1.	Náplň práce knihaře a typografa

2.	Základní pojmy

2.1	Knižní blok

2.2	Měkká a tuhá vazba

2.3	Knižní desky

2.4	Obálka a přebal

2.5

Předsádka

2.6

Patitul

2.7	Titulní list

2.8

Tiráž

2.9	Formát knih

"Knižní publikace je dílo autorské, typografické a knihařské. Autor odpovídá za strukturu díla a myšlenkovou kvalitu celého díle. Typograf za estetické provedení díla a jeho dobrou optickou čitelnost. Knihař je odpovědný za volbu papíru pro tisk, kvalitu samotného tisku, volbu materiálu pro knižní vazbu a za kvalitní a estetické provedení vazby publikace. V době počítačových textových editorů často autor sám odpovídá za typografické provedení díla, např. u vysokoškolských skript.
Obor průmyslu zabývající se celou problematikou od návrhu až po tisk tiskovin se nazývá polygrafie. Jednotlivé části knižní publikace mají své názvy. Ty si zde uvedeme.
Seřazené a spojené archy nebo listy díla, připravené k vazbě, nazýváme knižní blok. Ten se po ořezání skládá z listů. Každý list má lichou a sudou stránku. Při dopředném listování vidíme u listu nejdřív lichou a poté sudou stránku. Jakýkoliv jiný systém číslování je z hlediska knihařského nelogický. Knižní blok se musí pro praktické čtenářské použití vyvázat. Podle způsobu provedení vazby se rozlišuje: měkká (tzv. brožovaná vazba neboli brož), polotuhá (používá se např. u dětských leporel) a tuhá vazba. Tuhé vazbě se často říká i pevná vazba. Knižní desky, které tvoří jádro pevné vazby mohou být z různého materiálu, případně materiály lze kombinovat. Podle použitého materiálu na knižní vazbu nejčastěji mluvíme o celopapírové, poloplátěné, celoplátěné, polopergamenové, polokožené a celokožené vazbě. U tzv. polovazeb pevnější materiál obvykle chrání rohy a hřbet publikace.
U brožovaných knih ochranný nebo ozdobný papír, obvykle přilepený ke hřbetu knižního bloku, se nazývá obálka. Ochranný i ozdobný papír navlékaný na knihy s pevnou vazbou nebo obálku brože se nazývá přebal. Pro zjednodušení se někdy u brože vždy mluví o obálce a u pevné vazby o přebalu. U vysokoškolských skript se na přední liché stránce obálky (skriptum obvykle vychází jako brož) skript obvykle uvádí: název školy, evidenční číslo skript, logo školy, název, autoři, místo dislokace školy a rok vydání.
Předsádka je dvoulist ze silnějšího a pružného papíru, jehož první list (přídeští) je přilepen na vnitřní část knižní desky a druhý list spojuje knižní desku s knižním blokem. Předsádka je přední a zadní. Předsádka je nejvíc namáhaná část knihy, proto by měla být provedena z kvalitního papíru, jinak hrozí (důvěrně známé) uvolnění knižního bloku z vazby.
Za předsádkou následuje list, kterému říkáme patitul. Na liché stránce patitulu se uvádí nejčastěji název díla, název nakladatelství a případně edice v níž titul vyšel. Sudá stránka by měla zůstat z estetických a psychologických hledisek prázdná, má totiž dát vyniknout liché stránce titulního listu. Někdy před patitulním list se umísťuje list s textem věnování, např. Veronice a Kateřině. Věnování by opět mělo být na liché stránce, sudá stránka zůstává prázdná."

Klíčové pojmy jsou zvýrazněny tučně. V práci se objevuji chyby v interpunkci.