1.	Magické číslo sedm

2.	Pyramidy v Gíze

2.1	Chufuova pyramida

2.2	Rachefova pyramida

2.3	Menkauerova pyramida

3.	Visuté zahrady Semiramidiny

4.	Feidiův Zeus v Olympii

5.	Chrám bohyně Artemis

6.	Mauzoleum v Halikarnassu

7.	Rhodský kolos

8.	Maják na ostrově Faros

9.	Použité zdroje

10.

Obrázky

10.1	Pyramidy v Gíze

10.2	Visuté zahrady Semiramidiny

10.3	Feidův Zeus v Olympii

10.4	Chrám bohyně Artemis

10.5	Mauzoleum v Halikarnassu

10.6	Rhodský kolos

10.7	Maják na ostrově Faros

"2 Pyramidy v Gíze
Egyptské pyramidy. Jeden ze sedmi divů starověkého světa. Už staří Řekové jezdili jako turisté do Egypta a obdivovali pyramidy v Gíze a už tenkrát byli fascinováni velikostí, krásou a noblesou těchto staveb. Známý řecký dějepisec Herodotos dokonce napsal o pyramidách cestopis. Tehdy Herodotos věděl jen z vyprávění Egypťanů, že tyto stavby si nechávali stavět egyptští faraóni.

2.1 Chufuova pyramida
Chufuova pyramida v egyptské Gíze je pojmenována po svém staviteli, egyptském faraónovi Chufuovi, který vládl v letech 2551 – 2528 př. n. l. Tato pyramida je spíše známá pod názvem Cheopsova (Cheops je řecké pojmenování pro Chufua). Je nejstarším a navíc jediným zachovaným divem světa. Díky svojí velikosti je také nazývána „Velkou pyramidou“.
S výjimkou Čínské zdi je Cheopsova pyramida největší stavbou, kterou kdy zhotovil člověk. Byla 146,6 metrů vysoká, což dneska odpovídá asi padesátipatrovému mrakodrapu a má základnu 230 krát 230 metrů. Objem použitého kamene je asi 2 500 000 m3. Na stavbu bylo užito 2,6 miliónů kusů kamenných bloků o celkové váze téměř 7 miliónů tun.

Příkaz ke stavbě dal mladý faraón Chufu hned po smrti svého otce Snofrua. Stejně jako všichni jeho předchůdci, chtěl být také Chufu pochován v pyramidě a po vzoru bývalých faraónů obhajoval i on své přání, že jeho pyramida musí být ještě větší, ještě krásnější a ještě velkolepější než všechny předchozí. Stavbě pyramidy však předcházely komplikované přípravy. Nejprve muselo být nalezeno vhodné stavební místo. Bylo nutné najít opravdu pevné podloží, aby se pyramida vlastní vahou sama nepropadla do země. Toto stavební místo bylo nalezeno jižně od dnešní Káhiry, sedm kilometrů západně od dnešní obce Gíza. Jednalo se o pevný, skalnatý podklad, který mohl unést váhu pyramidy.
Dodnes není zela známo, jak vlastně probíhala stavba pyramidy. Jedna teorie podporuje zvedací stroje, druhá je teorie ramp. Teorii zvedacích strojů prosazoval již Herodotos. Nicméně ovládání takových strojů by bylo pomalé a vyžadovalo by mnoho lidí na ovládání. Teorie ramp, či nakloněných rovin, je zatím nejpromyšlenější a nejpravděpodobnější teorie stavby pyramidy. I tato teorie má svůj háček. Se stoupající výškou pyramidy by musela zákonitě stoupat i výška a délka rampy. Nakonec by objem rampy činil 1 560 000 m3 což je o pouhý 1 milion m3 méně než je samotný objem pyramidy. Navíc by tu byl problém s konečným odstraněním rampy. I přes velkou spoustu těchto problémů je však tato teorie u egyptologů nejpopulárnější.
Zájem o práci na stavbě pyramidy byl veliký. Stavební práce nejspíš nebyly žádnou vynucenou robotou, ale dobrovolnou službou. Dnes se egyptologové shodují, že na pyramidě pracovalo celkem jen o něco málo více než 30 tisíc lidí. Existuje jednoduché vysvětlení: Každý muž dostával po celou pracovní dobu ubytování, oblečení, stravu a malou mzdu. Kromě toho bylo pro každého Egypťana ctí a povinností pracovat na pomníku faraóna.
Jako první pronikl do Cheopsovy pyramidy chalífa Abdulláh al – Ma’mún. Nechal prorazit tunel až do pohřební komory v naději, že nalezne velké bohatství. Nic však nenašel. Tím se Cheopsova pyramida stala pro hledače pokladů a vykradače hrobů nezajímavou."

Část práce lze nalézt na internetu, jedná se především o kapitoly 2.2, 2.3, 6 a začátky 7. a 8.
Obsahuje několik obrázků, rozsah čistého textu je cca 9,5 stran.