1.	Význam pedagogické teorie pro praxi

1.1	Prakticismus

1.2	Individuální pedagogický systém

2.	Základní kategorie pedagogiky a jejich pojetí

2.1	Pojem pedagogika

2.2	Procesy vzdělávání

3.	Člověk a výchova

3.1	Základní faktory vývoje

3.2	Názory na význam výchovy

4.	Cílové, obsahové a metodické otázky vzdělávání

4.1

Cíle

4.2	Obsah vzdělávání a výchovy

4.3	Tradiční pedagogická koncepce

4.4	Reformní pedagogická koncepce

4.5	Pedocentrismus

4.6	Alternativní školy

5.	Efektivita vzdělávání

5.1	Kritéria pedagogické efektivnosti vzdělávání

5.2	Sociální efekty vzdělávání

5.3	Pedagogická evaluace

5.4	Pedagogické zásady

6.	Osobnost pedagoga

6.1	Složky přípravy

6.2	Typologie učitele podle W. O. Doringa

6.3	Vliv okolí na utváření osobnosti učitele

6.4	Perspektivy učitele v ČR

7.	Institucionalizace vzdělávání

7.1	Vzdělávání a vzdělávací instituce

7.2	Vývoj školy v českých zemích

7.3	Současná podoba českého školství

8.	Vzdělávací politika

8.1	Mezinárodní tendence ve vzdělávání

8.2	Bílá kniha o vzdělávání a odborné přípravě

8.3	Tendence rozvoje vzdělávání v ČR

9.	Teorie pedagogiky

9.1	Vědecké pojetí pedagogiky

9.2	Předmět pedagogiky

9.3	Systém pedagogických věd

9.4	Vztahy k jiným vědám a disciplínám

9.5	Vědecký výzkum v pedagogice

9.6	Základní metody pedagogického výzkumu

10.	Historické mezníky ve vývoji pedagogiky

10.1	Výchova a pedagogika ve starém Řecku

10.2	Výchova ve Spartě a Athénách

10.3	Pedagogika Řecka

10.4	Výchova a pedagogika ve starém Římě

10.5	Pedagogické názory v Římě

10.6	Výchova a pedagogika ve středověku

10.7	Výchova a pedagogika v období renesance a humanismu

10.8	Pedagogové - humanisté

10.9	Pedagogické osobnosti 17. a 18. století

10.10

Pedagogické osobnosti 19. století

10.11

Pedagogické osobnosti 20. století

"1. VÝZNAM PG TEORIE PRO PG PRAXI

- vychováváni jsme byli všichni, vychováváme téměř všichni
- téměř všem se zdá, že V je věc jednoduchá
- při podrobnějším zkoumání PG problematiky zjistíme, že V jednoduchá není

PG teorie se utvářela celá staletí, zdroje:
1. především ze zkušeností a tradic v rodinách a SP, často se písemně zaznamenávaly a dodnes jsou pramenem PG bádání, př. popis V v Aténách, Spartě, starověkém Římě, hodnocení V v daných epochách pro nás i dnes poučné
2. poznatky z příbuzných věd např. F, S, PS
3. vědecké bádání a experimentování

- kdy se stala PG vědou lze obtížně stanovit
- národní cítění nás vede ke konstatování, že zakladatel PG byl JAK, jako jeden z prvních postavil PG jako skutečný vědecký systém
- znaky vědecké práce vykazují i práce Platóna, Aristotela
- velký rozvoj PG jako vědy nastal s nástupem průmysl. revolucí, s kapitalismem, tržním hospodářstvím
- ukázalo se, že jde o vědu velmi prospěšnou pro rozvoj SP, bylo nutné mít odborníky v různých oborech
- postupně vzniká princip povinné školní docházky, U získává významné postavení, rozvíjí se vědecké bádání př. Herbart

prakticismus – pouhé lpění na zkušenostech bez znalosti teorie vede k omylům, chybám

- není zcela jasné, jak má U PG studovat, když mu nejde o teoretické bádání, ale o uplatnění v praxi
- U – praktik si má na základě studia PG a souvisejících oborů a na základě zkušeností utvářet individuální PG systém
- nutno propojit znalosti PG s praxí
- konfrontace PG teorie se zkušenostmi a hodnotami, které akceptuje a utváří syntézu označenou jako PG vědomí

- v praxi se setkáváme s lidmi, kteří nikdy PG nestudovali a přesto mají velmi dobré výsledky, obvykle jde o zapálené lidi např. amatérští trenéři, rodiče, věnují se dětem ve volném čase
- výsledky vyplývají ze schopnosti komunikovat, odhadnout přání, navázat úzký vztah
- mají systém principu: pokus – omyl
- schopnost V a VZ je také o talentu, ale i ti co PG talent nemají mohou díky znalostem dosáhnout dobrých výsledků"

Práce je psaná v odrážkách a heslech. Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně. V práci se vyskytují zkratky, ale jsou všechny přehledně vysvětleny. Každý okruh je v rozsahu cca 4 strany.