ve světě

7.

Závěr

8.	Literatura

"3.4 Zemní plyn CNG (Compressed Natural Gas) / LNG (Liquefied Natural Gas)
Mezi další alternativní pohony automobilů můžeme řadit použití zemního plynu, především stlačeného CNG, v menší míře pak zkapalněného – LNG. Jedná se o zkapalněný zemní plyn s podílem 90 – 100 % metanu se zbytky etanu, propanu, vyšších uhlovodíků, dusíku a dalších, který je v případě zkapalněného LNG skladován v Dewarově kryogenní, vakuově izolované nádobě s dvojitou stěnou při teplotě pod -160 °C. Objem zkapalněného zemního plynu je 600 x menší než jeho obdoba v plynném stavu.
Na LNG dnes ve světě jezdí přibližně několik tisíc vozidel, nejvíce v USA. Nárůst využívání LNG je v nejbližších letech očekáván v Asii (Čína, Korea) a v Evropě (Anglie, Německo, Španělsko). CNG/LNG je využíván jako motorové palivo v klasických spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových. V České republice je zemní plyn v současné době využíván zejména v autobusech, ale už i ve stovkách osobních automobilů.
Výhodou použití tohoto pohonu je vysoce čisté palivo s minimem škodlivých emisí. Při jeho spalování se uvolňuje nejméně skleníkového plynu oxidu uhličitého a oxidu dusíku. Oxid uhelnatý, saze a ani rakovinotvorné zplodiny v podstatě nevznikají. Výrazně nižší jsou také náklady oproti uhlovodíkovému palivu. Naopak nevýhodou může být uchovávání za velmi nízkých teplot a komplikovanější technologie plnění vozidel. Snížení zavazadlového prostoru a nedostačující síť čerpacích stanic.

3.5 Bionafta
Dnes může vznětový motor jezdit na chemicky vyrobené palivo z řepky olejky – tzv. bionaftu. Bionafta je vyrobena ze směsi methylesterů řepkového oleje (cca 31 %), motorové nafty pro mírné klima a příslušných aditiv. Všechny vedlejší produkty mohou být dále zpracovány.
Nejznámější značkou bionafty je Setadiesel, další jsou například NaturDiesel a MyraDiesel.
Nesporná výhoda bionafty oproti klasické naftě je tvorba výrazně menšího množství škodlivin. Při provozu na bionaftu je obsah oxidů síry ve výfukových plynech výrazně nižší. Bionafta je mastnější nežli motorová nafta a její přídavek do motorové nafty snižuje opotřebení motoru. Změna ve výkonu motoru je o cca 5 % nižší oproti klasické naftě. Pro přechod na bionaftu nevyžaduje motor konstrukční úpravu jako například u zemního plynu. Poměrně bez problémů se mísí s běžnou naftou. Pokud přecházíme na NaturDiesel není nutná výměna palivového filtru, čistění palivové nádrže a ani výměna pryžových dílů. Tato opatření se doporučují pouze v případě, kdy jde o systém, který byl značně dlouhou dobu používán a mohl by obsahovat vodu.
Bionafta má ale také jednu zásadní nevýhodu, pěstované monokultury na její výrobu zabírají obrovské plochy, a tak ani potencionální využití zemědělských ploch celé zeměkoule by nestačilo k uspokojení poptávky po palivu a zároveň k vypěstování dostatku potravin.
Další nevýhodou je, že pokud budete pro své vozidlo využívat bionaftu, může dojít k porušení záručních podmínek některých dodavatelů.

[schéma]

"

Práce obsahuje obrázky a schémata. Rozsah čistého textu je cca 8 stran.