1.	Pojem sofisté

2.	Charakteristika a cíle sofistů

3.	Hlavní relativisté

3.1	Prótágorás z Abdér a jeho názory

3.2	Gorgiás z Leontin a rozbor 3 tezí

„Sofisté byli učitelé obecné vzdělanosti. Zaměřovali se na praktické využití této vzdělanosti ve veřejném životě, politickém rokování a soudní polemice. Tito mudrci učili své žáky dovednostem: Mluvit
Myslet
Jednat
To mělo v tehdejší době velký význam, protože každému občanu se mohlo stát, že bude muset veřejně vystupovat – do vysokých funkcí se totiž nevolilo, ale losovalo. U soudu či politických sporech často vítězil ten, kdo třeba pravdu neměl, ale uměl lépe mluvit.Vznikají příručky, jak mluvit a myslit. Z praktické logiky a rétoriky tak vzniká teoretická logika a rétorika. Vytváří se první teorie řeči, jazyka a tím i první základy gramatiky.

Prótágorás z Abdér / přibližně 481- 411 p.n.l./
Existuje domněnka, že byl žákem Demokritovým. V jeho názorech se projevuje materialistická orientace myšlení starších sofistů. Říká: „Hmota je plynoucí, ježto plyne, neustále něco přichází na místo toho, co odchází a vjemy se přetvářejí a mění podle věku i ostatního stavu těl. “
Zveličuje tak relativnost poznání na relativismus vnímání a poznávání. Soudí, že u názoru vyplývajícího z jednotlivých pozorování, není zaručena ani výlučná platnost ani trvalá. Neboť i když je určitý názor pravdivý, nic nevylučuje platnost, pravdivost a oprávněnost názorů jiných. Např. tatáž řeč se nám jednou může líbit a po druhé ne.“