1.	Základy teorie práva

2.	Soulad mezi právem a právním vědomím

3.	Právní vědomí

4.	Právní normativní akt

5.	Prameny práva

6.	Druhy pramenů práva

6.1.

Obyčeje

6.2.	Soudní a správní precedenty

6.3.	Normativní smlouvy

6.4.	Právní normativní akty

7.	Právní systémy + prameny

8.	Právní normy

9.	Právní normativní akt

10.	Znaky právní normy

11.	Působnost právních norem

11.1	Časová působnost

11.2	Prostorová působnost

11.3	Osobní působnost

11.4	Věcná působnost

12.	Právní vztahy

13.	Právní objekty

14.	Aplikace práva

15.	Aplikační proces

16.	Interpretace

17.	Právní odpovědnost

18.	Funkce právní odpovědnosti

19.	Prvky zaviněného porušení právní povinnosti

20.	Formy zavinění

21.	Systém dělení právních odvětví

21.1	Mezinárodní

21.1.1

Veřejné

21.1.2

Soukromé

21.2	Vnitrostátní

21.2.1

Veřejné

21.2.1.1

Ústavní právo

21.2.1.2

Správní právo

21.2.1.3

Právo finanční

21.2.2

Soukromé

21.2.2.1

Občanské právo

21.2.2.2

Obchodní právo

21.2.2.3

Právo pracovní

21.2.2.4

Rodinné právo

21.2.2.5

Trestní právo

22.	Právní záruky zákonnosti v právním státě

23.	Funkce právních záruk

"Soulad mezi právem a právním vědomím – musí být splněny dvě podmínky
1. Pohled společnosti na to co je dobré a spravedlivé musí být v souladu se znalostí právních norem
2. Vysoká úroveň právního vědomí – znalost práva (Mít povědomí o zákonech, aby je člověk neporušil. Mít přesvědčení, že je zákon na jeho straně.)
Právní vědomí - souhrn právních názorů, představ, pocitů a skutečných vědomostí vyjadřujících vztahy občanů k platnému právu. Můj postoj k jednotlivým právním odvětvím a moje důvěra v jejich přesnost a pravdivost.
Právní normativní akt – právní normy, které jsou na různých úrovních
• Ústavní zákon
• Zákon
• Vyhlášky ministerstev
• Nařízení vlády
• Vyhlášky zastupitelstev

Prameny práva – zdroje nebo formy, v nichž je právo obsaženo. V různých zemích a kulturách jsou tyto prameny různé.
Druhy pramenů práva:
1. Obyčeje - nejstarší pramen práva, vznikl v počátcích formování státu
- aby byl pramenem práva musí:
a) být dlouhodobě užívaný na určitém území
b) konkrétně stanovit určité chování a obyčej
c) ho státní orgány aplikovat – uplatňovat donucení při jejich porušení
- je formou „živelné“ tvorby práva, je pramenem vnitrostátního a mezinárodního práva
- nyní je nepraktický, je uplatnitelný jen v období pomalého vývoje společnosti
2. Soudní a správní precedenty (příklady) – první rozhodnutí státního orgánu (většinou soudu) v dané věci
- musí jít o případ zdroji práva dosud neregulovaný, takové první rozhodnutí a odůvodnění soudu je do budoucna závazné pro soudy stejného a nižšího stupně
3. Normativní smlouvy - nabývají významu, pokud obsahují obecná pravidla chování, tj. regulují určitou skupinu případů stejného typu a neurčitého počtu
- druhy:
a) vnitrostátní → tzv. kolektivní smlouvy – regulují skupinu určitého stejného druhu (zkrácená pracovní doba pro matky s dětmi, FKSP), publikace ve sbírce zákonů nebo věstnících ministerstev
b) mezinárodní → vzájemné ujednání různých států
Listina základních práv a svobod – např. vymáhání výživného
4. Právní normativní akty
- výsledky normotvorné (právotvorné) činnosti státních orgánů, které obsahují závazné právní normy
- je v nich uskutečňována pravomoc vydávat, měnit či rušit právní normy
- právní normy se vztahují na celou skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu
- znaky:
a) stanoví, mění nebo ruší právní normy
b) stanoví obsah právní normy
c) dávají právní normě všeobecnou právní sílu"

Práce je psaná v odrážkách.