1.

Hluk

1.1.	Definice hluku

1.2.	Zdroje hluku

2.	Vliv hluku na zdraví člověka

3.	Hluk a zákon

4.	Zamyšlení nad prevencí

5.	Použitá literatura a internetové zdroje

"1.2. Zdroje hluku
Zdroje hluku jsou rozmanité. Na předních příčkách se umísťuje průmysl a automobilová doprava. Těžká technika, stroje a zařízení, nákladní automobily a osobní i hromadná doprava jsou velkou zátěží pro životní prostředí nejen chemickým znečištěním, ale i mírou nadměrného hluku. Zdroje hluku můžeme dělit i na ty, kterým se lze vyhnout a kterým jen těžce nebo vůbec. Bydlíme-li blízko rychlostní silnice, ve městě s hromadnou dopravou, pracujeme-li na stavbě či továrně, jako servírka na diskotéce, pracovník letiště jsme vystaveni hluku po většinu dne. Existují sice ochranné pomůcky, ale každodenní pobyt v hlučném prostředí nese následky na zdraví.
Pak je hluk, který podstupujeme dobrovolně jako návštěva rockového koncertu, poslech mp3 přehrávače ze sluchátek, nahlas puštěná televize, večírek s přáteli. Jednoduše můžeme shrnout výše jmenované zdroje na zdroje hluku z:
dopravy, pracovního prostředí, bydlení (mixéry, lednice, opravy v bytě, atd.), zábavy.
Náš svět je plný zvuků. Na ulicích jezdí auta, lidé se baví, v obchodech neustále hraje hudba, doma si pouštíme rádia a televize. Absolutní ticho v přírodě neexistuje. Možná ho znají pouze lidé se ztrátou sluchu.

2. Vliv hluku na zdraví člověka
Zdravotní hodnocení hluku můžeme rozdělit na tři oblasti:
o hladinu projevující se jako hlasitost zvuku,
o frekvenční složení projevující se jako výška a barva,
o časový průběh hlukové události a její doba trvání.
Vnímání hluku je do jisté míry subjektivní. Existují lidé negativně reagující již na malou hlukovou zátěž a lidé k hlukové zátěži velmi tolerantní. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve snaze sjednotit tyto subjektivní pocity do objektivní formulace člení působení hluku dle jeho intenzity a doby vystavení se hluku (den či noc) na hluk, který způsobuje:
o poškození lidského zdraví ve formě zhoršení sluchu
o zhoršení srozumitelnosti a komunikace řeči
o poruchy spánku a fyziologických funkcí lidského organizmu (př. vysoký krevní tlak)
o mentální onemocnění v podobě různých neuróz apod.
Obecně lze říci, že dlouhodobé vystavení hlukové zátěži působí na člověka psychickou nepohodou, je obtěžován hlukem, rušen ve spánku, z toho vyplývající potíže v sociální oblasti jako únava, podrážděnost, konflikty v rodině či na pracovišti. Psychické problémy se mohou stupňovat až k chronické únavě, depresi, poruchám paměti. Dále se přidávají zdravotní problémy projevující se sníženou imunitou (větší náchylností k infekcím, virózám), zvýšeným krevním tlakem, zrychleným tepem, vyšší hladinou adrenalinu, zvýšeným rizikem infarktu a ischemické choroby srdeční, postupnou ztrátou sluchu.
Státní zdravotní ústav monitoruje hluk v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí ve vybraných lokalitách měst České republiky. Hluková zátěž je řešena také legislativně zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění posledních změn a doplňků a Nařízením vlády č. 502/2000 Sb. ve znění posledních změn a doplňků."