Teoretická část

1.

Úvod

2.	Historie drog, jejich objevení, drogové cesty a vývoj

2.1	Příklady z historie drog

2.2

Starověk

2.3

Řecko

2.4

Starý Řím

2.5

Islám

2.6

Amerika

2.7	19. století

2.8

Prohibice

2.9	Nové drogy

2.10

Káva

2.11

Tabák

2.12	Drogové cesty

2.13.

Latinská Amerika - kokainová cesta

2.14	Africká cesta- heroin, kokain

2.15	Holandsko a drogová turistika

2.16	Středomořská drogová síť

2.17	Postsovětské země a jejich drogová síť

3.	Drogy a jejich rozdělení

3.1	Legální drogy

3.1.1

Alkohol

3.1.2

Tabák

3.1.3

Léky

3.1.4

Těkavé látky

3.2	Nelegální drogy

3.2.1

Halucinogeny

3.2.2

Opiáty

3.2.3

Taneční drogy

3.2.4

Konopné drogy

3.2.5

Stimulancia

4.	Vývoj závislosti člověka na droze, stádia

4.1

Alkohol

4.2

Tabák

4.3

Léky

4.4	Nelegální drogy

5.	Trestná činnost páchaná pod vlivem drog

5.1	Trestná činnost páchaná ze strany nezletilých

5.2	Trestná činnost páchaná ze strany zletilých

6.	Prevence z psychologického hlediska

6.1	Primární drogová prevence

6.2	Sekundární drogová prevence

6.2.1

Linky telefonické pomoci

6.2.2

Poradny

6.2.3

Pedagogicko - psychologické poradny

6.2.4

Alkoholicko - toxikologické poradny

6.2.5

Kontaktní centra

6.2.6

Detoxikační jednotky

6.2.7

Denní stacionář

6.2.8

Ústavní léčba

6.2.9

Terapeutické komunity

6.2.10

Doléčovací a resocializační centra

6.2.11

Zařízení azylového typu

6.2.12

Anonymní narkomani

6.3	Terciální drogová prevence

7.	Metody odvykání ze závislosti z hlediska psychologie

7.1	Poruchy vzniklé před začátkem užívání drog

7.2	Poruchy vzniklé přímým působením drogy

7.3	Poruchy vzniklé užíváním drog bez toxické příčiny

7.4	Duševní poruchy

7.5	Druhy odvykacích metod

7.5.1

Léky

7.5.2

Heroin a jiné opiáty

7.5.3

Konopné drogy

7.5.4

Těkavé látky

7.5.5

Tabák

7.5.6

Alkohol

7.5.7

Deset dobrých důvodů proč žít bez drog

Praktická část

8.	Výzkum motivace ke zrušení závislosti

8.1	Zjištění znalostí uživatelů k problematice drog

8.2	Kvantitativní výzkum

8.3	Analýza zjištěných dat a interpretace výsledků

8.4	Vyhodnocení terénního šetření

8.5

Závěr

9.	Seznam použité literatury a pramenů

Přílohy

10.1	Anonymní dotazník na téma: Motivace ke zrušení drogové závislosti č. 1

10.2	Anonymní dotazník na téma: Motivace ke zrušení drogové závislosti č. 2

"3.1. LEGÁLNÍ DROGY
Zde se pokusím nastínit podrobný přehled typů, účinků a nebezpečí jednotlivých návykových látek, včetně možných dopadů při jejich užívání. spadající pod označení „legální drogy“. Mezi legální drogy patří zejména alkohol a tabák. jedná se o nejdostupnější drogy pro mládež, která s nimi začíná experimentovat nejdříve. Jsou označovány spolu s marihuanou jako drogy vstupní, neboť otevírají pomyslná vrátka drogám dalším, tvrdším, velmi nebezpečným, nelegálním.

