1.

Úvod

2.	Geomorfologie

3.

Geologie

4.	Adršpašsko-teplické skály

5.	Broumovské stěny

6.	Ochranné zóny CHKO

7.	Literatura

"Broumovsko leží na území Královohradeckého kraje, jeho správním městem je především Broumov, částečně ovšem Náchod i Trutnov. Turistická oblast Broumovska leží v bohatě členěné krajině mezi Orlickými horami a Krkonošemi. Často se proto nazývá i broumovským mezihořím. Rozloha CHKO Broumovsko je 41 tisíc ha a zahrnuje celý Broumovský výběžek. Západní ohraničení probíhá od státní hranice s Polskem, severní od Radvanic přes Hronov ke státní hranici u obce Žďárky, východní od Hronova. Zeměpisně toto území patří k Broumovské vrchovině, zbytek výběžku vyplňuje Meziměstská vrchovina s městem Broumovem ve výrazné kotlině, ohraničené na severu pohraničím hřebenem Javořích hor.
Území je geologicky velmi pestré. Broumovská vrchovina vznikla v oblasti Vnitrosudetské pánve už za variského vrásnění. Postupně se vyplňoval mladopalezoickými (karbonskými a permskými) a druhohorními sedimenty. Asi před 40 milióny let sem několikrát proniklo od východu mělké moře. Třetihorní horotvorné fáze vrcholí vznikem asymetrické antiklinály, která se stala základem hronovsko – poříčské poruchy ve směru SZ-JV. Současně se zahluboval severní část pánve. Vznikl žacléřský zlom, podél něhož celé území pokleslo proti krystaliniku východních Krkonoš. Ve středu pánve probíhají mírnější poklesy saxonského stáří. Živější vrásnění se pak opět projevuje na severovýchodě. Reliéf západní části broumovské vrchoviny v prostoru Jestřebích hor budují horniny karbonu, převážně arkózy, slepence, brekcie, pískovce a jílovce, doprovázené na Radvanicku, Svatoňovicku i Žacléřsku uhelnými slojemi. Výplň Vnitrosudetské pánve tvoří horopisný celek, který zhruba odpovídá Broumovskému mezihoří. Je jen málo oblastí v Českém masivu, kde by morfologie terénu tak věrně odpovídala geologické struktuře. Synklinální uložení hornin permokarbonu a svrchní křídy předurčuje stupňovitý ráz pánve. Stupně jsou výsledkem tektonického odnosu hornin, kdy byly vypreparovány jejich odolnější vrstvy. Jednotlivé stupně, geomorfologicky označované jako kuesty, se v tvárnosti krajiny výrazně projevují zejména při okrajích Polické pánve. Ta představuje v našich podmínkách klasickou krajinu kuest. Jejich průběh v podstatě narušuje jen říční systém v hlouběji zaříznutých údolích Metuje a v malé míře i několika pravých přítocích Stěnavy. Horniny, které se nejvíce projevují na povrchu krajiny, jsou žaltmanské arkózy, starší vulkanity broumovského souvrství, kvádrové pískovce a prachovce svrchní křídy. V živém reliéfu i v drobnějších tvarech povrchu, na které navazuje dnešní zalesnění, osídlení a hospodářské využívání, se v souladu geologických a horopisných poměrů rýsují tři hlavní odlišné krajinné jednotky."