1.

Úvod

2.	Jaroslav Seifert – Halleyova kometa

3.

Závěr

4.	Použitá literatura

"V této sbírce si čtenář může povšimnout řady motivů. Stejně jako v celé tvorbě Jaroslava Seiferta i v Halleyově kometě je patrný motiv Prahy. Seifert se v Praze narodil, v Praze i zemřel, a proto jsou pražská zákoutí logickým místem děje jeho básní. Ve sbírce zmiňuje konkrétní místa, kterými pojmenovává jimi jednotlivé básně – ty proto mají názvy Tylovo divadlo, Ostrov Štvanice, Prašná brána, Starý hřbitov na Olšanech,… Praha se objevuje i v básních, které žádné pražské místo v názvu nemají. V Nových zámeckých schodech pracuje s milostnými motivy, Před Matyášovou bránou přemýšlí o konfrontaci dobra a zla, v básni Letohrádek Hvězda nechává vzpomínat na těžké časy českého národa. Primárním Seifertovým cílem není Prahu oslavovat jako symbol české státnosti a národní hrdosti. Město mu pouze tvoří pozadí různých lidských příběhů, v nichž často hraje velkou roli milostná tematika a historické momenty české země včetně válečných útrap.
Nejpůsobivější básní s motivem Prahy je Pražský hrad. Pražský hrad jako jeden ze symbolů české státnosti je zde svědkem české historie. Seifert popisuje rozpad
Rakousko-Uherska, mnichovskou zradu a útrapy obou světových válek, to vše v kontrastu s každodenností a s příběhy obyčejných lidí:

„Mladičké sousedce od vedle
zabili v zákopech muže.
Rukoval pár dní po svatbě.
Vzlykala, kudy chodila,
a strašlivě zlořečila válce.
Někdy mně hladívala po vlasech,
že prý jsem hodný hoch.
Ale já nebyl. Pod blůzou
uhádával jsem slastné vlnění
a občas jsem se zadíval zasněně
k rozparku její sukně.
Pak císař zemřel
a jeho říše byla zničena.
Černá a žlutá, dehet se sírou
a ty dvě barvy, už dost opršelé,
stokrát jsme prokleli. Ještě však vlály.“

Seifert v této básni klade důraz na národní vědomí, oslavuje vznik Československa a vzpomíná i na své první lásky. Jeho vzpomínky dokreslují důležité dějinné události. Neustálé střídání lepších (vznik Československa, láska) a horších chvil (např. světové války, smrt) sleduje s nepochopením.
Dalším výrazným motivem je motiv smrti. Ten prostupuje celou sbírkou a je logickým vyústěním básníkových nálad. Nelze ani opomenout, že když Halleyova kometa poprvé vyšla, bylo Seifertovi již 66 let a jeho život se tak dostával do svého posledního období. Smrt jde ruku v ruce s motivy války a lidského utrpení, kdy číhá na každém rohu. Smrt je pro Seiferta v této sbírce jedinou jistotou na tomto světě. Přesto se však k životu nestaví rezignovaně, k smrti postavil jako kontrast touhu po životě. Smrt je spojena i se Seifertovými vzpomínkami na své zemřelé přátelé – básníky, jako tomu je například v básni Kapky deště:"

Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury, předmět Česká literatura po roce 1945.