3.1.1. ALKOHOL
Alkohol je legální drogou s nemalými riziky. Konzumace alkoholu má za následek množství závažných změn především v chování. Dokonce i malé dávky alkoholu mají za následek poruchy koordinace a snižující se úsudek a rychlost postřehu. Dávky, při kterých není překročena koncentrace 0,6 - 0,8 promile alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice člověka převážně žádoucí příjemné účinky, dávky nad 0,8 promile alkoholu v krvi způsobují pro změnu účinky nežádoucí, opačné. Nízké až střední dávky alkoholu mají za následek zvýšené změny chování, projevující se zejména ve zvyšující se agresivitě.
Střední až vyšší dávky alkoholu způsobují výrazné zhoršení vyšších duševních funkcí a značně snižují schopnost člověka učit se novým poznatkům a věcem a pamatovat si je. Velmi vysoké dávky mohou způsobit otravy alkoholem a mnohdy i smrt. Pokud je navíc alkohol kombinován s dalšími sedativy či drogami, již jeho malé množství se těmito drogami mnohonásobně zvyšuje, způsobuje bezvědomí a dokonce smrt.
Opakované požívání alkoholických nápojů může vést taktéž k závislosti. Po vytvoření závislosti se po omezení či zastavení přísunu alkoholu dostavují abstinenční příznaky, projevující se bolestnými úzkostmi, třesem, křečemi a halucinacemi. Někdy může vysazení alkoholu po jeho navyknutí způsobit i smrt.
Dlouhodobá konzumace má za následek poškození mozku či jater, zejména ve spojení se špatnou výživou a životosprávou. Ženám, požívajícím v těhotenství alkoholické nápoje, se mohou narodit děti s tzv. fetálním alkoholovým syndromem, tedy s nevyléčitelnými fyzickými vadami a mentální retardací. Taktéž děti alkoholiků jsou vystaveny většímu riziku, že se z nich, samotných, stanou alkoholici také. V počátcích alkoholického opojení vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli, obvykle viditelným zvenčí. Veselé výrazy, živá mimika, smích. V dalších fázích se piják stává nekritickým, začíná křičet, nedbá na své okolí, ztrácí schopnost naslouchat druhým.
Reklamní průmysl má tendence konzumaci alkoholu vykreslovat jako nutnost, reklam s alkoholickým tématem neustále přibývá. V reklamách bývá alkohol prezentován jako nutnost a společenská prestiž.
Alkohol je stejně jako tabák nejčastěji užívanou drogou v České republice, stejně jako v ostatních státech Evropy. Roční spotřeba čistého, 100 procentního alkoholu dosahuje v České republice 10 litrů na každou osobu tohoto státu, včetně žen, dětí a kojenců. Užívání alkoholu je celospolečensky tolerováno, ale problémy s jeho nadměrným požíváním jsou naopak podceňovány.

3.1.2 TABÁK
V České republice jsou běžné dvě následující formy tabáku, a to tabák bezdýmý a tabák, který hoří. bezdýmý tabák je dále možno rozdělit na orální, který se aplikuje ústy a tabák šňupací, který se aplikuje vdechem do nosních dutin. Orální tabák je dále možno rozdělit na tabák žvýkací, což jsou listy tabáku, které se vkládají do úst a žvýkají a „moist snuff“, přeloženo jako vlhký šňupec. Toto jsou papírové pytlíčky s tabákem, podobné čajovým, které se poté vkládají do úst, kde se z nich uvolňuje nikotin, společně s dalšími chemikáliemi.
Tabák, který hoří, je znám především ve formě doutníků, dýmky či cigaret. Doutník je jen hezky svinutý tabákový list, obsahuje nejméně přidaných látek, kdežto dýmkový či cigaretový tabák je už různě upravován a doplňován. Za pozornost stojí, že mezi 4 - 5 tisíci složek kouře se nachází dalších zhruba 700 aditiv - látek, přidaných do tohoto tabáku pro různé účely, například jen několik desítek chemikálií pro ladné vinutí kouře. tento efekt je důležitou součástí psychosociální závislosti. V tabáku se dále nachází skoro 60 kancerogenů a desítky dalších toxických látek.
Jedinou návykovou látkou ze 4 - 5 tisíc složek tabákového kouře či v samotném tabáku je toxický rostlinný alkaloid - nikotin. jedná se o bezbarvou tekutinu bez zápachu. Smrtelná dávka pro člověka je kolem 80 mg nikotinu, poměrně rychle však vzniká určitá tolerance.
Kouření doutníků a dýmek neznamenalo historicky pro lidstvo takový významný zdravotní problém, neboť se vždy jednalo jen o ojedinělé úkazy. tabáková epidemie začala až s masivním rozšířením cigaret a vynálezem prvního automatického stroje na jejich výrobu. Do oběhu se tak denně dostávaly tisíce až statisíce kusů. během 1. světové války došlo k nejvýznamnějšímu vzestupu, nejvyššího vrcholu dosáhlo kuřáctví někdy koncem 2. světové války. Od roku 1950 se o problém kuřáctví začala zajímat i medicína a začaly vznikat epidemiologické práce obsahující souvislost kouření a nového druhu zdravotní nemoci - rakoviny plic. Od té doby bylo publikováno obrovské množství prací, zhruba 70 000, popisujících vliv kouření na celkový lidský organismus, ať již od kardiovaskulárních onemocnění , přes chronická plicní onemocnění až po infarkt myokardu. Toto bádání na úrovni negativních vlivů kouření na organismus zasáhlo snad všechny vědní obory medicíny.
Kouření tabákových výrobků je hlavní příčinou úmrtí v mnoha společnostech, příčinou, které se lze vyhnout. Kuřáci mají díky kouření osmkrát vyšší pravděpodobnost, že si přivodí srdeční choroby než nekuřáci. Rakovina plic, hrtanu, jícnu, slinivky břišní, močového měchýře a ledvin rovněž ve zvýšené míře postihuje kuřáky než nekuřáky. Zhruba 30 % případů úmrtí na rakovinu má vazbu na kouření.
Přestat kouřit je nesmírně obtížné, neboť nikotin je vysoce návykový."

Bakalářská práce z Univerzity Jana Amose Komenského v Praze. Práce obsahuje velké množství grafů a 2 tabulky. Čistý text je cca 31 stran. Součástí příloh jsou dva dotazníky, které jsou obsahově totožné, ale liší se počtem otázek.