1.

Úvod

2.	Přehled typů jednotlivých forem náhradní rodinné péče

2.1

Definice

2.2

Osvojení

2.3	Pěstounská péče

3.	Postup při získání dítěte do náhradní rodinné péče

3.1	Rozhodnutí

3.2	Podání žádosti

3.3	Příprava a posouzení krajským úřadem

3.4	Čekání na nabídku dítěte

3.5	Poradní sbor

3.6	Kontakt s dítětem a jeho převzetí do péče

4.	Situace v ČR

4.1	Romské děti v NRP

4.2	Statistiky

4.3

Příběhy

5.

Závěr

6.

Prameny

7.

Příloha

"1.3 Pěstounská péče
Většina dětí umístěných v pěstounské péči nemohla být adoptována, protože nejsou právně volné. Přesto je tento typ náhradní rodinné péče lepší, než umístění do ústavní péče. V České republice je poměr mezi osvojenými dětmi a dětmi v pěstounské péči 2:1.
V roce 2006 bylo v ČR celkem 4875 pěstounských rodin (od roku 1990 jich bylo nejméně 4028 v roce 1991).

1.3.1 Klasická pěstounská péče
Pěstoun zastupuje dítě pouze omezeně – v běžných každodenních záležitostech. Je-li nutné rozhodnout o něčem důležitém (např. o plánovaném lékařském zákroku, volbě školy, vydávání dokladů…), je nezbytné získat souhlas biologických rodičů. Ti mají také právo své dítě navštěvovat a případně požádat soud o jeho navrácení do jejich péče.
Maximální doporučený počet děti, umístěných současně u jedné pěstounské rodiny je šest.
Klasickou pěstounskou péči lze rozdělit na dva typy – individuální a skupinovou. Individuální probíhá v běžném rodinném prostředí. Ke skupinové dochází v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS dětských vesničkách, které se skládají z matek pěstounek, dětí, a psychologa, který s nimi spolupracuje.
Specifickou formou klasické pěstounské péče je příbuzenská pěstounská péče, tedy umístění do péče rodinných příslušníků (ve většině případů prarodičů). Tento typ tvoří asi třetinu všech pěstitelských péčí.
Tato forma ale není zcela ideální. Problémy, které mohou nastat, jsou-li pěstouny prarodiče:
• Přílišná shovívavost a mírnost ve výchově
• Neochota vyhledat pro dítě odbornou pomoc (pokud by byla vhodná)
• Zákaz styku s biologickým rodičem a ochrana před jeho vlivem
• Přehlížení negativního vlivu biologického rodiče na dítě
• Nedůsledná regulace kontaktu dítěte a biologického rodiče
• Nucení dítěte do pozitivních emotivních projevů vůči biologickému rodiči
• Velké generační rozdíly – malá možnost, že pěstoun bude pro dítě dobrým identifikačním vzorem a rádcem

1.3.2 Pěstounská péče na přechodnou dobu
Tato péče je u nás možná od roku 2006 a rozvíjí se velice pomalu. Jedná se o dočasný pobyt dítěte v pěstounské rodině. Nastává, nejsou-li rodiče schopni dočasně kvalitně pečovat o svoje dítě (dlouhodobá hospitalizace v nemocnici, mladé matky, jeden z rodičů je ve výkonu trestu apod.), nebo pokud se řeší jeho osvojení či umístění do dlouhodobé pěstounské péče.
Není stanoveno, jak dlouho může být dítě v přechodné pěstounské péči, ale soud je povinen alespoň jednou za tři měsíce zjistit, zda k ní stále je důvod.
Smyslem tohoto typu péče je pomoci dětem v nouzi překonat těžké situace, poskytnout rodičům čas na vyřešení osobních problémů, diagnostika, terapie a prognóza dalšího vývoje dítěte.

1.3.3 Poručenská péče
Do tohoto typu péče bývají děti umístěny pokud:
• Jsou sirotky
• Jejich rodiče byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti (i dočasně)
• Rodiče nemají k právním úkonům v plném rozsahu a tudíž nemohou mít rodičovskou zodpovědnost"

Gymnázium a střední odborná škola Jaroměř. Kapitola obsahující příběhy dětí, které vyrůstají v NRP, je zkopírovaná z internetu. Práce obsahuje 1 tabulku o rozsahu 1/4 strany.