1.

Úvod

2.	Procesní daňový systém

3.	Historie daňového řádu a jeho zásady

4.	Zásady správy daní

5.	Projekt vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů

6.	Právní perfektnost daňového systému ČR?

7.

Závěr

8.	Literatura

"Historie daňového řádu a jeho zásady
Roku 2006 Ministerstvo financí v souladu s Plánem legislativních prací vlády předložilo legislativní radě vlády a profesním komorám návrh Daňového řádu. Tento řád má nahradit zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (procesní předpis pro správu daní). Tento konkrétní zákon byl zaveden právě roku 1992 a to v souladu s tehdejší vlnou nových daňových zákonů, kdy tedy proběhla daňová reforma. Tento zákon do roku 2006 zůstal nezměněn, byl mnohokrát novelizován, ale žádná zásadní změna nepřišla. Novelizace tohoto zákona probíhala především v podobě technických změn. Roku 2000 byl předložen návrh, jak jsem se již zmínila a to usnesením vlády č. 592 ministru financí, kterému bylo uloženo připravit na místo novel zákona zákon nový.
Daňová soustava by měla mít pět zásad, avšak tyto zásady nejsou z právního pohledu, ale z ekonomického. Zásady by se měly stát pilířem každé daňové soustavy. Těmito zásadami jsou následující:
- Efektivnost
- Právní perfektnost a průhlednost
- Pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů
- Spravedlnost
- Správný vliv na makroekonomické agregáty
Efektivnost – tato zásada by neměla způsobovat velké zkreslení v cenách a také v užitku z různých druhů činnosti. Zkreslení vede každého poplatníka k tomu, že nahrazuje některé druhy zboží a služeb zdaněné zbožím a službou zdaněnou méně. Samozřejmě tato skutečnost vede k narušení efektivní alokace zdrojů v ekonomice. Daň by v žádném případě neměla zatěžovat poplatníka do takové míry, aby přestal mít potřebu spořit, nebo také mít podnikatelskou vizi.
Právní perfektnost a průhlednost – tato skutečnost může významným způsobem zasahovat do svobody každého jednotlivce. Systém funguje tak, že čím více je ve společnosti svoboda jedince zdůrazňována, tím vyšší má pak význam právní perfektnost a průhlednost. V Listině základních práv a svobod bychom nalezli v článku 11 a odstavci 5: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“. Tato věta zaručuje právo na právní perfektnost a průhlednost daní. Nesmí tedy docházet k neperfektnosti a neprůhlednosti na poplatníky daně.

Zásady správy daní
„V zákoně č. 3337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jenž je dosavadně platným procesním právním předpisem pro správu daní, jsou základní zásady daňového řízení koncentrovány v ust. § 2. Nový Daňový řád tak, jak je předkládán Ministerstvem financí do externího připomínkového řízení, má základní principy, jimiž by měla být správa daní prodchnuta, uvedeny ve dvou různých ustanoveních.“
Zásady Daňového řádu určilo Ministerstvo financí v ust. §52. Někteří hovoří o nelogičnosti právní úpravy základních principů správy daní, protože pro adresáta právní normy může být velice matoucí. V podstatě se tímto vytrácí průhlednost tohoto předpisu. Tato norma se jeví běžnému poplatníku daně jako málo srozumitelnou a nepřehlednou. Ministerstvo financí by mělo proto dbát i na tato úskalí."