1.	Zdůvodnění výběru knihy

2.	Členění knihy

3.	Stručný obsah knihy

4.	Společné znaky všech příběhů

5.

Cíl knihy

6.

Závěr

"Knihu Heleny Chvátalové Jak se žije dětem s postižením jsem si zvolil z důvodu, že jsem od ní očekával spojení teorie s praxí, což je podle mě pro studenty pedagogických fakult nejdůležitější. Tato kniha toto mé očekávání naprosto splnila. Kniha vyšla v pražském nakladatelství Portál v roce 2001.
Publikace je tvořena čtrnácti dialogy s rodiči handicapovaných dětí, nejčastěji s maminkami. Proč s rodiči? Právě oni se svými dětmi tráví nejvíce času, znají tak průběh jejich dne, jejich návyky, prostředí, problémy, ale i každodenní radosti. I tak se ale kniha netýká pouze rodičů a dětí – autorka zapojuje širokou rodinu, lékaře a odborníky i celou společnost. Neodmyslitelný je i příspěvek právě postižených dětí.
Autorka se zabývá celkem pěti typy postižení. V knize se tak objevují děti se zrakovým postižením, s postižením sluchu, s Downovým syndromem, se svalovou atrofií a s dětskou mozkovou obrnou. Rozhovory se zabývají snad všemi problémy, které tyto děti mohou mít a obsahují smutek, obavy, ale i radosti a naděje. Prvním problémem je vyrovnání se se skutečnosti, že se dvěma lidem narodí postižené dítě. Sám nevím, jak bych na takovou skutečnost reagoval. Dalším problémem je vzdělávání takovéhoto dítěte. Autorka se na tuto otázku snaží odpovědět, například se zabývá i otázkou, zda je vhodná integrace, nebo ne. Vše uvádí na zmíněných příkladech. Velkým problémem je i začlenění handicapovaného jedince do společnosti po absolvování školní docházky. Ne vždy se rodiče mohou o postiženého starat po celý život. Chvátalová proto uvádí řadu možností zaměstnávání lidí s postižením i různé rady důležité k integraci do majoritní společnosti. Na konci kapitol je vždy doslov odborníka na dané téma, například k části věnující se sluchovému postižení napsala doslov PaedDr. Karla Svobodová."

Seminární práce z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.