1.

Cíl knihy

2.	Neverbální komunikace u lidí

3.	Neverbální komunikace u zvířat

4.	Důležitost kontaktu s očima

5.	Přesilová hra - ovládání času a prostoru druhé osoby

5.1	Prostor a postavení

5.2	Výška postavy a postavení

5.3	Majetek a postavení

5.4	Umístění a postavení

5.5	Soukromí a postavení

5.6	Čas a postavení

6.	Jak poznat klam?

6.1	Méně gestikulace

6.2	Signály nepřátelství

7.	Signály, které je třeba sledovat

8.	Vlastní názor na knihu

"Řeč těla, je vlastně tajný jazyk, který sděluje mimo naši normální úroveň vnímání, působí na podvědomí, působí silně na to, jak myslíme, jaké máme pocity a jak se chováme, aniž bychom si byli vědomi, co je příčinou našich reakcí. Jsou to podprahové účinky na vědomí. Je to celý spletitý systém komunikace.
Autor uvádí, že oči jsou to hlavní a hned na konkrétním případu nabízí dvě na první pohled stejné fotografie s tím, aby čtenář určil, která se mu jeví příznivější, kterou upřednostňuje. I já jsem si tedy dle návodu jednu zvolil a přiznám se, že jsem nevěděl přesně proč právě tuto. Vysvětlení je prosté, spočívající v rozšíření zornic osoby na fotografii za pomocí retuše. To signalizuje zájem u osoby heterosexuální u opačného pohlaví či naopak odpudivě u stejného pohlaví. Je těžko měřitelné, jaký je poměr přijatých sdělení verbálních a neverbálních, ale lze to odvodit např. od počtu neuronů optických a sluchových nervů vedoucích do mozku, kde oční nervy obsahují 18 x více neuronů. Možná i proto jsem v každé kapitole našel zmínku o očích či očním kontaktu, nebo náznaku rozpoznatelném z očí.
Citlivost neverbálního vnímání platí též u zvířat doložitelný z případu tzv. chytrého Hanse, což byl kůň, jenž dovedl počítat. Vystupoval v cirkusu a postupně se učil násobení, dělení a výsledky vyťukával kopytem. Byl natolik pozoruhodný, že jej zkoumala komise odborníků, neboť i po odchodu majitele z místnosti dokázal uvedené matematické operace. Až další komise odhalila, že kůň byl mimořádně vnímavý na neverbální komunikování a čtení signálů lidského těla. Při otázce obecenstvo vždy napjalo pozornost což kůň rozpoznal. Pak při vyťukávání výsledku kopytem při správném počtu se obecenstvo uvolnilo a kůň přestal vyťukávat. Takže když mu komise zadala úkol, jehož výsledek v místnosti nikdo neznal, kůň neodpovídal a tak bylo ověřeno uvedené celkem logické i když překvapivé vysvětlení. Není to sice typický příklad, ale je rozhodně zajímavé využít takových schopností u zvířete.
O důležitosti kontaktu očima psal i v roce 1973 David Rosenham, který sledoval lékařskou péči o pacienty duševně nemocné a to z pozice pacienta. Zrakový kontakt s pacienty udržovalo jen 23 procent lékařů, ostatní je v podstatě přehlíželi. Nebrali je za osoby ve stejném postavení, čehož následkem byla neverbální lhostejnost a právě i proto lékaři mezi pacienty nepoznali osoby, které prováděli ono pozorování i když opravdoví pacienti je rozeznali téměř okamžitě.
Oproti oční komunikaci, která se jen těžko předstírá a je asi pravdivější, lidé považují tvář za barometr nejvnitřnějších pocitů druhého a převážně si myslí, že se v ní dobře vyznají. Řečtí herci používali masku zvanou persóna a osobnost byla dlouho spojována s obličejem. Tvář ale může klamat. Obličej druhého vnímáme tak, že vnímáme pouze jeho části např. ústa, která se usmívají. Na fotografii v knize autor demonstruje, že po zakrytí usmívajících se úst má za následek změnu interpretace výrazu obličeje a to jsou tu ještě možnosti předstírání úsměvu a některých dalších znaků, které zmíním níže.

Přesilová hra

Tato kapitola mne zaujala proto, že její tajemství spočívá v tom, že ovládáte čas a prostor druhé osoby. K seznámení s neverbálními gesty přesilové hry je důležité popsat šest způsobů, ze kterých je možno ze signálů zjistit skutečné postavení druhého a jsou to následující :

- prostor a postavení - použití prostoru ke zdůraznění postavení lze nalézt např. v kostelech a jejich prostorovém uspořádání, kde právě uspořádání sedadel bylo vyjádřením zařazení do třídy, než vyjádřením zbožnosti. Kněz měl bohatě zdobenou vyvýšenou kazatelnu, nad věřícími. Někdy ještě výše bývala umístěna sedadla pro majitele panství a jeho rodinu. V dnešní době je to např. velikost a umístění kanceláře, dle čehož lze odhadnout postavení osoby, se kterou jednáme v určité instituci, organizaci či společnosti. Větší a prostornější patří výše postavenému a důležitějšímu."

Práce z Univerzity Jana Amose Komenského v Praze, pro předmět Sociální psychologie.