1.	Počítačová a informační gramotnost

2.

Role IT

3.	Vývojové trendy a nové požadavky na IT

3.1	Zvyšování produktivity práce

3.2

Kvalita

3.3	Rychlá odezva na přání zákazníků

3.4	Globalizace

3.5	Zjednodušování organizačních řídicích struktur (down-sizing) a přenášení některých vlastních procesů na externí dodavatele (outsourcing)

3.6	Partnerství

3.7	Motivace lidí

3.8	Práce nezávislá na pracovišti

4.	Informační management

5.	Manažerské informační systémy

6.

Výběr IS

7.	Srovnání vybraných IS

“g) Motivace lidí
se uplatňuje nejlépe v týmové práci a ve vytváření pocitu vlastní odpovědnosti za celou společnost, ne v izolování jednotlivých pracovníků do specializovaných útvarů, kdy každá inovativní myšlenka musí procházet sítem hierarchických stupňů nahoru a dolu, což bývá její smrt.
Význam pro IT: zajistit komplexní informovanost všech pracovníků v reálném čase a operativní komunikaci každého s každým. To lze realizovat především metainformačním systémem, poskytujícím všem pracovníkům informace o informačním systému podniku a centrálním komunikačním katalogem (encyklopedií), zachycujícím veškeré know-how společnosti.

h) Práce nezávislá na pracovišti
Je-li až 80 % informačních toků ve společnosti realizováno elektronicky, mohou být některá oddělení umístěna mimo centrální pracoviště (kde je lacinější pracovní síla, nájem apod.). Významné firmy mají často své kanceláře a provozy roztroušené po celém světě.
Význam pro IT: zajištění komplexního centrálního informačního systému přístupného z libovolného místa v reálném čase (ORLT) prostřednictvím komunikačního systému.

4. Informační management
Koncem roku 1989 mnoho našich občanů, novinářů, ale i ekonomických odborníků začalo používat pojmy, které se do té doby v socialistické ekonomice nepoužívaly a jejich význam byl široké veřejnosti málo známý. Mezi tyto pojmy patřily především marketing a management. Teprve s postupem ekonomické reformy a budováním tržní ekonomiky nabývaly tyto pojmy jasnější obrysy a poznatky z těchto oborů se začaly používat v praxi. Podobný osud potkal zhruba v první polovině roku 1991 pojem „informační management“ (IM). Kdo chtěl v té době jít s ekonomickou módou, často a s oblibou tento pojem používal, aniž si uvědomil, co se za ním skutečně skrývá. IM lze chápat jako interdisciplinární vědní obor (tzn. že má svůj předmět zkoumání, metody zkoumání a aplikační možnosti), který se zabývá budováním takového informačního systému (IS) firmy, jenž by soustavně zabezpečoval potřebné informace pro řídící pracovníky (manažery) a pro všechny ostatní pracovníky firmy. Jejich informační potřeby se totiž neustále mění vlivem změn uvnitř firmy a především v jejím okolí. IM by měl hledat odpovědi na otázky typu:
-Jaké informace potřebuje manažer, aby mohl úspěšně řídit?
-Jaké informace potřebuje výkonný pracovník pro svou činnost?
-Jak řídit a využívat informační zdroje firmy?
IM je disciplína, která je zaměřena na praktickou aplikaci syntézy poznatků především z vědních oborů informatiky, managementu a některých systémových věd.
Informatika je integrující vědní disciplína zabývající se vznikem, sběrem, zpracováním a dopadem informací (především v ekonomice) od reklamy na daný produkt přes jeho výrobu, prodej, využití až po zpětné informace pro jeho inovaci.
Management zkoumá proces vytváření a dalšího aktivního rozvíjení podnikatelsky orientovaného chování firmy. Je to ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) používají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace. Manažerské funkce přitom zahrnují procesy plánování, organizování, výběru a rozmístění vhodných spolupracovníků, jejich vedení a kontrolu.
Systémové vědy (systémová analýza, obecná systémová teorie, kybernetika) jsou založeny na využívání systémového přístupu při zkoumání objektivní reality. Systémový přístup je takový, který zkoumá každý problém jako celek."