1.	Nemocenské dávky

1.1	Základní informace

1.2	Nárok na nemocenské

1.3	Podpůrčí doba

1.4	Kontrola léčebného režimu

1.5	Schéma výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti

2.	Výpočet náhrady mzdy v prvních 14. kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti

2.1	Příklad výpočtu náhrady mzdy

3.	Výpočet nemocenských dávek pro rok 2010

3.1	Příklad výpočtu nemocenských dávek

4.	Změny v nemocenském od 1.1. 2011

5.

Příloha

5.1	Formulář žádosti o nemocenskou

"1.2 Nárok na nemocenské
Na nemocenské nemá nárok pojištěnec v těchto situacích:
- pokud si dočasnou pracovní neschopnost způsobí úmyslně,
- pokud mu dočasná pracovní neschopnost vznikla v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Nárok na 50% nemocenského za kalendářní den vzniká v případech:
- pokud si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost účastí ve rvačce, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému,
- jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných látek nebo psychotropních látek,
- při spáchání úmyslného trestního činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
V těchto případech se snižuje také náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti o 50%.

1.3 Podpůrčí doba
Podpůrčí doba je dobou, po kterou zaměstnanci dostávají dávky nemocenského pojištění. Pro rok 2010 je doba podpůrčí doba prodloužena na 380 kalendářních dnů. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem nemoci a nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne. Do podpůrčí doby se započítávají všechna období předchozích pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Po vyčerpání podpůrčí doby si může zaměstnanec požádat o její prodloužení. Nemocenské dávky proto mohou být vypláceny dále po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, ukončí svoji dočasnou pracovní neschopnost.
Podpůrčí doba u pojištěnců, kteří pobírají starobní a invalidní důchod, je stanovena pouze na 70 kalendářních dnů a začíná běžet také 15. kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti. Poživatelům starobních a invalidních důchodů třetího stupně se nemocenské poskytují pouze v době trvání jejich zaměstnání. Po skončení zaměstnání jim zaniká nárok na výplatu nemocenských dávek.

1.4 Kontrola léčebného režimu
Během dočasné pracovní neschopnosti musí pojištěnec dodržovat stanovený režim, který se nazývá režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Mimo jiné je pojištěnec povinen zdržovat se v místě pobytu uvedeném na neschopence, dodržovat určené vycházky, dodržovat léčebný režim stanovený lékařem, apod. Zaměstnavatel i OSSZ mohou kontrolovat dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel může provádět kontroly během prvních 14 dní pracovní neschopnosti, OSSZ může kontrolovat od 15. kalendářního dne nemoci po celou dobu jejího trvání. Pojištěnec je povinen se v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pojištěnec je povinen umožnit kontrolu osobě, která má pověření od zaměstnavatele nebo OSSZ tuto kontrolu provést. Pojištěnci, který porušil režim dočasně neschopného pojištěnce, může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu. Pokud již byly nemocenské dávky vyplaceny, je tato vyplacená částka považována jako přeplatek na nemocenském pojištění a pojištěnec je povinen uhradit jej plátci pojistného."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text je cca 7 stran.