1.	Ústavnost jako požadavek a produkt moderní společnosti

1.1

Ústava

1.2	Rychlý rozmach teorií ústavností a ústavní praxe

1.3	Vývoj ústavnosti

1.3.1

Tři fáze

2.	Ústava – vymezení a obsah pojmu, jejich členění

2.1

Ústava

2.2

Funkce

2.3

Obsah

2.4	Typy definice ústavy

2.5	Druhy ústavy

3.	Formy vlády a jejich historický vývoj

3.1	Forma vlády

3.1.1

Monarchie

3.1.2

Republika

3.2	Existující formy vlády

4.	Státy unitární, složené a svazy států

4.1	Unitární státy

4.2	Členění podle stupně samostatnosti administrativních jednotek

4.3	Složené státy

4.4	Svazy států

5.	Počátky ústavnosti ve středověké Anglii

5.1	Historický vývoj ústavnosti ve středověké Anglii

6.	Anglická buržoazní revoluce a vznik parlamentní monarchie

6.1	Anglická buržoazní revoluce

6.2	Období 18. – 20. století

7.	Současná anglická ústavnost, její charakteristika a prameny

7.1	Současná anglická ústavnost

7.2	Nejnovější doplňky anglické ústavy

7.3	Základní principy

7.4	Nejvyšší státní orgány

7.5	Nejvyšší soudní orgány

7.6

Ombudsman

8.	Velká francouzská buržoazní revoluce, počátek ústavnosti

8.1	Velká francouzská buržoazní revoluce a vývoj před ní

8.2	Následující vývoj státoprávních forem ve Francii

9.	Vývoj ústavního systému Francie a jeho současnost

9.1	Současná francouzská ústava

9.2	Zákonodárná moc

9.3	Výkonná moc

9.4	Soudní moc

9.5	Místní samospráva

9.6	Francouzské společenství

10.	Ústavní systém USA jako průsečík vlivu odlišných systémů právních kultur

10.1	Americká ústava

10.2	Základní rysy americké ústavy

10.3	Federalismus

10.4	Nejvyšší státní orgány

11.	Základní zákon SRN a jeho zvláštnost

11.1	Základní zákon SRN

11.2	Základní rysy

11.3	Přistoupení bývalé NDR

11.4	Principy základního zákona

12.	Nejvyšší spolkové orgány SRN

12.1	Spolkový sněm

12.2	Spolková rada

12.3	Spolková vláda

12.4	Spolkový prezident

122.5

Spolkový ústavní soud

13.	Vznik a charakteristika ústavy ČR

13.1	Charakteristika Ústavy ČR

13.2	Ústavní řád České republiky tvoří normy

13.3	Struktura Ústavy ČR

13.4	Struktura Listiny základních práv a svobod

14.	Soudní moc – struktura a fungování českého soudnictví

14.1	Právní úprava soudnictví

14.2	Čtyři druhy soudnictví

14.3	Ústavní soud

14.4	Soustava soudů

15.	Reforma veřejné správy v ČR – současný stav a problémy

15.1	Systém veřejné správy v ČR zahrnuje

15.2	Současný stav

15.3

Reforma

15.4	Základní problémy fungování veřejné správy v ČR

16.	Sociální politika

16.1	Vymezení pojmu

16.2

Členění

16.3	Vztah sociální politiky k jiným společenským systémům

17.	Vznik a vývoj moderní sociální politiky, klasifikace, problematičnost

17.1	Vývoj sociální politiky v minulosti

17.2	Druhy – typy sociální politiky

18.	Sociální politika, sociální stát, právní stát

18.1	Sociální stát a sociální politika

19.	Vznik, charakteristika a vývoj sociálního státu

19.1	Vymezení pojmu sociální stát

20.	Současné problémy sociálního státu a hledání východisek dalšího fungování

20.1	Projevy krize sociální státu

20.2	Hledání východisek z krize

21.	Problémy transformace sociální politiky v ČR

21.1	Socialistická sociální politika a její transformace

21.2	Transformace ekonomiky

22.	Sociální reforma jako důsledek a nedílná součást společenských změn

22.1	Sociální reforma v ČR

23.	Prohlubování integračních procesů v sociální politice EU

23.1	Problémy sociální politiky EU

24.	Právní rámec sociální politiky v ČR a její členění

25.	Problém sociální chudoby a její příčiny, sociální vyloučení

25.1	Koncepce chudoby

25.2	Nejčastější příčiny chudoby

25.3	Sociální vyloučení

26.	Základní východiska sociálního zabezpečení

26.1	Sociální zabezpečení

26.2	Současný systém sociálního zabezpečení v ČR

26.3	Východiska pro novou koncepci sociálního zabezpečení

27.	Důchodové pojištění, druhy důchodů, důchodová reforma

27.1	Druhy důchodů

27.2	Důchodová reforma

28.	Rodina jako objekt zájmu sociální politiky

28.1	Sociální politika a rodina

28.2	Systém podpory rodin ve světě

29.	Problémy vzdělávací politiky v ČR, její význam při integraci do EU

29.1	Vzdělávací politika

29.2	Principy vzdělávací politiky

"I. Ústavnost jako požadavek a produkt moderní společnosti.
_______________________________________________________
Ústava,
Je základní zákon, který stanovuje zásady uspořádání státu, jeho nejvyšší orgány, vztahy mezi nimi a postavení člověka jako občana. V jistém smyslu je základním odvětvím práva - to co ústava řeší v nejobecnějších ustanoveních, konkretizují a rozvíjejí ostatní odvětví práva.

Ústavou nazýváme právní akty, dokumenty, deklarace a listiny nebo právní obyčeje, které upravují:
- základní mocenské poměry ve státě,
- organizaci a fungování orgánů státní moci a jejich vzájemné vztahy,
- postavení a úlohu jednotlivce, jeho vztah ke státu a státu k němu,
- vztahy k jiným státům.

Ústavní vývoj úzce souvisí s vývojem politickým, ústavní přeměny však většinou následují s určitým časovým odstupem za změnami politického režimu.

Prvky ústavnosti se ve společnosti vytvářeli po staletí. Aristoteles byl hlavním představitelem teorie ústavnosti ve starověku. Podle něho měly být na ústavě založeny zákony, které by zavazovaly vládce. Stát považoval za nutnou formu organizace tehdejší společnosti a přirozený projev ústavnosti, kdy cílem státu mělo být zabezpečení blaženého života. Historický význam Aristotelova chápání ústavy spočívá v tom, že z něho vycházela řada teoretiků starověku, středověku i novověku.

Rychlý rozmach teorií ústavností a ústavní praxe,
je spojen až se vznikem moderní společnosti a moderního státu v období vzniku průmyslové velkovýroby a kapitalistického společenského zřízení v 17. a 18. století, kdy nový způsob hospodaření přinesl převratné a rychlé změny ve všech oblastech společenského života, především však změnil postavení jednotlivce jako člověka a občana.
Změněné společenské podmínky a nové postavení člověka - občana si vynutily i nové státoprávní a ústavní uspořádání, a vzniká tak:

Moderní konstitucionalismus, za jehož základní rys je považována suverenita lidu jako tvůrce ústavního režimu a rovnost práv, kdy je historicky spojen s odmítnutím absolutismu.

V tomto období dochází ke vzniku psaných ústav, které byly reakcí na století trvající zvůli absolutistických panovníků majících ničím neomezenou moc.


Vývoj ústavnosti.
S rozvojem kapitalismu v Evropě se začíná vytvářet nový obraz společnosti, v němž jednotlivec vystupuje jako:
- osobnost, individualita,
- člen občanské společnosti (soukromník se svým majetkem a jinými soukromými zájmy),
- člen politické společnosti (občan podílející se se na správě veřejných věcí - užíváním
svobody slova, volbami, shromažďováním, apod.).

Vývoj obsahové stránky ústav probíhal ve třech fázích:
1. fáze - věnovala hlavní pozornost organizaci státní moci a její dělby - vzniká teorie dělby mocí, postavení jednotlivce v nich ještě řešeno není, tím se zabývají zvláštní deklarace a charty,
2. fáze - vztah státní moci a jednotlivce se postupně stává jedním ze znaků moderní ústavnosti, což se projevilo zejména po I. světové válce - jedinec není jen chráněn před neoprávněnými zásahy státu, ale získává čím dál větší právo na řízení veřejných záležitostí, zejména volební právo,"

Vypracované otázky k semestrální zkoušce z předmětu Právo a sociální politika (Bc.). Rozsah jednotlivých otázek je 0,5 - 3 strany (většina má cca 1 stranu). Práce je psaná v odrážkách. Nadpisy jsou zvýrazněny.